Ahoj..
potřebovala bych radu..nebo možná jen vyslechnout, potřebuji se ze všeho vypsat,někomu to říct....
Mám hezký vztah, téměř 2 roky spolu. Já 21 on 25. Bylo to jak pohádka, zamilovanost..
Bohužel, přítel dokončuje vysokou školu a začíná se to měnit ve zlý sen. Protože dělá medicínu, jeho státnice jsou postupně během roku, cca po dvou měsících. Prakticky se nevídáme, učí se třeba 10-12 hodin denně. Když už si čas udělá, tak jsme sice spolu, ale je to hrůza..kdo se někdy učil,tak ví.... je mimo, nevnímá, neposlouchá.. Prakticky spolu nespíme, naposledy asi před měsícem...navíc je to z mé iniciativy a jsem z toho strašně vyčerpaná - připadám si, že jen doprošuju, že chci s.e.x, ale on na to nemá myšlenky. Vím, že toho má moc a nemůžu se za to na něj zlobit...ale s.e.x mám ráda a když mě pořád takhle odmítá, cítím se fakt bídně. Navíc je to pořád stejné..zkusila jsem ho svádět, převzit iniciativu a jen jsme se pohádali, že tohle prý nezvládne...buď to bude podle něj nebo nic..je v takém psychickém pressu, že se vubec nedokáže uvolnit...a já šílím.
To, že nejsme spolu mi už dokonce přestává vadit, v tom vidím ten největší problém. mám své zájmy a své přátele, školu, srandu..a když si představím, že půjdu na "rande" s mým klukem..nechce se mi.......
Teď jsem se do toho zamotala ještě víc...projevil o mě zájem spolužák..má čas a dává mi najevo náklonnost..směje se..vzal mě na procházku, bylo to tak uvolněné, tak krásné.........došlo zatím "jen" k polibku, ale co bude dál?
přítele teď opustit nemůžu, pár dní před nejtěžší zkouškou..nemůžu vlastně vůbec nic..
Jsem z toho zoufalá...zezačátkujsem se vztekala..pak brečela..a teď už snad necítím vůbec nic. Co byste mě a podobným odmítaným partnerkám poradily?
děkuju...
Reaguji na Alenka8:
ahoj, no co na to napsat, jestli svého přítele miluješ a než byl v tomto stresu bylo to ok, třeba i po stránce sexu, tak vydrž a buď mu oporou...víš,když se něco ve vztahu děje, ten který příjde a ,,naťukává,, to má vždy strašně jednoduché, protože tobě vše chybí a on ti to zrovna může dát...ale jestli to nebylo úplně vpohodě ani před tím, tak bych se zamyslela...každopádně bych ho neopouštěla v tomto období, ale zkusila vydržet, pak si v klidu promluvila-i o tom sexu (přece jen, jsi mladá a kdyby tě měl sex celý život nudit-stejně by to nedělalo dobrotu) a když to nepomůže, ukončila bych to...
co tak mu zkusit udělat pěkný večer:večeře, pěkná hudba, vana, masáž? aby se trochu odreagoval?
To je jednoduché a přitom tak složité...buď ti na současném tolik záleží, že si s ním o všem ve vhodnou chvíli promluvíš a pokusíte se to vyřešit spolu, protože s ním chceš být nebo budeš se spolužákem a tím si to vyřešíš sama
Vztah není jen procházka růžovým sadem, ani počasí není pořád krásné..ale jestli cítíš, že už se ani na schůzku s ním netěšíš, tak tvé city k němu už jsou možná ty tam...
Reaguji na Alenka8:
Ber to tak - i ten nyní usměvavý spolužák se jednou dostane do stresu a bude reagovat podobně, jako tvůj současný přítel.
Upřímně řečeno, jako partnerka "by jsi měla" svého přítele podpořit, překousnout to. Otázka ovšem je, jestli ho natolik miluješ, jestli váš vztah je natolik silný, aby jsi to zvládla.
Reaguji na Alenka8:
jo a ještě jestli je jinak vše ok a bylo vše ok, opravdu vydrž a kup si třeba vib.r.á.t.o.r)
berusatko
nejde jen o s.e.x... jde o blízkost, o tu intimitu, která zmizela...vib.r.at.or nenahradí člověka, který pohladí...
večeře, pěkná hudba, vana, masáž?
zkoušela jsem...není na to čas, nemá na to chuť...prý ho to jen znervózňuje..
cítím se jako nehorší partnerka na světě...
vhodná chvíle na mluvení bude snad za pár dnů, až dodělá tu jednu zkoušku...ale co mu říct? že s ním chci spát, že chci, aby se uvolnil? aby byl se mnou..? stejně vím, že to nejde. že má povinnosti, které musí splnit....
