Přítel si mě nechce vzít

Nechci být moc negativní, ale myslím si, že tohle se jen tak nestává...

Tak chlapi... třeba mu v tu chvíli ani nedošlo, že řekl něco, co může tolik ublížit...

To by uživatelka uvedla Já si spíš myslím,že tohle téma chlapy berou trošku jinak,než mi ženský Slyšela jsem od kamarádky(taky byla s přítelem dlouhodobě),plánovali svatbu,atd ...ale chlap se pak zalekl a rozešli se ..teď jsou teda zasejc spolu,ale už se o tom nebaví co se má stát,se stane A navíc není kam spěchat v dnešní době se člověk ani do svatby nehrne

Ale chápu,zamrzí to Ale nebrala bych si to nijak osobně kdyby si Tě nechtěl vzít,tak proč by s Tebou byl?

No právě holky... podle mě se to zbytečně moc řeší, takže klíííd

Zväzky - všetky /nielen partneri, ale napr. aj hudobné skupiny/ majú tendenciu sa po 6 rokoch rozpadnúť. Proste príroda.

Ľudia musia napomôcť tomu aby ostali spolu dlhšie, napríklad tým papierom o sobáši, alebo dieťaťom, alebo nejakým iným spoločným plánom. Ak jej po 4 rokoch priateľ povie natvrdo, že si ju nezoberie, treba to riešiť.
Teda, takto to vravia psychologovia.

Ne že bych se v tom nějak moc vyznala, ale přijde mi to jako blbost. Přece když se ženská stěhuje k příteli nebo naopak, tak mu taky nedělá nájemní smlouvu, prostě si tam jen přihlásí trvalý pobyt. Fakt si myslím, že je to blbost.

Reaguji na Cherish:

Přesně, je to kravina, k přihlášení trvalého pobytu ti stačí souhlas majitele .

Ale to je přece blbost tohle. Žádnej oddací list k přihlášení k trvalému pobytu nepotřebuješ.

My jsme s přítelem 3 roky. Nikdy jsem tak dlouho s nikým nebyla. Ze začátku jsme tak v legraci plánovali jak se vezmeme, ale bylo to spíš proto, že jsme poznali, že se k sobě opravdu hodíme a rozumíme si. Teď už se o tom nebavíme. Teda on mi čas od času řekne, že si mě vezme a že se těší až budeme mít děti, ale já mu na to většinou odpovím v legraci něco jako "to se teprve uvidí jestli já tě budu chtít" atd. Protože nechci, aby mě měl tak jistou. Jsem v tomhle taky staromódní, svatbu chci a rozhodně dřív než děcka.(V čem staromóní nejsem je, že nechi jeho příjmení a taky bych chtěla aby případné děti měli moje...což je docela problém..)
Taky jsem si všimla jedné věci - hrozně moc lidí, které znám, se po 5 letech vztahu rozešli. Ale opravdu kolem toho 5. výročí. Takže jsem příteli na začátku vztahu řekla, že jestli někdy svatbu, tak po 5. letech. Je to podle mě další posun. Ukázka toho, že spolu fakt chcem být. Taky úředně je to lepší (třeba v nemocnici).

Tak 5. rok je známý jako takový ten krizový bod...

v mém okolí jsou to spíš roky 2...

já ho chápu... taky se vdávat nehodlám a je mi 31 skoro. Prostě se bojím že třeba chlap začne chlastat, bude se name přiživovat nebo já nevím co udělá za ******. a proto žádná svatba..ani pro ty krásny bílý šatičky taky mi vyhovuje ten pocit samostatnosti a nezávislosti ... pocit že se můžu kdyoli sebrat a odejít...

Asi tak..takhle jsem to před lety udělala já, řekla jsem mu, že já to ditě odnosím a já ho porodím a nikdy nedovolím, aby mělo jiné příjmení než já.. a to byste holky koukaly, svatba byla do půl roku, a to jsem to ještě sama ukecala na léto, přece nebudu skákat po sněhu ve svatebních šatech, že

Mně by přišlo hloupé někoho ukecávat na svatbu, pokud by nechtěl.

Myslím si, alespoň já jsem to tak měla, že partnera pro život si vybírám i podle toho, jaké má názory na rodinu a její uspořádání atd.Přijde mi hloupé takhle operovat (a lehounce vydírat) jménem dítěte.To bych snad z té svatby ani neměla radost.
Svatba je fajn pokud oba chtějí a ne jen aby jeden potěšil toho druhého nebo kvůli ješitnosti, aby náhodou dítě nemělo jiné jméno.To mi přijde jako vydupávání malého dítěte.Pokud se rozhodnu mít s partnerem dítě, tak to udělám po zodpovědném uvážení, kdy určitě znám jeho názor na manželství a svatbu.Podle toho se rozhodnu-buď budu akceptovat, že ji za důležitou nepovažuje nebo (pokud je pro mě životně důležitá) budu hledat partnera, který smýšlí stejně.

Reaguji na Lauritta: no dobře, napsala jsem to trochu s nadsázkou, ale nemyslím, že bych ho byla vydírala, prostě jsem mu řekla, jak to cítím a tak jsme se dohodli na svatbě, to je celé Mimochodem, to ditě se nakonec nezdařilo, ale my jsme spolu 21 let, tak to myslím, smýšlíme stejně docela dost