Přiznat "nevěru"?

Takové úlety jsou ošemetná věc... Já osobně bych se nejvíce bála toho, že to řeknou kamarádi...

Ono je to složité:
Když to řekneš, partner se tím bude trápit, když někam pujdeš, vždycky si představí co se tam může stát a bude z toho špatný..
Když to neřekneš a ono se to provalí, tak Ti už nebude věřit taky.. Nebude věřit, že se to stalo jednou a řekne si, že pro tebe možná nic neznamená, když to takle dokážeš v klidu přejít a dívat se mu do očí...
Nevím, pro mě osobně by bylo asi horší dozvědět se to od někoho jiného a vědět, že když se to stalo, tak partner byl "v klidu" a měla bych pocit, že na mě hrál nějakou habaďůru...
Kdysi jsem řekla příteli, že když mě někdy nedej bůh podvede, že nechci aby mi to říkal-hned.... Ocením, když mi to třeba řekne za několik let s tím, že se to stalo jednou, hrozně toho litoval a od té doby se to už nestalo....

I když sem nad tím tak přemýšlela, asi by mě napadlo, když se to stalo, jak se ke mě pak choval, že se se mnou třeba pak v poho líbal nebo miloval.... No sem na rozpacích...

Řekla bych mu to, NIKDY nemáš jistotu, že to ti ostatní neprozradí. Ať už chtěně, nebo nechtěně. A já osobně bych nemohla dál kamarádit s člověkem, který by mi tajil nevěru mého přítele. Nedokážu si představit, že by to moje kamarádka věděla a nic mi neřekla. Že ze mě dělá v.ola nejen můj chlap, ale i přítelkyně. Mám více zkušeností z různých stran a vždycky bylo lepší to přiznat. Hodně štěstí.

Tak jsem to během dneška promýšlela a rozhodla jsem se neříct. Zatím. Doufám v čas, že trochu ustanou negativní pocity, které cítím. Sice, když mi volá nebo když přišel domů, měla jsem pořád pocit, že to ví a je to těžké, ale budu doufat v diskrétnost našich přátel a uvidím, jak se to vyvine. Díky všem za radu.

A kdyby se to provalilo, nemůžeš se prostě tvářit, že si to nepamatuješ? Že tě to samotnou překvapilo? Já vim, extrahnusný řešení, ale pro přítele nejmíň bolestivý.

Reaguji na Étoile:
Přesně tak.
Nevím - nepamatuju se.
A když se některý s "kamarádů" přece jen rozhodne promluvit?
No, vždyť byl taky malinko hvízdlej a kdoví, co viděl.

A v čem konkrétně je problém:
jde o to, že tě mrzí cicmání s cizíma chlapama (ublížila jsem svému příteli, i když o tom neví a je mi líto, že jsem k němu nebyla fér) nebo se prostě jenom bojíš, že to na tebe praskne (budu mít problémy a možná si ponesu důsledky), ale ten akt samotný bys jinak v pohodě vydýchala?
V prvním případě bych se přiznala, ve druhém ne.

Zatloukat!!, on by v tom viděl stejně mnohem víc než se stalo , nenič si jeho důvěru a pij do té míry , abys věděla co děláš.

Já bych se rozhodně přiznala, nejsem povaha na to, abych takovou lež unesla. Je to sice chyba a chybama se člověk učí, ale u mě je nejdůležitější důvěra a pokud bych zalhala, tak bych to stejně časem vyklopila, dlouho bych to ale nevydržela.
Na přísloví "co oko nevidí, to srdce nebolí" já nehraju a přenášení problémů na partnera?!? Pardon, já myslela že o tom vztah s velkým V je, že spolu nejsme jenom kvůli radostem, ale i kvůli starostem....
Evidentně "puritánství" pro mě má teda naprosto jiný význam než pro tebe. Takovou věc bych udělat prostě nemohla, jenom z toho důvodu, že to můj přítel dělal přede mnou, myslím tím že se líbal s mojí kamarákou, když byl opilý a opravdu to moc bolí

Upřímně, slečna by si za sebe měla nést důsledky, pokud je dospělá. Alkohol opravdu není výmluva....Nenávidím, když se někdo obhajuje tím, byl/a jsem opilý/á, já za to nemůžu, nic si nepamatuju
Říkám to z vlastní zkušenosti. Zažila jsem to, viděla jsem to, sice to mám pořád v hlavě (skoro 5 let), ale kdyby mi to nepřiznal, stejně bych se to dozvěděla od kamarádů a bylo by to o to horší.

Naprosto souhlasím s Lottou, nemluv a když, tak zatloukej a pěkne se v tom vykoupej sama - a příště by si měla zůstat u jednoho malého piva, pokud neumíš pít, a správat se obzvlášť slušně, abys dokázala všem kolem, že to byl pouze jednorázový úlet z přemíry alkoholu a ne začátek nové éry spouštění se s kadekým.
Já osobně bych takové "přiznání" od chlapa nechtěla vědet ani náhodou, k čemu by mi bylo ? Nejsem farář, abych dávala rozhřešení.

Já bych v první řadě nic takového nedělala....

Rozhodně neříkat! Já myslím, že ses sama už poučila a musíš si to srovnat v sobě, proč do toho tahat přítele? Ničemu by to neprospělo, nevíš, jak by to vzal a jak by to mohlo narušit vztah.

Asi tak. Líbačka s několika chlapama na mejdanu moc puritánsky nevypadá.
Nechci moralizovat, ale slečna si s tím svým puritánstvím naběhla sama.
Jinak myslím, že i když to eventuelně praskne, tak ten zamilovaný chlap se nechá rád přesvědčit, že věci nejsou tak jak to vypadá, že ta černá je vlastně bílá...
Takže co by mě tedy - kromě morální stránky, tu nemíním pitvat - docela trápilo je to, jak vypadám před těmi "kamarády". Oni pánové rádi využijí veselých děvčat, rádi vzpomínají, jaká s nima byla sranda, ale popravdě řečeno je řadí do trochu nesympatické kategorie žen.
Jinak řečeno, měla bych vážné obavy, že jsem se dost znemožnila.

Tohle kdyby mi partner řekl, tak se s ním okamžitě rozejdu...pokud někdo neumí pít a pak v opilosti neví, co dělá, to bych pak trnula hrůzou, kdykoli by někam šel....
Takže toho bych mu já osobně určitě neříkala....