Plná bolesti a zoufalství z rozchodu

Nedivím se a podle mě jsi neudělala nic špatného tím, že jsi odešla.

Zbabělec, no. Dej tomu trošku času, až se "uklidní"

Reaguji na petraparis: Já se bála toho, že řekne ano víš..

Reaguji na jayjay: Tak pokud by toto řekl, tak bys aspoň věděla, že nemá cenu nadále setrvávat v takovém "vztahu"...

Reaguji na jayjay:
Na mě tvůj přítel působí jako sobec...vidí jen sám sebe, lituje jen sám sebe. Ty se mu svěříš s těžkou životní situací a on opět lituje sebe, neurčitě ti řekne, že vlastně nejsi normální....a ještě se diví, že s pláčem po těch slovech odcházíš...vlastně on se nedivil jen opět viděl jen sebe...Je normální,že jsi plná bolesti...měla jsi ho ráda a věřila mu...přejde to ale časem...nebude hned. Já osobně si myslím,že jsi udělala dobře...po takových slovech by odešla snad každá slečna....Podle mě tvůj přítel není chlap do života...až by přišel nějaký váš společný problém tak by ses o něj podle mě nemohla opřít...

Budete si o tom muset promnluvi. ted už nemáte ani jeden žádnýho kostlivce ve skříny hold to hošánek snesl trochu špatně než si čekala ani se ti nedivím taky bych nepředpokládala že se zachová takhle hloupě ale když už si teda našla tu odvahu mu to říct tak si o tom promluvte. Byli jste snad spolu dostatečně dlouho na to abyste si mohli věřit

Reaguji na jayjay: Chlapi jsou někdy natvrdlí...co se týká té jeho reakce. Překvapilo ho to. Myslím, že po pár dnech byste se o tom mohli normálně pobavit. Taky nevidím pádný důvod k rozchodu. A ani on ti neřekl, že je konec, ne?

Tak tohle je zrovna hodně osobní věc (a navíc smutná, bolestná, nepříjemná), se kterou člověk nevyrukuje na druhém rande, že. Váš vztah to přeci nijak neovlivňuje, není to nic, co by musel vědět.

Reakce Tvého přítele byla dost neohleduplná a necitlivá a i když byl třeba šokovaný, neukázal se jako opora.

Podle toho co jsi napsala, mi přijde, že je jenom zahleděný do sebe. Nezajímá ho, zda jsi v pořádku zdravotně, jak jsi na tom psychicky...zajímá ho jenom, jak se mu kdo bude smát a že jsi od něj utekla, což se mu nikdy nestalo. Řekla bych, že chlapec je trochu egoista a bude vždy brát ohledy jenom sám na sebe. Nejsem si jistá, zda je pro život ten pravý.
Můžu se zeptat, jak dlouho spolu jste a kolik mu je let?

Já bych ještě počkala, co bude dál, protože někdo ve chvíli, kdy se dozví něco co ho prostě dostane,se chová tak, jak by ani třeba nechtěl.
Chápu, že je to něco hroznýho pro tebe....a nechápu teda, co ho vedlo přímo k tomu co řek, snad nějakej šok nebo co. Taky si teda asi zažil svý. Takže já bych ( pokud to teda není jasný konec tohle podle vás obou) ho ještě nezatracovala a počkala, jak se bude chovat dál po tomhle - jestli se to bude snažit napravit.

Myslím, že byste se měli sejít a vše si vyříkat. Měla bys mu říct všechno to, co jsi tady psala. Pokud Tě má skutečně rád a záleží mu na tobě, tak to pochopí. Určitě to byl pro něj šok, že se choval až takhle.

Reaguji na jayjay: Víš co, teď to bude znít fakt blbě a možná mě tady některé uživatelky ukoušou, ale buď ráda, že se ti to stalo teď a ne třeba až po x letech. Takhle jsi aspoň včas poznala, že tvůj partner je zřejmě nedospělý a sobecký člověk, který myslí jenom a pouze na sebe. To, že to mohl říct v šoku, není pro mě omluva.

No, tak nezareagoval nejlíp no...asi byl konečně po nějaké době spokojený (smrt přítelkyně, pak nevěry) a najedou přišel zase nějaký problém ....

Já nevím, já bych si s tím o tom normálně promluvila, nenechala to vyšumět...ani bych to asi hned nepovažovala za rozchod....nevím, je to zapeklité se vžít do vaši situace.

K tomu, že si tu mohla říct dřív...jak jste spolu dlouho?

ahoj, jak jste spolu dlouho? Asi je dobré takovou věc příteli říct, ale spíš až po nějaké době.
A upřímně chlapi se takových věcí bojí....chtějí mít perfektní přítelkyni a ne někoho nemocného...on si prostě neuvědomuje, že de fakto zdravá jsi. Když mu budeš říkat, jak strašně jsi nemocná a co vše tě bolí, tak se holt lekne. Každopádně já bych tomu dala čas a pak se uvidí. Upřímně bych nechtěla chlapa, který by mě nechtěl protože jsem dřív měla určité zdravotní komplikace a s důvěrou mu to řekla a on to použil proti mně. Kolik vám je let? Předpokládám, že on dítě stejně v nejbližší době neplánuje a tak tomu nerozumím. Ale existuje dárcovství vajíček, vše se dá řešit...Možná ho vyděsilo, jak jsi to řekla, že jsi nemocná a tak, slzy....spíš jsi to měla podat jakože šlo o menší zdravotní komplikace, ale chápu, že to není lehké takto prezentovat.....

Reaguji na katula: Neřekl, ale napsal mě sms " Vidím jak mě máš ráda. Díky za všechno!" a já na to " Jak mě tohle všechno mohl říct, když viděl jak mě to bolí.. že co pro něj vlastně jsem. Jestli kus hadru nebo vlastně vůbec nic. A že největší ironií je, že ho mám opravdu pořád ráda" a on " Že to vidí, jak ho mám rada. Že mu žádná holka takhle neutekla nikdy z kavárny" a já ... "Že mě nikdy žádný kluk tak neublížil ani neponížil jako on.. zakončila jsem to větou Měj se."
Večer jsem to všechno s brekem řekla kamarádce. Donutila mě napsat mu ještě smsku..
Napsala jsem že mě to mrzí, že jsem tak odešla, ale že jsem to nemohla dál poslouchat. Že bych to od něj nikdy nečekala proto to byla podpásovka a já sem tak utekla... a on? Zase nic

Myslím, že kdyby tě opravdu miloval, zachoval by se úplně jinak!! To je můj názor...