Plná bolesti a zoufalství z rozchodu

Reaguji na pulspuls: Jsme spolu krátce právě.. Nikomu neříkám, že jsem nemocná. Lidi se na mě pak dívají jako, že bych se měla za pět minut rozpadnout a nebo umřít. Já jsem silná osobnost. Nikdy jsem si nic nebrala a vím, že dokážu všechno zvládnout... Proto jsem mu to neřekla hned tak na prvním rande. Vždyť to se ani neříká, proboha...
A když mu to konečně nějak ohleduplně řeknu, nebo se spíš k tomu dostaneme, tak on na mě vyrukuje s tím, že jsem vlastně NIC.
A děti určitě zatím nechce, je moc mladý a já taky.

Jasně, takové věci chtějí čas, navíc by asi bylo divný, kdybys mu to "vyslepičila" hned na prvním rande. Hlavně si nic nevyčítej, není to tvoje chyba

Já myslím, že chyba byla mu to říkat takto brzo.....teprve se poznáváte, není tam tak velký cit...až kdyby tě lépe poznal,miloval, tak by byl ochoten tohle zkousnout a pochopit
Představ si, že by jsi byla krátce s klukem a on by na tebe vyrukoval, ať na něj nešaháš, že ho to bolí a že je asi neplodný, má špatné ledviny atd....asi by to s tebou dost zamávalo.....?
Pokud se vrátí, tak paráda, každopádně já bych se s něčím takovým svěřila tak minimálně po půl roce, spíše po roce a víc chození....

Reaguji na petraparis: Děkuji, si hodná a jsem strašně ráda, že jste mě všechny vyslechly. Jen mě to od něj strašně bolí a mrzí.. Hlavně že je online a ani mu nestojím za blbou větu. Parchant..

stalo se a je zbytečný to už rozebírat. Já být tebou si zachovám hrdost a už mu nepíšu, koneckonců svou omluvu už jsi mu napsala....

Přesně tak, už se v tom nehrab. Nic mu nepiš, nech ho to nějak "vstřebat". Uvidíš časem, třeba se ozve jako první. No a pokud ne, tak tím líp pro tebe a ty tak budeš vědět, že si tě nezasloužil.

Tak.

Počkej, až se mu to srovná v hlavě, třeba potřebuje víc času. Pokud se ale v nejbližších dnech neozve s omluvou, asi to vážně nebude partner do života.

Ahoj, myslím že ťa viem celkom dobre pochopiť, pred istým časom som zažila podobnú vec len trošku inak. Tiež som otehotnela s priateľom ktorý ma držal za ruku a s plačom sľuboval že sa o mňa postará a že ma miluje. Na druhý den, ako keby mávnutím čarovného prútiku si nepamätal čo povedal,povedal že odchádza z krajiny (bol cudzinec) a ja som myslela že umriem. Nikto mi nepomohol, nemala som zrazu vôbec nikoho, dokonca aj rodina sa mi otočila chrbtom .Nakoniec som šla na prerušenie, (mala som 19) ex sa začal posledný mesiac ozývať že mu to je ľúto a že to bola vlastne moja vina a že ma chce späť bla bla bla... odpísala som mu že ak ma bude kontaktovať tak zavolám políciu. Proste po svete chodia aj úplný *******, a k tebe, si mladá, viem že si prešla peklom,poznám tú agoniu, človek trpý ako ranené zviera ,no aj ked to bude znieť ako klišé, bolesť je neskutočne dobrá ,robí z nás silnejšie osoby. Vykašli sa na chlapov, bud chvíľu sama, zaujímal sa o seba, medituj, užívaj si života chvíľu single.Nehľadaj nikoho, ono to samo príde (ako ked ja som z nespavosťou a bolesťami hlavy z ex vzťahu šla k neurológovi a doteraz sme spolu) Bud sebe najlepší priateľ a vy... sa na hlupákov.

No tak jestli to na něj nebylo moc brzy.. Vím asi jaké to je, sama jsem dost nemocná, děti nejspíš taky nikdy mít nebudu. Vím jak je těžké, nebo alespoň pro mě bylo někomu to říct.Svému příteli jsem to řekla asi po půl roce, byl úžasný, nechal mě pobrečet, popovídal si se mnou a i když toho na něj asi bylo dost, zvládnul to úžasně. Na toho tvého toho najednou asi už bylo moc, vzhledem k minulosti.. Jinak souhlasím s

Reaguji na DominikaB: Proboha, to je strašné. To je idiot opravdu!! Takové chlapy by měli zabit! Ale chápu tě, mě ex řekl do očí, že to není jeho a že jsem sprostá ***** (taky cizinec).
Hlavně že jsi teď spokojená... asi jde vidět, že všechno špatné se v dobré obrátí.
A děkuji

No, potom by jí ale mohl vyčítat, že mu to zase řekla moc pozdě, že... to je začarovaný kruh.

a co třeba se na to podívat očima toho chlapa? nechci nikoho odsuzovat, natolik do detailů situaci neznám...ale dozvědět se, že partnerka již byla těhotná a potratila (mimochodem v kolika letech?), nemůže mít děti, nebo že má závažnější onemocnění, to není zrovna příjemné zjištění
je to sobecké, ale je to realita, že chceme k sobě zdravého partnera, onemocnění může být dost velký šok a nemůžeme přece čekat, že každý bude ochotný do takového vztahu jít...hledání partnera je prostě těžší
jestli je to z jeho strany láska, těžko říct, pokud jsou spolu jen krátce....navíc by to byla spíš láska k jeho představě o jayjay tj. láska ke zdravé ženě s běžnou minulostí, a ne k jayjay ve skutečnosti, se všemi negativy, co zde popsala

To určitě není, ale i přesto nemusel zareagovat tak, jak zareagoval...

Reaguji na dove: Po pravdě? Udělala bych nevím co, abych byla zdravá a dala mu děti. Ale víš jak to je, chtít neznamená mít.. Pokud se lekl, tak to chápu, ale ohleduplnost by neuškodila, nebo vysvětlení. Malinko chápu jeho reakci, ale nechápu proč aspoň neodepsal, nebo sám nenapsal..

Tvá chyba to určitě není, někdo kdo tě miluje by tě měl přijmout takovou jaká seš a v případě že ti není nejlíp a něco tě trápí tak by ti měl být oporou, což on není a rozhodně tím jak se choval ti nepomohl se cítit líp. Pokud ti už nenapíše nebo něco neudělá, nechala bych ho plavat, máš na lepší