Cituji Tlapka13: Neprodleně při našem prvním společném sexu..
A hned bych měla pocit, že to je spíš jen euforie ze sexu .....
Cituji Nicol: A hned bych měla pocit, že to je spíš jen euforie ze sexu .....
...nápodobně..
Mne přítel asi po 4 měsících...ale během těch 4 měsíců mi říkal, jak jsem pr něho důležitá a že mě má rád...a moc si mě váží...tak že to bylo dostačující než přišly ty slova
nečetla jsem to, ale pokud jsi jak píšeš s "přítelem" třetí měsíc a to ještě s pauzama určitě bych nějaké miluju tě nečekala.
Jink mě to řekl po půl roce chození a bylo to nejkrásnější na světě
Takže nečekat a nedoufat...ach jo.Nepotřebuji to slyšet pořád,ale je to hezký.když ti to ten druhý řekne.Bývalý mi to říkal i když už to delší dobu tak necítil...tak nevím.
Já to té své řekl ještě dávno předtím než jsme se dali dohromady. A myslel jsem to vážně, bohužel ona tehdy ještě nechtěla. Musel jsem se snažit ji získat několik dlouhých měsíců. Nakonec se mi to podařilo. Dnes jsme spolu pět let a dva měsíce. A na konci roku budeme mít svatbu. Takže se má námaha vyplatila. A taky to ztrapňování se. Když jsem jí pořád psal a chodil za ní, tak jí pro ni to samozřejmě tehdy nebylo moc příjemné. Ani já na to nejsem zrovna hrdý po té době. Ale vyplatilo se, takže ani jeden z nás toho nelituje.
Taky proto jak obtížně jsem svou životní lásku získal ji tak moc miluju a tak moc si jí vážím. A že ji miluju jsem jí řekl hned první den vztahu. Ale ona už to samozřejmě věděla z toho mého předchozího snažení. Ale počítám teď tedy kdy jsem jí to řekl poprvé ve vztahu. A ona mne taky. Já vím, že jste tady skoro samé holky, takže si asi moc neumíte představit jak krásné je slyšet, že vás miluje holka, kterávás dlouho předtím nechtěla a odmítala. Holka, kvuli které jsem se ztrapňoval před kamarádama i před všema ostatníma (všichni mne přesvědčovali, abych to už vzdal). Holka, kvuli které jsem toho musel tolik navymýšlet a tolik se snažit ji dostat. A i já už tak nějak přestával věřit, že se mi podaří ji získat a pomalu to začínal vzdávat a smiřovat se s neúspěchem. No a najednou si nechala říct. Její slova, že mne miluje a náš první polibek na našem prvním rande mi stačily k tomu, abych hned poznal, že to všechno opravdu stálo za to, ta námaha, to že jsem vypadal hlopě před ostatními, to všechn mi bylo jedno. Víc jsem k tomu nepotřeboval. Jen ten jeden krásný polibek. A dnes to vidím ještě jasněji, že to za to opravdu stálo. Říkám jí to často, že ji miluju a taky to jak moc je krásná (spíš ale nádherná). Protože to je pravda. A věříme samozřejmě, že nám to vydrží až do konce života spolu.
Přítel mi to řekl poprvé cca po 5 měsících, ale myslím, že jsem se první "odhodlala" já že mě má rád cca po měsíci a něco..už přesně nevím, jsme spolu skoro 7 let
Reaguji na v.skorpik:
jéé, to je krásné
Já už si nepamatuju, kdy mi to manžel řekl poprvé, to jsem ale...sklerotik,co? Ale myslím, jsme si to vzájemně řekli dost brzo po seznámení, protože jsme se fakt zamilovali snad na první pohled a trvá už to devátý rok...
Přítel mi to řekl cca po půl roce. Do té doby mi říkal, že mě má moc rád, že je se mnou šťastný a že si vždycky takovou holku jako jsem já přál. Když to vezmu zpětně, tak mě vůbec nevadilo, že mi to miluji tě tak dlouho neřekl, o to jsem si toho pak více vážila
Reaguji na Papagai:
tak už mi to i řekl..
Reaguji na amelie1111:
Děkujeme Dneska se mi dokonce někdy omlouvá za to, že mne nechala tak dlouho čekat, ale já jí říkám, že kdybych ji dostal hned, tak bych ji možná nemiloval tak jak ji miluji teď. A já jsem samozřejmě taky musel být dost otravný, když jsem za ní lezl. A kolikrát mi řekla, že ne. Ale já jsem se dlouho nechtěl vzdát a jsem za to rád. Už jsem vážně nevěřil, že budeme někdy spolu, ale nakonec se mi to nějak podařilo, i když ani nevím jak Taky když jsme měli první rande, tak jsem byl dost vynervovanej a skoro jsem se klepal Ale jí to naštěstí nevadilo, protože už věděla, že ji mám rád. A když jsme si dali první polibek, tak jsem se modlil, aby se zastavil čas a nikdy to neskončilo a taky abych nezjistil, že to je jen sen
Po těch pěti letech co jsme spolu ji miluji ještě víc než předtím a nikdy jsem nelitoval toho, že jsem o ni tak bojoval (taky aby jo) a jediné minuty s ní. A vím, že všechna to co jsem kvuli ní musel udělat za to stálo. A samozřejmě bych pro ni udělala všechno i nadále. Chci, aby se mnou byla pořád šťastná a snad se mi to daří. Její úsměv nebo polibek mi to vždycky potvrdí (to, že je šťastná i to, že stálo za to o ni bojovat-je to pro mne taková stálá odměna) Je to úžasná holka, přesně můj typ, taková jakou jsem vždycky chtěl
Jsem ten nejšťastnější člověk na světě, že ji mám.
Reaguji na v.skorpik:
Proč není více takových chlapů jako ty...Ten můj, jestli se to tak dá říci, mi zatím lásku nevyznával a myslím,že asi ani nemá takouvou trpělivost jako ty. Trochu na něj platí,když se stáhnu a nekomunikuju, minule se to protáhlo na 14 dní.Brala jsem to jako konec a neozývala se.Pak přišel s tím,že mu chybím...No nevím,kdyby řekl ,že mě má rád nebo,že mě moc miluje a nechce beze mě být...bylo by to mnohem přesvědčivější.
Čeho se vy chlapi pořád tak bojíte,proč neumíte říct,co k nám cítíte narovinu?
Je to začarovaný kruh,teda aspon u mě
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.