Ahojte, má to někdo taky tak?
Když nasbírám motivaci, docela se i na cvičení těším, ale u mě je problém, že prostě nemám ráda sport. Nebaví mě. Když začnu cvičit ( a je jedno jaký sport) - do 10 minut mám nutkání zívat a nejde mi se soustředit na to, co dělám. Zlý pocit se stupňuje a po cvičení mám vyloženě špatnou náladu a jsem unavená a otrávená, tedy přesně opačný stav, jaký bych měla mít po vyplavení endorfinů. Když si nedejbože zacvičím ráno, celý den už mám zabitý. Proto většinou cvičím večer, kdy ten špatný pocit prostě zaspím.
Nesetkaly jste se s tím už někdo? Popřípadě jak jste to řešily? Díky
a najíš se předtím nějak vydatně? já jsem třeba strašně protivná když se před cvičením nenajím,celkově když mám hlad.unavená taky jsem,ale to z fitka.po jízdě na kole většinou ne,a to jezdím dálky.asi to bude tím že mě kolo moc baví.fitko sice taky ale je to taková ta účelovka no,s kolem spojím příjemné s užitečným.jak cvičíš,co děláš za cviky?ale pokud tě to vyložené nebaví,pak je to těžké no.mě třeba nebaví cvičení doma,proto doma necvičím.přestalo by mě to bavit po 10 minutách a měla bych pocit že výsledky neuvidím nikdy.
Reaguji na sexy_woman:
Bohužel primárně cvičím jen kvůli postavě.
Baví mě třeba sezónní sporty jako kolečkové brusle nebo snowboard, i na kolo někdy vyjedu, ale jak říkám, dřív nebo později lituji, že jsem na to kolo vůbec sedla a do 30 minut jsem zase doma. Cvičím tedy na povel, že dnes musím cvičit,tak musím. Jinak chodím na pilates a na totalbody do fitka a doma posiluji obden. No to posilování ještě jde- to se zapřu a překonám sama sebe, nevadí mi bolest. Ale spíše to kardio je hrozné. Jediná vždycky zívám a cítím takovou nechuť k tomu,co dělám pramenící z pod břicha, jestli to dává smysl
Snažím se před cvičením právě že nejíst, aspoň hodinu a půl. Nenapadlo mě se najíst Tak to zkusím! A po tréningu nemám ani chuť na jídlo a musím jíst na silu.
Reaguji na annallee: No já se najím,hdoinu předtím než jdu cvičit a potom taky něco lehkého.. Jinak jak to tak čtu tak cvičíš dost.No a Kardio taky nesnáším,běžecký pás je děs,teda aspoň pro mě.Jsem tam 15 minut abych rozehřála tělo a jdu na stroje,protože mě běžecký páš prostě taky nebaví..
pokud nemáš ráda sport, tak necvič... Nebo si najdi formu která tě bude bavit - tanec, jízdu na kole, nebo jen procházky.
Cituji Ziralka: špatně u toho dýcháš, to je celé.
Přesně tak. Nic jiného v tom nehledej.
Naopak - když zvládneš dýchání, tak se ti sport zalíbí, protože se při něm vyplavuje endorfin - hormon radosti.
Reaguji na Ziralka: Reaguji na True:
To je dobrý postřeh! To mě ani nenapadlo, ptž třeba u pilates dýchám přesně podle instruktorky a stejně zívám. Díky holky !
Reaguji na bedrunela:
Sport nemám ráda, ale zastávám názor, že cvičit se má a tebou vyjmenované aktivity pro mě nejsou sportem, šlo mi spíše o ten opačný pocit po cvičení, než mají všichni ostatní. Ale přesto děkuji.
Podle mě je to o vsugerování pocitu ->
Cituji annallee: Sport nemám ráda
. Takový golem efekt. Už předem víš, že sport tě nebaví, tudíž důsledek je u tebe špatný pocit po cvičení, který už předem předpokládáš. Taky jsem to tak donedávna měla. Myslím, že by bylo vhodné najít si silnější motivaci, než jen
Cituji annallee: cvičit se má
Cituji annallee: port nemám ráda, ale zastávám názor, že cvičit se má a tebou vyjmenované aktivity pro mě nejsou sportem, šlo mi spíše o ten opačný pocit po cvičení, než mají všichni ostatní.
tak hodně štěstí...
dělat něco jen proto, že se to má? proč se to má?
na postavu má větší vliv ( z 60-70% ) jídelníček. Trápení těla cvičením je přeceňováno.
Základ je se cítit dobře a spokojeně. Tvé tělo potřebuje pohodu. Ne stres.
buď se přestaň přesvědčovat o tom, že sport nemáš ráda - nebudeš trpět nechutí a nebo si najdi takový, který tě bude bavit - motivaci snad máš.
Každodenní procházka svižnou chůzí je větším přínosem než hodina v posilovně, kdy makáš s nechutí.
Cituji Ziralka: zívání je málo kyslíku = špatně u toho dýcháš, to je celé. A cvič vě větrané místnosti a ne najezená, jinak metabolismus spotřebovává kyslík k trávení. Jen musíš mít rychlé cukry v krvi, takže třeba ovoce před cvičením můžeš. Celá věda Jo a pij toho
to je podle mě blbostdýchat jsem se už naučila ale když mě sport nebaví tak prostě zívám
tak to mám úplně stejně....taky zívám...nechápu to....mám to tak skoro pokaždé....ať jdu na pilates, jógu...prostě vždycky zívám. Dýchám taky podle instruktorky, vím, kdy se mám nadechnout, kdy vydechnout, ale stejně mám pocit, že to dělám špatně.....např. je prý dobré dýchat do břicha a vnímat to...já si myslím, že to neumím.....a přitom sportovat chci a moc...jen mě žádný sport nebaví, pořád zkouším, co bude pro mě to pravé...vyzkoušela jsem i zumbu, aerobic, K2, spining...prostě nic mě nebaví, dělám to jen pro dobrý pocit ...a ten ve finále stejně nemám ...a mrzí mě to
a není to prostě jen tím, že se ti dané sporty omrzely? já před třemi lety začala s velkou slávou běhat a po roce a půl už jsem k tomu měla vyloženě nechuť... před rokem jsem začala chodit pro změnu do fitka a taky mě to moc bavilo a teď taky už jen doklepávám permanentku a těším se až mi vyprší... máš tohle i u nových sportů? co třeba zkusit lezení, tenis/squash, nebo nějaké kolektivní sporty?
Reaguji na annallee: A čo tak vyskúšať nejaké kratšie ale intenzívnejšie cvičenie, ako je HIIT, Tabata a pod. Pre mňa je v prvom rade dôležité cvičiť cvičenie, ktoré ma baví, resp. si občas dať aj niečo, čo ma nebaví(u mňa napr. jóga ), aby som sa prekonala a nespohodlnela.
A taktiež, dávaš si aj nejaké dni off? Pretože ak cvičíš 7 dní v týždni, tak to môže byť aj tým.
A skús sa keď tak sústrediť na konkrétne svaly, na prácu tela a nerozmýšľaj, či ťa to až tak baví, prípadne koľko času je do konca
Reaguji na Balthazarka:
Díky za tvůj příspěvek. Mojí motivací je nestydět se za sebe v plavkách Btw - můj pejsek se jmenuje Baltazar
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.