Přítel se snaží vynahradit absenci táty

Mám také zkušenost, že písemná forma někdy víc zapůsobí, když debaty "naživo" nefungují. Člověk jak si to čte, tak se do toho možná víc ponoří než když poslouchá jedním uchem tam a druhým ven. U nás to jednou rozseklo dlouhodobý problém (jiného druhu), nad kterým přítel mával rukou a to dokonce když jsem říkala, že když to tak bude pokračovat, tak to bude konečná našeho vztahu - to jsem byla akorát za hysterku.
Jinak u nás je ještě něco vzdáleně podobného vaší situaci, ale nechci to tu raději víc rozebírat (přítel pomáhá mamince vdově finančně, i když přítel také není jedináček - s tím, že když jako jediný ještě nemá děti, tak peníze asi nepotřebuje ).

Tak se drž a doufám, že brzy se vše začne měnit k lepšímu!

Ahoj, nečetla jsem celé téma, takže nevím, jestli to tu už někdo nepsal. Chápu, že Ti to leze na mozek, nicméně chce to zatnout zuby. Maminka je pro něj prostě člověk enormní důležitosti a v podobných chvílích je povinností tam pro ni být, i kdyby to snad mělo stát jakýsi vztah, tak to vidím já. Otázkou také je, jak je na tom reálně Tvůj přítel? Protože je možné, že mu táta hrozně chybí a s jediný, kdo tu jeho bolest dokáže pochopit, je maminka. Mají teď společné trápení, do kterého nemůžeš proniknout ani kdybys chtěla. Možná je pro něj čas s ní lékem a jeho způsobem, jak dát pomalu tátovi sbohem.