Cituji Ellodin: Dobré téma. Já jsem ve škole s češtinou problémy moc neměla jedině než jsem se naučila ze začátku kde se píše s/z.
Já bývala na češtinu také expert. Účastnila jsem se i olympiád. Ale teď.. opravdu vidím, že začínám zaostávat a netuším, čím to je. Asi koupím učebnici a začnu promrskávat
pernice je dobrá
Bychom a bysme ještě beru, v běžné hovorové češtině mně to tolik nevadí. Ale těch slov, co lidé pletou je opravdu spousty, např. samozdřemně, podpadky, vyjímka...
Také nejsem neomylná a občas švihnu pořádnou chybu... Ale měla jsem i jednoho ctitele a to byl teda expert. Psal mi: těším se, až tě uvydím apod.
Cituji Ciriel: Já je pak vždycky opravuju na PERNICI, ne?
Já vždycky nahodím slovo permanentní..někteří to i pochopí.
Nedávno jsem zase slyšela hlášku: "Zařídil jsem si to kontokorem." Málem jsem si smíchy upustila do kalhot.
Ciriel
Ježiši, Kriste, to je strašný přitom čeština je tak krásný jazyk a oni ničí takovýma slovama
Taky "super" jsou slova, kde se píše normálně K a oni píšou G - gdyž, gdyby
A takového experta mám doma. Je tedy Slovák, takže -i, -y vím, že mají jinak,ale tohle, když mi napíše, to mi člověk brečel.
I přesto, nebo právě proto, že není čeština můj rodný jazyk, tak mě toto téma zajímá. Nešlo by ho spíš pojmout způsobem, že si tady napíšeme různé "triky", či pomůcky, jak si co nejlépe zapamatovat různé vychytávky?
Psalo se předtím o odlišení Vám a vám, ale podle mě se tvar s velkým V používá jen ve zdvořilostních dopisech, jinak se používá malé v. Co na to odborníci?
Taky bych chtěl upozornit, že hrubka je chyba v i-y, ne chyba všeobecně! .-)
Co jsem vypozoroval, tak velké problémy dělají slova: lyžiny-ližiny, statut-status, standart-standard, mně-mě, protežovat-protěžovat, raný-ranný...
Teď píšu z pozice moderátorky:
Aby bylo téma přehledné, tak bych vás ráda poprosila, jestli byste mohli nadále diskutovat pouze o konkrétních gramatických problémech. Začínám mít totiž pocit, že se nám téma zvrtlo ve výčet nejotřesnějších prohřešků proti čestině, což není jeho účelem.
Cituji Mr_Spock: statut-status
Převzato z internetu, ale je to popsáno správně:
Status
Výraz status (základní skloňování: statusu, statusem…, odvozené přídavné jméno: statusový) označuje obecně stav věcí či osob, postavení, pozici člověka či organizace v právním nebo sociálním ohledu.
Výjimku ve skloňování představuje spojení status quo (nynější stav), který se skloňuje „krátce“: bez statu quo, se statem quo atd.
Příklady použití:
Výhodou našeho kurzu je, že vám zůstane zachován status studenta.
O statusu Kosova se vedly bouřlivé debaty.
Statut
Slovo statut (skloňování: statutu, statutem…, příd. jméno statutární) znamená výlučně „stanovy, pravidla, předpisy pro zřízení a jednání nějaké instituce“ (Slovník cizích slov).
Příklady použití:
Tato listina je statutem zřizované organizace.
Ve statutu fondu jsou uvedeny podrobnosti o činnosti fondu a jeho organizaci.
Statutární město Opava vyhlásilo výběrové řízení.
Jinak mě dělá problém s-, z- . Jsou na to pravidla,ale nepamatuji si je prostě správně
A taky, kdy se některá slova píšou dohromady a jindy zvlášť. Jak tu bylo psáno zboku, či z boku. Takže to jsou u mě dva kameny úrazu.
marrie
Ale tímto právě o těch problémech debatujem a to ještě zajímavou, zábavnou formou
Každej, kdo si to přečte, se z toho ponaučí, což je přínosem, ne?
Ale ok, beru to, máš recht!
Cituji Mr_Spock: mně-mě
Mně se používá v 3. (komu, čemu) a 6. (o kom, o čem) pádu. Pro ty, co pády moc neovládají je tu pomůcka, že mně se píše tehdy, pokud ho můžem nahradit slovem mi.
Př.: Podej mi/mně to.
Mě se používá ve 2. (koho, čeho) a 4. (koho, co) pádu. Pomůcka-lze nahradit slovem mne.
Př.: Vidíš mne/mě?
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.