Přítele nezajímají moje pocity

Souhlas. To mi přijde jako mnohem závaznější než to, že se pánovi nechtělo do vytírání..

Sama nic nevyřešíš, musí chtít i on, což zřejmě nechce. Pro mě by takový vztah neměl cenu.

možná ho nezajímají tvoje pocity, možná ho nezajímáš ty aby ti vykřikoval kolik za tebe dá peněz, tak to už je fakt moc záleží jen na tobě, kolik si toho od něj necháš líbit

Reaguji na Anabel:
A jak dlouho už se tak chová? Byl takový i dříve nebo se tak začal chovat až poslední dobou?

Mě říci partner, že mu kazím den, tak bych s prominutím nakopala "prdel". Nezlob se, ale já bych s takovým člověkem nežila. Když budeš na mateřské, také budeš bez prostředků, to uslyšíš ty stejná slova, urážky? Brrr, jaá bych rychle od něj utíkala.

Reaguji na Adka: ono jak kdy, jednou to je fajn, sice né moc dlouho a pak delší dobu trvá tohle, je to jak na houpačče a to mě vadí.

No když už to taky neunesu, a dost se ozvu, tak mi hodí klíče od auta ať jedu domů. Teď mi asi napíšeš, že by jsi teda jela, ale tím by byl konec a já rozchod nechci.

Reaguji na Anabel:
Pokud s ním není rozumná řeč, tak nemáš moc možností.
Nechat si to líbit (nic pro mě) nebo se s ním rozejít....

Bohužel, je si Tebou příliš jistý, obávám se, že jeho chování k Tobě se bude časem jen zhoršovat.

Jo, já bych domů jela. A nevrátila bych se do tý doby, dokud by se nezačal chovat normálně.
Promiň, ale co po nás vlastně chceš. Rozejít se s ním nechceš, tak ti asi holt nezbyde nic jiného, než to dál snášet. Je vidět, že tě má přítel pěkně na háku.

Bezpochyby, já bych nějaké vytření podlahy vůbec neřešila, já mám prostě problém s tím, že na mě příspěvek působí nedůvěryhodně.. pokud člověk dokáže zplodit dost dlouhý příspěvek, kdy píše jen o sobě a co on potřebuje a píše takové věty jako : "přítel se do mě nedokáže vůbec vcítit" "potřebuji milý jednání, obzvlášt jsem hodně citlivá " nechápe mé pocity". hm

Nevím, možná by se mu měla třeba snažit pomoc s podnikáním, když ji živí, než pořád v příspěvcích zdůrazňovat jak moc je citlivá ..

tak nějak nevěřím, že se ho bojí na něco zeptat a on na ní na chuděru tak moc řve..

a psát jak potřebuje úctu.. on si člověk musí také uctu zasloužit a ne fňukat.

Reaguji na Anabel: Přeženu to:

Až jednou nezůstane u slov, ale zvedne na tebe ruku... Není normální se bát něco říci, na něco zeptat, poprosit o pomoc... A už vůbec není normální jeho reakce. Viz

Tak to si piš, že bych jela

Slovy klasika: Tak si neztěžuj.
Počítej ale s tím, že se nezmění.

Reaguji na Anabel:
Já mám povahu, že v tomto případě, bych přes jeho urážky (podotýkám, jen pouze když se to opakuje, jelikož vybouchnout může člověk kdykoliv), se nemohla milovat. A vztah bez úcty, tolerance, pomoci a také té chemie je vztahem nulovým...píši své pocity. Nikdo nemůže vyřešit Tvůj problém tak lépe, než ty sama.

Mně můj přítel teď de facto taky živí, protože jsem momentálně nazaměstnaná. Chodí do práce od nevidim do nevidim, ale normálně mi pomáhá s domácností, vaří, luxuje, pomůže s čímkoliv, když ho poprosím a nikdy na to neměl blbý kecy.