Přítel mě miluje, ale kvůli sexu se mnou už nemůže být

Reaguji na AlasseaL:
Jsi přemýšlivá a dle komentářů tady velmi inteligentní holka, nevěřím tomu, že se tě přítel bude chtít vzdát. Jen ten způsob, kterým se ti snažil otevřít oči, nebyl zrovna šťastný.
Ale nevěřím tomu, že by byl bez mrknutí oka schopný opravdu si užít jinde, i když si to třeba na chvíli přál... Opravdu ne.

Pokud to ví tak přesně a zná tě,tak musí přeci vědět,že čeká marně.Čekat na něco,co ten druhý není schopen spontánně,tak není na co čekat.Jste každý jiný a tím to končí.Život jde dál a ty na tom nemáš vinu,prostě se k sobě nehodíte.
Přetvařovat,hlídat a přemlouvat bys se celý život nedokázala.

řekla jsi mu to?
navíc, dělají i volnější sexy prádlo..

prosím tě nebreč nad rozlitým mlíkem a začni něco dělat! dokud ho neklofla jiná...
prostě začni teď dávat ty.. třeba na to čeká...

ale asi jediný způsob, kterým mi ty oči opravdu otevřel...bohužel pro mě.

Ani já nemyslím..vlastně vím...věřím tomu..
Sám mi řekl, že uvidíme, jak to bude dál a že do té doby než to bude víc definitivní než to definitivní teď je (pěkný obrat jsem použila ) tak, že rozhodně nikoho mít nebude. Ví, že by mě to ranilo, když je to takové "jakoby" neuzavřené a já stále doufám...
Nevím, jestli jsem to napsala dost dobře, aby to někdo pochopil..

Každopádně nevím, jak se k tomu dál stavět...na jednu stranu bych chtěla mu dávat lásku najevo víc, aby prostě viděl, že i o ten kontakt se snažím (a teď věřte nebo nevěřte je to fakt upřímné) nebo raději vyčkat, jak on se zachová, ale zase aby to nevypadalo, že nemám zájem...na druhou stranu se mu nechci vtírat kdykoliv budu mít příležitost, abych si ho tím ještě víc neoddálila nebo se mu nezprotivila...

Z jeho chování taky nic moc nevyčtu...jeden den když se vidíme (jak jsem psala výše), tak se chová jako kdyby se nic nedělo, hladí mě..objímá, ALE přece jenom v noci ( i když nemusí) odjede pryč...ale poděkuje za krásný večer a řekně že se mu to moc líbilo..
Druhý den, ale jak když zase postavil barikádu a na sms odpovídal stroze (jen tak aby se neřeklo, že neodepisuje)
Dnes ráno mi zase naopak volal kvůli práci a první věta v telefonu "Ahoj šmudlo, jak se máš?"

Mám z toho už hlavu jak pátrací balón, protože si neumím vysvětlit nic...ale řešit to s ním už po stopadesátý taky nechci...

To je přesně to, co mi teď v hlavě hraje od ráno do večera a zase do rána...
Říkám si, mám se snažit..třeba na to čeká, ALE aby mu to nebylo nepříjemný a nezprotivila jsem se mu...
Na druhou stranu si řikám..mám tomu dát chvíli čas, ALE co když zrovna přijde jiná a já budu vzteky šílená, že jsem nejednala hned.....

Vždyť to píše už v prvním příspěvku...

Kde je hrdost a sebevědomí?On do tebe "kopnul" a ty i přes to chceš dál dávat lásku?Vyvolává v tobě pocit viny a ty mu to ještě odsouhlasíš?Pokorně sklopíš hlavu a poděkuješ,když se vrátí?

Děvče,tobě by se asi dobře žilo v muslimském světě,tam je chlap šéf šéfů a žena je jen na sex a děti.Promiň,ale jistě máš spoustu kvalitních vlastností,nenech sebou cloumat i když si myslíš,že je to z lásky.

Byla. Budoucnost jsme společně plánovali, chtěli jsme teď doplatit, co nejdříve firemní půjčky a začít stavět barák, případně někde něco v Praze (třeba nějakou řadovku)...Děti, svatba...ano... Plánovali jsme společně různé cesty po světě..před dvěma roky jsme letěli na blint do Keni a projezdili jsme tam přes 2000km, jsme takový dobrodruzi...ted uz máme 2 roky v plánu Indonesii, ale jaksi na to nebyl zatim cas kvuli praci a ani tolik financi...

Jak vidím, je to pro něj hodně podstatná věc..jedna z nejdůležitějších...pro mě je zase prioritní věrnost..kdyby mě podvedl (což opravdu 100% vim, ze se nestalo), tak bych to taky ukoncila, ac nerada...ale z toho bych se asi zhroutila...