Jistě, vím, že ten spolužák je jen nálepka...
ráda bych vyřešila svůj vztah, ale nějak mi dochází síly...
vlastně od léta už jsme tak trochu v krizi - byl konec roku (učení), pak přišly rodinné problémy a pak státnice...a je pulka listopadu a cítím se pořád hůř..
Přítel mi slibuje, jak po škole začneme bydlet spolu, jak to bude fajn...strašně jsem se na to upínala...ale ted už tomu ani moc nevěřím
btw. holky díky
Reaguji na Alenka8:
Neříkej, že to cvhvilku nevydržíš bez sexu. Nebo si to udělej sama, když ti to tak chybí. Já se taky docela hodně učím a když jsem ve stresu před zkouškou, tak taky moc nechci sex, proto tvého přítele chápu.
Omlouvám se za tu troufalost, ale asi nebudeš pro něj zrovna optimální partnerka, když jej nedokážeš podržet v těžkých chvílích a ještě ho podvedeš!
Reaguji na Alenka8:
každý má své období, chápu co všechno ti chybí, ale buď ho miluješ a vydržíš to, nebo to pak ukončíš...každopádně, mu řekni přesně to, co jsi napsala...
Reaguji na DanielaM: nepodvedla jsem ho...a nemám to v plánu. Nechci mít dva vztahy, nechci spát s někým jiným, pokud mám přítele.
Reaguji na Alenka8:
Poslyš, ve vztahu můžou přijít horší věci a budeš muset zatnout zuby a vydžet to... Probůh, kdo má čas na masáže, hudbu, večeře
Počkej až budete oba dva chodit do zaměstnání, to teprve budete bojovat s nedostatkem času
Přijde mi, že to chceš vzdát těsně před cílem...:
Cituji Alenka8: Přítel mi slibuje, jak po škole začneme bydlet spolu, jak to bude fajn...strašně jsem se na to upínala...ale ted už tomu ani moc nevěřím
Reaguji na Storm:
no Alenky přítel už to bude mít v dohledné době za sebou, ale jelikož je doktor, tak ho toho stresu ještě čeká dost (teda pokud nebude dělat alergologa nebo tak něco)
a když to tak špatně snáší teď, je otázka, jestli to nebude ještě horší, až začne pracovat......
Reaguji na Storm:
jde o to, pouze partnerovi pomoci se odreagovat, což potřebuje každý, zvlášť ve stresu...ale jinak taky mám pocit, že to vzdává předčasně
Zkusím ti dát pohled ze strany tvého přítele. Taky studuju medicínu, je to těžké, je to stres.Kor ještě učení na státnice, to už je totální hrůza a vůbec se na to netěším. Stačí sebemenší zkouška a už jsem protivná, nejistá, nemám chuť na sex, ač ho jinak miluju, nemám sebemenší chuť, aby mě přítel políbil, u všeho se jen vztekám, nedokážu se uvolnit, dát si čas pro sebe, protože to bych se "přece měla učit". Přijít za mnou přítel se svíčkama a masáží, tak bych mu nakopala zadek. A rozhodně bych nechtěla, aby se v té chvíli líbal se svojí kolegyní.
Nech mu jeho klid a respektuj to, že on to má teď fakt těžké, ale až to bude mít za sebou, bude zas pohodový parťák.
A nepřijde mi fér to tvoje líbání s kamarádem, tvůj přítel je ve stresu a potřebuje tvou trpělivost. Neodmítá tě schválně.
Reaguji na lucis:
To máš pravdu, ale kdo dnes ve stresu (minimálně jednou za čas) není? Stres z náročné práce či naopak z nedostatku práce...
Reaguji na marbee:
nestudovala jsem sice medicínu, ale ekonomku, ale ve stresu před státnicema jsem byla několik měsíců. I když jsem viděla, že by mi přítel chtěl nějak pomoci se odreagovat, tak jsem prostě na to neměla ani pomyšlení. A rozhodně by mě hodně ranilo, kdyby si v té době našel náhradu v nějaké "dobré kamarádce".
Pro něho je teď nejdůležitější škola, tak mu dej ještě čas.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.