Je to vůbec důležitý, aby to říkal? Jsme spolu 4,5 roku, čekáme spolu dítě a nikdy mi to neřekl. Řekl, že má mě rád, což mi přijde mnohem podstatnější, než "miluju tě".
Reaguji na Papagai:
Ale já taky nejsem nějak dokonalej, ani skvělej ani nejsem nějak extra krásnej. Ale svou ženu moc miluji, udělal bych kvuli ní všechno. A ona to ví a ví jak jsem o ni bojoval a taky mne miluje a ví, že se na mne může spolehnout. Ví, že si ji vážím a nikoho jiného nechce, já samozřejmě taky ne. Byl sám proti sobě, když jsem ji tak těžko získával. To co píšeš, že bys chtěla slyšet jí poměrně často říkám. Že ji moc miluji a nechci bez ní být, že ona je moje štěstí a můj život, moje všechno
Ne všichni jsou takoví, že to neumí říct na rovinu. Možná máš pravdu, že většina to říct neumí. Nicméně já to umím říct narovinu díky svojí ženě. Tak nějak na sebe máme oba pozitivní vliv, že se zlepšilo naše chování (už nejsme tak lehkovážní..). A hlavně že jsme si jistí tím co chceme, že chceme být už jen spolu Bylo to tak, že jsem nějak od začátku věděl, že ji opravdu miluji a chci s ní být, že ona je ta nejlepší žena co jsem kdy poznal a že bych s ní moc chtěl být. Proto jsem to taky uměl říct narovinu. Tehdy mi to moc nepomohlo, ale naštěstí si pak dala říct
K té trpělivosti. Je to težké, každý má jinou povahu. Jinou dobu vydrží odmítání. I když taky podle toho jak moc tu holku má rád a jak moc chce aby byli spolu, ale nikdo to nevydrží věčně (já vím, že u tebe je to jinak). Já věřil, že bych s ní mohl být opravdu šťastný a že ji opravdu miluju a díky tomu jsem měl tu trpělivost. A šel jsem si za tím. Jenže jsem mohl zjistit, že je úplně jiná a mnohem horší než jsem si ji představoval. Mohlo to dopadnou špatně. Naštěstí se to nestalo a jsme spolu šťastní. I já už jsem to pomalu vzdával, když se mi pořád nedařilo ji získat. Ale dopadlo to dobře. Je pravda, že tehdy jsem byl o pět a půl roku mladší (jsme spolu pět let a dva měsíce) a to na to možná taky mělo vliv. I když kvuli ní bych to dělal i dneska. Přátelé říkají, že díky tomu co jsem kvuli ní dělal to snad byla otázka času než ji dostanu, ale já si to tehdy určitě nemyslel
Reaguji na Flora:
Pokud jde o nás, tak když jsem to své ženě řekl, tak ona mi to hned řekla taky, že mne miluje a políbili jsme se. A byly to ty nejkrásnější slova, která jsem do té doby slyšel
My jsme spolu s přítelem cca měsíc, takže to zatím ani nečekám, ale až to přijde, tak nevím, jak mám reagovat, i když ho mám moc ráda, nejsem si jistá, jestli ho miluju. Co jste udělaly? Jak to vůbec poznáte, zda přítele milujete? To, že je vám s ním dobře, chybí vám, když spolu nejste a tak? Asi nad tím moc přemýšlím....
Jednou připitý po rodinné oslavě po 4měsících a pak o měsíc později střízlivý potěšilo mě to po druhé.. To první vyznání jsem nebrala zas tak vážně ani jsem na to nebyla připravená.
Mě to řekl při prvním sexu je teda pravda, že jsme byli už několik let přátelé, ale hrozně mě to vylekalo. Nakonec je z toho vztah jako z pohádky a neznám úžasnějšího chlapa
Mě to přítel řekl ani ne po necelém měsíci, ale do teď toho nelituju a nevím proč bych měla, do teď mi to řekne třeba i 3x denně a vím, že to tak cítí, protože bez sebe nemůžeme být a je to na něm poznat Takže že by byl neupřímný to fakt ne, navíc on je ten typ, že jste pro něm (v dobré míře samozřejmě) středem vesmíru a je naprosto věrný. S přítelem jsme se dali dohromady před necelými osmi měsíci Před tím chvíli chodil s mou bývalou nejlepší kamarádkou, bohužel to byla i jeho spíš taková kamarádka a navíc ona se k němu chovala dost hnusně, třeba s ním dva týdny nemluvila. No, nechce se mi to tady probírat, každopádně, asi jednou za ty dva měsíce co byli spolu se políbili (!) a jinak nic. Pak se rozešli a dali jsme se dohromady já a on (samozřejmě ne hned). Sice jsem ztratila kamarádku, ale získala jsem toho nejúžasnějšího chlapa na světě Nikdy jsem ani nesnila o tom, že by mě mohlo potkat takové štěstí A navíc jsem zjistila, že až taková kamarádka to nebyla, já jí "přítele" nepřebrala ale ona si to stejně přebrala jako každá taková holka podle svého Každopádně, abych to nějak zakončila... Dodnes si říkám, že jsem ztratila něco hezkého (kamarádství), abych získala něco ještě hezčího a to je právě můj přítel Je to celý můj život a říkám si, že dokud jsem s ním, tak i kdyby mě trápilo cokoliv a neměla jsem nic, tak bude všechno v pořádku
Tak mně to řekl přítel brzo, asi po měsíci, ale je fakt, že jsme se znali už déle a vídali se jako přátelé.. A řekl mi to při sexu
poprvé? To už si ani nepamatuju. V smskách mi to píše furt, ale aby mi to řekl do očí, tak to už tak časté není. Možná je to tím, že jsme spolu už 4. rok.
Po měsíci. Ale potom si šíleně protiřečil, tak jsem to nebrala vážně. Jinak mi to řekl, když jsem spolu leželi v posteli po dvouch měsících a teprve v tu chvíli jsem cítila, že to myslí vážně. Od té doby to řekl asi jen 2x a v pár esemeskách. Momentálně jsme spolu čtvrt roku. Důležité pro mě je, že to cítím. Nepotřebuji to slyšet stále.
Jsme spolu skoro 3 roky a neřekl mi to nikdy. No, jednou mi to napsal na záda, když mě šimral a myslel si, že spim a jednou, když jsme spali, mě probudilo to, že mě začal pusinkovat a pošeptal mi to, ale to si asi taky myslel., že spim. Nebo se mu něco zdálo.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.