Cituji ThinkTwice: že vidí jak ho mám ráda a že nikdy žádná holka od něj takhle neutekla
to čo má byť, žart?
[cituji=jayjay]Také s tím, že nebudu moct mít asi děti, ale že se tím budeme zabývat víc, až budu chtít založit rodinu).
neviem čo za problémy máš, ale nemusíš veriť každemu doktorovi čo ti povie, poznám veľmi veľa prikladov ktoré vyvracaju doktorsku prognozu napriklad moja dobra kamoška: v 18 jej doktorka pri kontrole povedala že vy nikdy nebudete mať deti aaaaa ani sa nesnažili a už maju dve ..
suseda 9 rokov nemohla otehotniet, vraj nikdy nebude rodiť a už porodila druheho syna,
dalšia mi vravi, 7 rokov som čakala kým sa ona ukazala na dceru narodila,.. takže neskladaj flintu do žita ako sa hovorí
a tvojmu priateľovi, čo sa tak ľutuje, ak chceš daj ešte čas, chvíľku nech sa ukáže i ťa miluje alebo si najde inú náhradu
Cituji petraparis: To určitě není
tak dobře, řeknu to jinak, je to šok, a to doslova...v takové situaci reagují lidé různě a většinou nepřiměřeně...teď jenom čas ukáže, jak to bude pokračovat dál...ale automaticky očekávat pevnou vůli a sebeovládání v takové situaci dost dobře nejde
Cituji dove: automaticky očekávat pevnou vůli a sebeovládání v takové situaci dost dobře nejde
To je pravda, ovšem právě v takových "krizových" či "šokujících" situacích pozná člověk toho druhého nejlépe...
Cituji jayjay: Jen mě to od něj strašně bolí a mrzí.. Hlavně že je online a ani mu nestojím za blbou větu. Parchant..
no ak je online a nevie reagovať, tak sa netráp a nech ťa nič nemrzí,
pán tvorstva nevie zniesť, že si mu na prvom rande neukazala rodokmeň, chorobopis a životopis
to kde sme
Cituji jayjay: Pokud se lekl, tak to chápu, ale ohleduplnost by neuškodila, nebo vysvětlení.
nechej tomu chvíli času, ať se vzpamatuje a potom uvidíš co bude dál...každopádně bych na něj nijak netlačila ani neuháněla, to má spíš opačný efekt
upřímně já bych to partnerovi pokud je mi například 18, 20,22 ani neříkala....jasně, je to sobecký....ale proč bych mu měla říkat, že jsem měla dítě, které jsem potratila? proč bych mu říkala, že pravděpodobně nemohu mít děti?....vždyť to pro vztah není podstatné a není na pořadu dne to řešit ve 20-ti, když nakonec to ani do stadia plození nemusí dojít?
Pokud by mi bylo 30 a hodlala bych mít rodinu, pak je to něco jiného, ale řekla bych to velmi šetrně a řekla mu o tom, že existuje dárcovství vajíček - cizí žena daruje, smíchá se s jeho spermatem a máte zdravé dítě.....
Jo, je to sice blbý to zatajovat, ale zase proč kazit vztah tímhle? A upřímně si myslím, že málokterý 20-ti letý kluk je na takové zjištění připravený...a když už, tak určitě ne po pár měsících chození
Cituji dove: tak dobře, řeknu to jinak, je to šok, a to doslova...v takové situaci reagují lidé různě a většinou nepřiměřeně...teď jenom čas ukáže, jak to bude pokračovat dál...ale automaticky očekávat pevnou vůli a sebeovládání v takové situaci dost dobře nejde
súhlasím s tebou, ano mohol to byť pre neho šok ale možno mu to pripomenulo ešte aj predchádzajúci vzťah, keď mu zomrela priateľka, možno preto takto reagoval, má strach že znova zažije to ťažké obdobie, ktoré prežil (lebo my naozaj nevieme ako on vtedy reagoval, ako to prežíval...)
Cituji dove: automaticky očekávat pevnou vůli a sebeovládání v takové situaci dost dobře nejde
ano súhlasím aj z dove nejde automaticky oakavať nič..ani vo vzťahu, kde sú spolu viac rokov
Cituji petraparis: To je pravda, ovšem právě v takových "krizových" či "šokujících" situacích pozná člověk toho druhého nejlépe...
ano aj tu suhlasim, v ťažkostiach spoznáš priateľa ...
no lenže v tomto prípade je to kratky vzťah kde sa akoby asi ešte len oťukávali, aj keď zakladateľka s ním bola šťastná
Cituji tarabell: Na mě tvůj přítel působí jako sobec...vidí jen sám sebe, lituje jen sám sebe. Ty se mu svěříš s těžkou životní situací a on opět lituje sebe, neurčitě ti řekne, že vlastně nejsi normální....a ještě se diví, že s pláčem po těch slovech odcházíš...vlastně on se nedivil jen opět viděl jen sebe
Naprosto souhlasím, jen bych "působí jako sobec" zaměnila na "je" sobec. S takovým chlapem jako je tvůj přítel jsem byla 2 roky, tohle se v něm projevilo ale asi po roce a půl, bylo to nesnesitelný. Viděl jen sebe, choval se úplně stejně jako ten večer co popisuješ ty, pořád, ale ještě k tomu mě pořád obviňoval v tom že jsem sobecká já!
