Příliš ochotní prodavači

Jako prodavač jsem strávil léta a taky jsme byli nuceni doslova obtěžovat zákazníky a když přišel vedoucí a viděl někoho, koho neobtěžujeme, tak za ním šel sám. Jinak nám i sahali na prémie, za nevěnování se zákazníkům a to jsme je předtím oslovili (no jestli jsme nějaké měli . Ono to bylo vlastně jedno.

Jednou jsem se docela nasmál, přišel zákazník šel jsem za ním zeptal se ho, jestli nepotřebuje poradit s výběrem her. Odmítl tak jsem šel po své práci a přišel kolega a šel se ho zeptat (nevěděl , že jsem se ho už ptal, nebyl přítomen ) zákazník už nerudně odmítl, přišel vedoucí a když ho viděl šel se ho zeptat. No zákazník už to moc nerozdýchával, jenže aby toho nebyl málo přišel zrovna na návštěvu ředitel a uviděl zákazníka, kterému se nevěnujeme a ano šel se ho zeptat. V ten moment to zákazník už psychicky nustál a pěkně vyjel a ředitel byl z toho dost opařený.

Ale jinak je to prostě prodejní politika, prodavači jsou často hlídáni zda oslovují a vtírají se a snaží se něco prodat. Tuhle vlezlost sám nemám rád a vadilo mi to když jsem byl prodavač. Ale na druhou stranu smým vzhledem mě jako zákazníka skoro nikdo neotravuje

Na odlehčení- nejlíp dotaz: "můžu vám nějak pomoct?" zní asi v sex-shopu...

blacklilly

se musim zeptat přítele, jestli se ho tam takhle už nějaká slečna ptala

Taky to nesnáším a nejvíc tu ochranku - stojí za zadkem a dělá, že něco rovná a kouká. To je víc otravný, než ptající se prodavačka, takhle si člověk připadá jak zloděj..

Jinak s tou Sephorou - to je docela sranda, když tam jdu a jen se koukám, tak jsou otravný, ale když jsem minule potřebovala radu, tak jsem tam čekala 10 min. A ochranka řekla, že mi prodavačku přivede, ale nakonec jsem si pro ni stejně jít musela. Tak nevím, jestli nemají za úkol se jen ptát, ale když člověk opravdu něco potřebuje, tak ouha...

Leo - díky za tipy, určitě využiju

Přesně tak. A na tohle jsou teda v Sephoře experti. I ty jejich prodavačky, jednou jsem tam byla s nějakou taškou v ruce, ona se zeptala jestli mi může pomoct, tak jsem řekla že se jen dívám, a ona stejně furt stála za mnou kamkoliv jsem šla, jestli si náhodou něco nestrkám do tý tašky. Já to chápu, že se krade, ale člověka to tak odradí že radši odejde.

Přesně tak,taky to nemám ráda,když se mě hned někde ujmou mezi dveřma,ale chápu,že musí,nehledě na to,plno prodejen má zabudované kamery a majitelé to pak vyhodnocují.Takže se na ty holky nezlobím,vím jak jim je a taky jim to nedělá nejlíp,furt se někomu vnucovat.

Sama dělám v obchodě již přez 15let a vím co to je

Tohle teda absolutně nechápu. Snad nejsem tak neschopná, abych se nedokázala zeptat, když něco potřebuju. A jak psala EvaHav, taky se mi stává, že když už něco opravdu potřebuju, tak tam nakonec stejně nikdo není

já to taky nesnáším, když za mnou někdo leze, ale můžu přidat pohled z druhé strany - dělala jsem taky rok v obchodě prodavačku a šéfky to vyžadovaly, abysme lidi stíhaly - když byly dole na krámě bylo to blbý, to nešlo to nedělat, ale když tam nebyly což bylo asi 99% jejich prac. doby, tak jsem na to kašlala nebo né, vyloženě kašlala, když mi někdo řekl, že se jde jen podívat, nechala jsem ho, ale většina lidí pak byla za mou radu vděčná, dělala jsem v dost specializovaném obchodě ( jezdecké potřeby) a tam když už se potkáte s někým , kdo tomu rozumí, tak to už byly někdy rozhovory až bych řekla na odborné úrovni a když zase přišel někdo třeba , že chce přítelkyni na jejího koně koupit deku, ale nerozumí tomu tak byl rád, že jsem mu to všechno vysvětlila. Takže za mě ano,slušně se zeptat zda zákazník nepotřebuje pomoci, ale né vyloženě otravovat

