Přítel se mnou nechce bydlet

no upřímně je mu skoro 30, takže by už měl mít trochu jasno do budoucna...
možná je to jen nejistota ze vztahu, nebo si fakt ještě chce užívat..
každopádně mi přijde, že každý z vás má asi jinou představu o vztahu a máš pravdu..není dobrý čekat 5 let a pak zjistit, že to nikam nespěje...zkus se nad tím zamyslet...
sice mi budou holky nadávat, ale ano...pokuď se musíš ze svých zásadních požadavků ustupovat, tak je lepší poohlídnout se jinde....
já bych třeba nechtěla být s někým, kdo nechce dítě...

Já myslím, že nikdo nadávat nebude určitě je dobré neustopat ze svých zásadních požadavků. Ale bydlení po 2 letech nebo nic? No spíš by si právě měli promluvit o těch zásadních věcech, proč se tedy do toho bydlení ještě nehrne, co děti a podobně ...Takže z toho vyplývá jedno - promluvit s přítelem o budoucnosti

Jo to mám stejně

Reaguji na Janissinka: naprosto souhlasím

Jo, to se mi přesně taky stalo, taky 2 roky, takže zvedám varovný prst. Taky jsem jen koukala okolo, co jiné páry za tu dobu stihly... Byla jsem pak rozejita, už pokukoval po dalších.. Při společném bydlení by na takové porozhlížení těžko měl prostor...

Reaguji na frooomenka:
Ahojky chápu,že je to asi pro tebe trošku zklamání a možná teď přemýšlíš jestli s tebou přítel počítá do budoucna ale holky mají pravdu....dva roky není zase tak moc a něktří lidé (i já) mají rádi svůj prostor, soukromý....Nechala bych tomu zatím čas a uvidíš...užívej si svoji "svobodu" nebo se případně sestěhuj s kamarádkou....Tvůj přítel k tomuto kroku musí dojít sám a taky se může stát, že než se rozhodne tak ty už třeba nebudeš mít zájem nebo se objeví někdo nový a nebo skončíte spolu dřív než si třeba teď myslíš...No a pokud by ti to hodně vadilo tak pak nezbývá než se poohlédnout jinde....Uvidíš časem

On se prostor najde vždycky Když chlap (ženská) chce...

to jo ale to je zas jiná. Tihleti v tom maj jasno od začátku, a doma se sakra staraj a jsou pozorný... U mně to bylo tak, že si nebyl jistej jestli se mnou chce vůbec být.

no na to ,že je mu 28 a jsou spolu 2 roky se mi to nezdá úplně OK.Ale asi jsem ,,staromodní,, možná,že dnes to takhle párům vyhovuje.My se teď už s manželem sestěhovaly,když mě bylo asi 22 a jemu 26 a bylo to hlavně z jeho strany...chtěl být semnou.

Já začala bydlet s přítelem po 14 dnech vztahu a jsme spolu už 4 roky...Ale záleží na člověku, jak se na to cítí on...

Reaguji na Banynka: Jo tak neříkám, že za tím třeba něco není, ale já to prostě dokážu pochopit no, každý to má jinak a každý to jinak cítí. Někdo se chce usadit už ve 20, někdo nechce ani ve 28 ... když nad tím teď tak přemýšlím, už se děsím doby až budu v jeho věku a všechny bude zajímat jestli už budu s někým bydlet, budu se vdávat, mít děti, a všechno to zakončí větou "ale už je ti 28, třicítka na krku.." Třeba se ho na to taky furt někdo ptá a tak proto se do toho nehrne, k tomu se na to asi ještě necítí...já to tak mám, jak mě furt někdo do něčeho "tlačí" tak konec Teď jako nemyslím zakladatelku, ale okolí ... ale to mě teď jen tak napadlo, to už jsou jen dohady. Pravdu ví jen on

Já teda naprosto souhlasím s Jannissinkou. Ve skoro třiceti už to není žádný puberťák, aby si musel tak strašně užívat života, že bys u toho nemohla být. To jako nejde - užívat si a bydlet s přítelkyní? Pokud o budoucnosti nemluvíte, máte podle mého trochu jiný pohled na věc. Takže bych rozhodně zavedla řeč na toto téma.

Rozhodně zavést řeč a domluvit nějaké směřování. V téhle věci shoda fakt musí být. Aby tě neměl taky jen tak ze setrvačnosti a pohodlnosti..

no děs se, je to tak .
No hele aby 28 letej chlap nechal bydlet přítelkyni raději v podnájmu s kámoškou mi nějak nesedí.Třeba můj nesnášel,když mě večer odvážel domů a vždy říkal jak se těší až spolu budem bydlet,že místo odvozu budem zavrtaní v peřinách .No to jen tak.
A když jsme se sestěhovali nemyslím,že by si nějak méně užíval než když jsme spolu nebydleli.Prakticky se nic nezměnilo,jen ,že jsme spolu byli i přes noc

Ale ono to není jen o tom, že by se chtěl víc užívat.

Takhle, vysvětlím vám to z pozice člověka, který obavu ze sestěhování s protějškem má
Zkrátka má svůj byt, má tam svůj řád, třeba je to i typ člověka co má rád svůj klid, samotu (i přesto, že mám ráda lidi a přátelé, tak se nic nevyrovná tomu, když přijdu domů a nikdo tady není ). Teď se tam nastěhuje někdo jiný. Čili uvolňování místa, najedou je tam prostě další osoba, která má své zvyky, své věci, člověk přijde domů a už tam někdo je a dva roky zas tak závratná doba nejsou. Na takového člověka se musí pomalu Prostě k tomu musí sám dospět. No, takže třeba tak Ale třeba je to úplně jinak To celé píšu jen pro to, že to prostě nemusí být tak, že si chce užívat a že je ještě nevybouřený. Takže, snad si vezme zakladatelka radu, kterou ji tady dáváme - promluvit si s přítelem o budoucnosti No a taky moc informací nemáme.

A jak dlouho tam bydlí? A bydlel už před tím s někým? Třeba je to chvíli co bydlí sám, a tak si chce to soukromí ještě chvíli užít. A nebo třeba právě už se ženskou bydlel a nedělalo to dobrotu, tak na to teď jde pomalu ... ? No na to opět odpoví přítel

ach jo

tak teď přesně popisuješ jednoho z našich kamarádů.Měl absolutně stejný názor jako jsi tu teď napsala.A víš jak to s ním dopadlo!?
Je mu 43...a je sám ....a stále s nikým nebydlí a jestli někdy bydlet bude tak se všichni okolo něj opijem do němoty ......je z něj starý mládenec.
A to není všechno...moje ségra bude mít 28 a obávám se ,že skončí úplně stejně jako náš kamarád

vím,že to nerada uslyšíš ........ale léta běží...a rychle