Přítel se zamiloval do jiné, ale chce být semnou

Když mi ex po 10 letech manželství řekl, že neví co má dělat, tak jsem mu poradila celkem rychle. Nikdy bych o lásku neprosila! Bolelo to , to ano , ale snad máš svoji hrdost !

Taky si myslím, že tě připravuje na odchod.
Logicky, pokud by tě měl opravdu rád a nechtěl tě opustit, 100%ně by se ti s tím nesvěřoval. Pokud by tě nechtěl ztratit, určitě by se s tím chtěl sám nějak poprat. Tak, aby ses to ty ani nedozvěděla a neměla důvod o něm pochybovat. Jestliže Ti to naservíroval a ještě za obět pokládá sebe a ne tebe, pak je to pěknej mamlas
Co chce od tebe slyšet ? " Miláčku, já to chápu, netrap se a jdi za ní. A kdyby sis to náááhodou rozmyslel, tak se zase vrať"
Tohle by moje hrdost prostě nezkousla, ať na koukám jak chci..

Prepáč, ale ja ti neprajem, aby ho to prešlo a boli ste spolu dlho. Ja viem, že vzťah prechádza rôznymi etapami a človek zažije dobré aj zlé, ale keď chce zostať s tebou, tak na čo ti to potom hovoril? To akože chce byť k tebe stále taký úprimný a hovoriť ti, kto ho priťahuje a.... no neviem, ale je to sebec a nezaslúži si ťa. Ty si to najlepšie, čo ho stretlo? Tak prečo by si sa mala zahadzovať s niekym, kto pre teba nie je to najlepšie, nie? Či ty si nezaslúžiš to najlepšie?

Já bych tohle asi nepřekousla. Pořád bych se s ní srovnávala, měla obavy, že dá přednost jí. Zakázané ovoce nejvíc chutná, i když mu to nezakážeš ty, on ví, že nesmí nebo by neměl a proto ho bude lákat. Myslím, že ti to mohl říct třeba proto, aby jsi žárlila, aby on byl ten, na kterém stojí rozhodnutí, který udává směr vztahu.

Já bych hlavně zjistila co myslí tou jeho zamilovaností....a proč ti to říká...buď je to takový ubožák, že se s tím nedokáže poprat sám nebo tě takto (možná i podvědomě) připravuje na rozchod...

kdyby se pobláznil někde na dovolené tak je to lepší, za týden tu slečnu už nikdy neuvidí, ale když je to spolužačka, chce to i jeho spolupráci v tom aby ji nevídal atp., zjisti si hlavně pravdu, jestli važně s ní nic nechce mít...

každopádně si myslím, jak tady psaly některé holky z vlastní zkušenosti, že to můžete ustát...

Trápení pro vás oba Nemá to cenu.. Chlap za to nestojí !

Zkus si to převést naopak - kdyby ty ses zamilovala do jiného kluka, řekneš to současnému? Určitě bys věděla, že takové doznání ničemu nepomůže, naopak to vztah, důvěru atd. zhorší. Čili jediný důvod, proč to někomu říkat, je buď dotyčného na konec pomalu připravit nebo rovnou doufat, že po tomto "přiznání" mu daná osoba (v tomto případě TY) dá rovnou kopačky a on z toho vyjde s čistým štítem.

Navíc, pokud ti přítel říká, že v tom nevidí budoucnost, tak je jeho chování nepochopitelné - líbit se mu může, zamilovaný být taky může, ale pokud si je jistý, že rozumově je výhodnější být s tebou než s ní, tak si takovým přiznáním pod sebou leda podřezal větev, protože ty už mu jen tak věřit nebudeš a i kdyby on to teda překonal, že na ni zapomene a zůstane s tebou, bude mít vroubek jak prase a nedivila bych se, kdybys ho od té doby nonstop podezřívala (což mu ve finále poleze na nervy a beztak se rozejdete).

Jak už psaly holky výše...je to sobec a ulevil sice sobě, ale tobě ublížil. Pokud někoho miluji, tak mu neubližuji. A pokud by chtěl, aby jej to přešlo, snažil by se to ututlat. Nejspíš doufá, že to ukončíš, aby se nemusel rozhodovat.