Já bych: ano, můžu mám je hezké,podívejte, nasheldanou

I když si vzpomínám, jak jsme se vždycky s holkama chechtaly, když byly ty přítomné šéfky zrovna dole na krámě - byly to odbornice na slovo vzaté, obě dvě, nikdy nezapomenu, jak jednu z nich pronesla před zákazníkem s naprosto vážnou tváří, že toto sedlo jde napasovat opravdu na každého koně - to už jsem si fakt cvrnkla a musela jsem bežet do vedlejší místnosti a tydle 2 čarodějnice vždycky skočily chudákovi zákazníkovi na hlavu hned mezi dveřma a několikrát jsme byly svědkem toho, že se po týhle jejich aktivitě zákazník beze slova otočil a odešel, ale fakt jsme se tam nasmály

Přidávám se k většině - nemám ráda, když jsou slečny prodavačky příliš vlezlé, ale na druhou stranu, pokud ke mě přijde slečna s milým úsměvem a jen se jemným stylem zeptá, zda nepotřebuji pomoci, tak neodmítnu, ale jak píšete v druhém případě prohodím, že nehledám konkrétní věc, ale že jí děkuju.
Nevím kolik z Vás se někdy bylo podívat u trhovců, konkrétně ťamanů ale ta éra snad potkala každého .. tam jsou prodavačky povětšinou brigádnice v důchodě, kamery tam nemají, takže Vám lozí za zadkem, i když řeknete že se ,,jen díváte" a hlídají Vaše ruce i když zalovíte v kapse od kabátu po kapesníku ... to je vrchol hnusu a proto tam od té doby nechodím .

Tak to mi přijde spíš jak šikana v práci .. chápu, že chtějí co nejlepší pověst, ale pokud přijde někdo, kdo je fakt protivný a zrovna nemám náladu, tak na něj přece nehážu úsměv jako Miss World .. do takové práce bych nešla a být zákazníkem tak mě to spíš znechutí chuť na to jídlo ..

S tím McDonaldem - já si tam občas zajdu na taštičku - víc nechci, moc často tam nejím, ale taky mě "otravuje" když se mě prodavač ještě 5x zeptá, jestli nechci to a to a to. Když řeknu taštičku a je to vše, tak co se pořád ptá .
Ale zase za to nemůžou prodavači, ale prodejní strategie firmy, takže si stěžovat výš a ne u prodavače. Ale co s tím jeden člověk, kupující občas taštičku, zmůže

Jasně .. to vím až moc dobře .. celkově ale McDonalds ani jemu podobné u mě sympatie nesbírají .. do fastfoodů nechodím (a ještě tam pracovat to bylo moc).

Záleží na každém, jestli chce do takové práce jít, ale za mě, když jsem nedávno hledala brigádu a jezdila na pohovory do Prahy i do Brna (jsem ze Severní Moravy), absolvovala pohovory na hodně způsobů, skoro ve všech případech včetně psychotestů na několik stran, získala jsem několik dobrých nabídek včetně dost luxusních výhod a to nejsem nijak extra zvlášť zkušená ani ,,hezká" .. nejspíš to bylo i o štěstí, ale to je na jiné téma.

A ti, co nabízejí na ulici parfémy, mě odchytí vždycky, nejdřív mi dají dva zdarma, ale že si musím koupi třetí za 800. Když já nechci, tak snižují cenu, že jim šéf vynadá, když to neprodají. No jo, asi taky chtějí pracovat. Ale stejně to nechci, kolikrát nemám v peněžence skoro nic. A vždycky mě chytli, když jsem ten den už měla špatnou náladu.