Reaguji na Laky:
S tímhle nesouhlasím. Pocit viny nevyvolává...jen mi řekl jak to je...a když se nad tím zamyslím, tak musím opravdu odkývat všechno Bohužel je to tak...

Nechci vypadat jako bláznivá puberťačka, co ho tady teď brání, jak může, ale prostě je to tak...Ano mám pocit viny, že jsem do toho vztahu mohla dát víc než jsem dávala...

Hrdost a sebevědomí mi nechybí...ale v tomhle případě teď sklápím uši a opravdu sama sobě nadávám, že jsem přišla o chlapa, kterého miluju a který i přes ty malé chyby, které má byl skvělým přítelem i partnerem...

Teď vím, že ve vztahu musím naslouchat nejenom svým přáním ale i jeho...nikdy se nenajdou dva, kteří si rozumí ve všech směrech...a od toho tady jsou ty kompromisy...

Ani zde nejde o to, že on prostě řekne...chci sex každý den a tak to bude...jen prostě víc než to teď bylo..třeba obden...to je ten kompromis..

Nevím jestli to píšu dost srozumitelně a tak, jak to myslím...hlavní pro mě teď je, že já už pochopila...

Ptala ses, jen jsem já a posléze i Alas odpověděly na otázku. Nic víc

Tys to fakt nečetla. Jaký zničehonic?
Jak ty třeba konkrétně řešíš ve vztahu problém? Teď to myslím zcela konstruktivně, žádnou ironii v tom nehledej.
Popovídáš si o tom? On si popovídal... Snažíš se jinak přispět k dobré náladě, aby partnerovi nic nechybělo a pořád se nic neděje (proboha, píšu už postý, že nemluvím jen o sexu, kdo to tady četl, pochopil, že tam toho bylo víc)... Co dál? Dáváš a nějak se ti stále nedostává... Jak bys to vyřešila ty nebo Laky? Přizpůsobily byste se nebo odešly? On odešel, jaký "kopnul" do AlasseaL?

Myslím, že nepochopí jenom sebestředný egocentrik (není to synonymum? ), kterého potřeby druhých nezajímají. Narážky typu "To je ale přesně její přítel, když po ní chtěl to, co ona mu nemohla dát." NE BE RU, protože z toho, co Al vypsala, je zřejmé, že se o ní zajímal víc než dost.
A pořád jsem přesvědčená o tom, že pokud má přítel potřebu nějaké tělesné blízkosti třeba obden, pokud ho miluju, není nic snazšího, než překonat vlastní pohodlí a tuto blízkost mu dopřát. Snad se tady pohybujeme v prostředí, kdy každá z nás ví, že neexistuje pouze samotný sex a těch způsobů, jak si ten život okořenit, je doaleluja.

A ještě něco. To, že někdo sex vnímá pouze okrajově a k žívotu ho téměř nepotřebuje, je naprosto v pořádku, pokud k sobě má partnera, který má priority (potřeby) nastavené stejně (i když priority není to nejlepší slovo, můžu mít ráda sex a hluboké priority na předních místech taky, že jo). To jen na okraj, nedovolila bych si zatracovat nikoho.

Pokud víš,že jsi se vědomě flákala a vztah zanedbávala tak OK.Jen mám pocit,že tím,že to pro tebe bylo v pořádku to bylo tvé přirozené já a pokud bys v budoucnu dávala víc,tak se budeš muset hlídat,abys nesklouzla zpět k tomu,co je pro tebe přirozené.Chápeš jak to myslím?

Ano,pokud se ti bude chtít a nebudeš se muset nutit,tak OK.Ale nevěřím tomu,že ti to vydrží déle jak pár měsíců.

S tímhle do puntíku souhlasím.

Chápu, jak to myslíš...myslím, že mě stačí překonat jen svou vlastní lenost...

Jasně...já si to také neříkám a neslibuju to ani jemu. Nemá cenu slibovat hory doly, když to tak třeba ani nebude. Zkusím změnit HA, poradit se s gynekoložkou..případně nějaký vitamíny třeba existujou...nevím...
Buď a nebo...za pokus mi to stojí...

Odešla bych,jsem si u sebe jistá,že pokud cokoliv dělám,tak to dělám spontánně a bez toho,aby mě do toho někdo strkal a to i kdyby to bylo láskyplné strkání.Nenechám se do ničeho nutit.Jsem tvrdohlavý,hrdý beran.Prostě příliš hrdá na to,abych byla pro kohokoliv "hračkou" a to jsou prosím uvozovky,na hraní opravdu nejsem ten správný typ.Buď mě protějšek miluje takovou jaká jsem a nebo může jít.Tvrdá realita.