Určitě se s ním chvíli nevídej. Třeba i dneska to zruš. Uvidíš jak bude překvapenej a jaká to pro něj bude facka. Z mysli mu nesejdeš, to je pitomost!! Naopak, jestli tě miluje, bude se mu strašně stýskat a bude sakra přemýšlet, co ti říct, až se znovu uvidíte. Tím, že se s ním na pár týdnů přestaneš stýkat jen získáš. Fakt to tak je. Když zavoláš jakémukoliv psychologovi přes vztahy, tak ti tohle poradí. Když tohle uděláš, jen získáš. Sebeúctu a jako bonus třeba zpět jeho lásku. Máš v plánu se po celou dobu jeho studia trápit tím, že se s ní vídá a jestli spolu něco náhodou nemají? Tomu se neubráníš. Když to vyřešíš mezi Vámi hned, budeš si jeho láskou daleko víc jistá. A když se k tobě nebude chtít po nějaké té době vrátit, určitě to není proto, že tě pár týdnů neviděl, prostě se mu nestýská a nepotřebuje tě a tím je jasno. Přeju ti, aby to dopadlo dobře. Ale být s ním a čekat, to je možné třeba v manželstvích s dětmi, kvůli nim. Ale i tam bych ho vypakovala a ať se za pár týdnů ozve.

To, co píše Gumídek má svoji logiku. Jenže asi nejsi schopná teď udělat tohle radikální řešení, takže ...

Tak to je opravdu nepříjemné, ale nikoliv ne neřešitelné. Já jsem byla velmi radikální člověk a ještě před několika lety bych tu souhlasila s těmi, co ti radí, abys od něj okamžitě odešla. Ale nic není tak horké, jak se uvaří. Ani já, ani žádná jiná z účastnic diskuze nevíme o tvém vztahu s ním tolik, co ty sama. Zkus o tom uvažovat trochu reálně....stojí ti za to, abys s ním zůstala a pokud ano, tak proč ? Když ty jsi pro něj ta nejlepší, tak je i on pro tebe ten nejlepší ? Ceníš si na něm něčeho, co je pro tebe důležité ? Těch otázek je mnoho, prostě klasické misky vah. Každá ti radíme tak, že se snažíme vcítit do tvé situace, ale zároveň jsme ovlivněny našimi vlastními zkušenostmi a nikoliv tvými....
Ve svém životě jsem měla dvakrát na výběr v podobné situaci a vždy jsem se nejprve okamžitě rozhodla pro konec, jenže to rozhodnutí jsem učinila, když jsem neměla dostatek relevantních informací. Zpětně mi to partner vysvětlil a já pochopila, že opustit ho by byla strašná chyba. Nebylo to sice identické, ale základ byl vesměs to samé.
Asi bych ho netrestala tím, že se s ním nebudu vídat, ublíží to víc tobě, jen tě to bude trýznit, u něj netuším. Naopak, chce to zjistit zcela reálnou situaci, vyzískat co nejvíce informací, pochopit, o co tu vlastně jde, zeptat se ho, jak on to vidí, co chce dělat a poté můžeš udělat rozhodnutí, které ať bude jakékoliv, bude především dobře promyšlené.

s celým článečkem souhlasím

osobně taky nechápu ty tresty a testy odloučení...chápete, že ten chlap třeba ztratí tímhle jakoukoli motivace to napravit? když mu řeknete teď tě nechci měsíc vidět a pak se možná uvidí? Navíc nevím jestli hrdí a sebevědomí chlapi přilezou zpátky....

taková filozofická vložka k zamyšlení já jako nenapravitelný romantik musím říct že zamilovanost vnímám jako něco co se stane, neovlivním to, prostě se to stane i když to třeba nevyhledávám, i když někoho třeba zrovna mám...tohle je prostě věc kterou nedokážu změnit, to jestli dám někomu lásku, sebe, svůj čas, část svého života a podobné věci, tak to už je moje rozhodnutí...ale zamilovanost se prostě stává....

filozofická vložka dvě: neřešte všechno rozchodem, i takové situace mají řešení, které naopak může vztah utvrdit. Rozchod je moc jednoduchý: Podíval se na jinou- rozchod, šel na kafe s kamarádkou -rozchod, zalíbila se mu nějaká slečna ve škole - rozchod...ani nevěra nemusí být důvod k rozchodu ve spoustě vztahů...

Jelikož mám svou hrdost....také bych mu mile oznámila, že mám také prima kamaráda, je mi sním hezky, nic víc neříkat, žádné podrobnosti. Několikrát bych mu oznámila, že tento den se mi opravdu moc nehodí, nemám čas...atd., s určitostí bych nepátrala, samozřejmě, že to bolí, ale to musel vědět sám, že po tak dlouhém vztahu to hlavně bude bolet Tebe. Takže bych mu to nechala pěkně "sežrat" to, co si sám navařil. O rozchodu by z mé strany nepadla ani zmíňka, čas vše ukáže.

Ono to není o tom někoho trestat, ale např. v mém případě jsem neměla prostě chuť být momentálně s člověkem, který mi ublížil. Alespoň jsem si srovnala pro a proti a neřešila situaci s horkou hlavou