Když už jsem toho svýho poslala někam, hned za mnou začal běhat že všechno pochopil a já ti říkam od takovýho chlapa utíkej!
Jen si zničíš nervy, bude to pořád do kola, z toho se zblázníš!
Na světě je spoustu pořádných a hodných chlapů, věř mi!
Reaguji na dove:
Možná ale ona se rozbrečela, utekla a on se zmohl jen na tu smsku kde jí se jí ještě pokouší vyčíst že ho dost nemá ráda. To je čistě pro mě uplně rozhodující moment.
Cituji jayjay: Chytil se za hlavu a začal, jak se mu každý bude smát, že má strašný život a že jediná holka, která byla normální mu umřela.
Kolik mu je?! Chová se jako blbec.
Cituji Pecka: Podle toho co jsi napsala, mi přijde, že je jenom zahleděný do sebe. Nezajímá ho, zda jsi v pořádku zdravotně, jak jsi na tom psychicky...zajímá ho jenom, jak se mu kdo bude smát a že jsi od něj utekla, což se mu nikdy nestalo. Řekla bych, že chlapec je trochu egoista a bude vždy brát ohledy jenom sám na sebe. Nejsem si jistá, zda je pro život ten pravý.
Můžu se zeptat, jak dlouho spolu jste a kolik mu je let?
Cituji petraparis: ale buď ráda, že se ti to stalo teď a ne třeba až po x letech. Takhle jsi aspoň včas poznala, že tvůj partner je zřejmě nedospělý a sobecký člověk, který myslí jenom a pouze na sebe. To, že to mohl říct v šoku, není pro mě omluva.
Cituji jayjay: Neřekl, ale napsal mě sms " Vidím jak mě máš ráda. Díky za všechno!" a já na to " Jak mě tohle všechno mohl říct, když viděl jak mě to bolí.. že co pro něj vlastně jsem. Jestli kus hadru nebo vlastně vůbec nic. A že největší ironií je, že ho mám opravdu pořád ráda" a on " Že to vidí, jak ho mám rada. Že mu žádná holka takhle neutekla nikdy z kavárny" a já ... "Že mě nikdy žádný kluk tak neublížil ani neponížil jako on.. zakončila jsem to větou Měj se."
Večer jsem to všechno s brekem řekla kamarádce. Donutila mě napsat mu ještě smsku..
Napsala jsem že mě to mrzí, že jsem tak odešla, ale že jsem to nemohla dál poslouchat. Že bych to od něj nikdy nečekala proto to byla podpásovka a já sem tak utekla... a on? Zase nic
Omlouvat by se měl on Tobě!
Cituji pulspuls: Představ si, že by jsi byla krátce s klukem a on by na tebe vyrukoval, ať na něj nešaháš, že ho to bolí a že je asi neplodný, má špatné ledviny atd....asi by to s tebou dost zamávalo.....?
Rozhodně bych se k tomu postavila jinak než její přítel.
Cituji jayjay: Vidím jak mě máš ráda. Díky za všechno!"
to je vůl... taková ironie!...
chápu, že asi musel být vyvalený v tý chvíli, když jsi mu to řekla, ale druhý den už se mohl zachovat jinak a třeba se i omluvit, nebo se chtít sejít a promluvit si o tom a ne psát takové sarkasmy!
je to sobec!
Reaguji na SmallDream: Ve všem souhlasím ! Viděl jen sebe a když začne jednou takhle, bude to dokola, ale chybu neuzná, že mohl reagovat jinak, proto ani nepíše... Není to opora do života! A víš co ? Já skoro po roce a něco, procitla dnes! Došlo mi že ty nervy, kdy myslel jen na sebe a pak vše vyčítal jen mě, mi prostě za to nestojí a s někým takovým žít nechci.. Pořád jsem to ospravedlňovala, že příště to bude lepší. A když opět došlo na situaci, kdyby jsem si měli navzájem pomoct, zas nic a zas jsem byla na vše sama! OPORA - NIKDE... A popravdě, mi to líto ani není, protože vím, že jemu taky ne...... Takže udělej jak uznáš za vhodné, ale abys příště nebyla opět zaskočená...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.