Ahoj, chtěla bych poradit.
Partner má 11-ti letou holčičku a já stále nevím, jak se k ní mám chovat. Vzhledem k tomu, že jsem o 15 let mladší jak on, beru ho v některých situacích jako otce a přistřihávám se, že na jeho dceru žárlím. Nevím, jak tyto pocity mám v sobě zlomit.
Dcerku má jednou za 14 dní o víkendech a každé úterý. Máme problém spolu vůbec mluvit a já nevím, jak se mám vžít do role dítěte, tak abych náš vztah zlepšila. Před tím, jsem se dětem vždy vyhýbala.
Děkuji za radu.
Ahoj, já bych doporučovala nehrát si na matku, ale spíš stát se její kamarádkou. Vyrazit si někdy na nákupy, bavit se s ní o ženských věcech, kterým táta moc nerozumí, a takhle si ji přiblížíš Zeptat se partnera o co se zajímá, popř. popovídat si o tom s dcerkou a podpořit ji v tom. Hlavně si nepřivlastňovat jejího otce a bude to snad ok
Ahoj, myslím si, že do role dítěte se vžívat nemusíš, stačí, když se vžiješ do role kamarádky.Navíc si myslím, že 11ti letá slečna si o sobě rozhodně nemyslí, že je ještě dítě(ikdyž samozřejmě je) A proč máte problém spolu mluvit?Nemá tě ráda nebo jak?Nebo problém s ní mluvit je jen na tvé straně?Kvůli tvé žárlivosti?
Problém je na mé straně. Jsem hodně uzavřená a mám ráda klid a vůbec nevyhledám společnost a komunikaci i s ostatními. Když například přijede od bratra dcera, tak se s ní pozdravím a mizím, té je 8.
To že by mě neměla ráda, si nemyslím, spíš se bojí o taťku, že už se jí nebude věnovat. A tím, že se neumím vžít do její situace a řeknu ji, co si myslím narovinu, si jí proti sobě vlastně štvu. Musím přiznat, že ona se snaží a dle přítele se mnou počítá.
Reaguji na Atezbla:
Myslím, že Ti rozumím. Taky mám ráda svůj klid a "narušitele", ať už je malý, nebo velký, těžko rozdýchávám. Mám sice dvě děti, ale i přesto jsem raději sama.
Když dcerka Tvého přítele příjde, klidně jí řekni, že jsi vlk samotář, ale když bude něco potřebovat, může se na Tebe s důvěrou obrátit.
Věř, že to určitě ocení spíš, než nucení se do společných aktivit.
Ať se Ti daří.
Reaguji na Atezbla: jak říkali holky nic nelam přes koleno a nehraj si na matku. Pokud je přítelova dcera v pohodě, tak si toho važ. Hodně holek v pubertě by Ti mohlo hodně znepříjemnit život Můj přítel se chová k synovi taky spíš jako ke kamošovi a radci v tom na co jsem krátká. Dcera tvého přítele není pro tebe žádná konkurence, ale pokud Váš vztah nebude fungovat, tak to časem bude vadit i příteli. Zvlášt pokud Ti třeba ona vyloženě nedělá naschvály.
Žádný rodič nevymění vlastní dítě zkus třeba vypozorovat co ji baví a zkusit občas na to nahodit tema, aby viděla, že se zajímáš. Zkus ji vytáhnout do kina, na kolo apd.
máš být ráda, že jí má jen jednou za 14 dní a ne každý víkend. Buď milá a dělej jí kamarádku nesnaž se jí vychovávat, protože by ses do toho pěkně zamotala. Já sama můžu mluvit o přítelkyni mého otce. Nenávidím jí a udělala si to tím, že si hrála na kamarádku a pak šla a všechno tátovi vykecala s tím že jak je to možné apod. a jak mě to ta moje máma vychovává. Naschvály hlavně, že ona sama žádné děti mít nechce. Teď jsem dospělá a pořád s ní mám problém.
ještě bych dodala, že díky ní jsem si s tátou hodně zkazila vztah
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.