Partner, který mluví vulgárně

to jsi tedy dobrá samaritánka, neboj, ona ho z toho vytáhne jiná, sice budeš za nevděčnou m.r.ch.u, bezcitnou potvoru atd, ale zato si budeš moct vážit sama sebe

ještě, že si to panáček přizná, a neuraz se, ty, jako správná poslušná slípka ho ještě polituješ

být matka Tereza je dobré, ale odsud podsud

woman
ahoj holčino
Já nikd nechápala tyhle chlapy co si myslí, že s ženou mohou jednat jako se psem. On by si tě měl vážit, měl by si tě předcházet (kor po roce- to je úplný nic, to by mělo být ještě vše růžové-VŠE). Měl by se k tobě chovat jako k pokladu a ne tak jak píšeš (ano já vím -cholerici dokážou být i velmi milý, zodpovědní, hodně v životě dokážou..ale partnerky jsou ty co vedle nich trpí).
Proč píšu? Tohle znám ze své vlastní rodiny. Matka ať udělaá cokoliv je to špatně (nebo každá druhá věc je špatně), otec s ní ejdná jak s kusem hadru (myslím, že si to ani neuvědomuje). Ona kolem něj lítá, snaží se předcházet jeho řvaní a výbuchům -ale zbytečně (cholerika dokážou vzpružit i malichernosti. Cholerici jsou velmi labilní (záleží jak moc cholerikem je). Matka se pořád jen trápí a přesně jako ty vždy říká : ale on dokáže být i milý, stará se o nás, on nás má vlastně rád (i dkyž po nás řve) vzpomíná vždy na to jak to s ním může být i hezké (k čemu to když to za pár minut pokazí výbuchem), přesně jako ty píšeš - vybuchne a za chvíli o ničem neví (ale ty si to pamatuješ stále). Tohle se nezmění, on se nezmění, má to v sobě ať chce nebo ne. Až příjdou děti bude ještě hůř a nakonec bude křičet ipo nich i děti budou deprimované i když ho budou mít rádi pro jiné kvality (jenže pro dítě je klid doma celkem dost důležitý - nedej bože mohou chování od něj odkoukat či zdědit). Jste spolu rok, bude to pořád horší to mi věř, opravdu tohle všechno chceš?

tak bych to nezobecňovala, jak píšu viz odstavec výše- otec cholerik, nikdy matku neuhodil - holt pes, který štěká nekouše (ale taky může- to je od člověka k člověku různé). Cholerici, ale spíš většinou jen dělají BUBUBU (ale kdo to má poslouchat?)

linsdaylohan
Neuhodil by mě, to by neudělal. Ale myslím si, že můj partner je přesně příklad Tvého otce s tím rozdílem, že ten můj si uvědomuje a přiznává, že je to jeho chyba. Že se svou výbušností a svýma náladama ale nedokáže nic dělat. Já mám vzácný pitomý dar, že se snažím hledat chybu sama v sobě, což asi tady není na místě. Že čím se snažím být dokonalejší, abych vyhověla, tím víc to nejsem já. V podstatě se musím přizpůsobovat jen já, všechny návyky, které jsou v jeho domě zvykem, musím dodržovat i já, i když to sama dělám jinak. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Já si dám teď týden klidu, na vydejchání a rozmyšlení. Máme teď fakt velkou krizi, nálada na bodu mrazu. Ideální doba, kdy udělat rozhodnutí tak či onak. Ale nechci jednat s horkou hlavou.

To je jenom výmluva. Kdyby chtěl, tak s tím něco udělá. Možnosti jsou. Nevím ajk to bylo v minulém vztahu, ale ta holka asi věděla proč jde od něj, trvalo jí to čtyři roky, chceš to mít také tak dlouho?

Snad se neurazíš, ale když Ty ho vnímáš jako despotického vulgárního macha, chybu při tom hledáš jen v sobě, přizpůsobuješ se, vyhovuješ v čem se dá, dodržuješ jeho pravidla ..... jak by si Tě měl vážit a chovat se jinak (při svém naturelu), když Ty sama prokazuješ tak málo sebeúcty?

Můj táta mámě nadával a pak jí i občas zmlátil. Taky mlátil mě i sestru, když přišel opilej z hospody...
Ano, máš pravdu, zobecňovat to nejde, ale já mám tyto zkušenosti. Ty máš zase ty své, že táta mámě neubližoval. To záleží fakt na tom člověku...

můj otec si to taky uvědomuje (ale v afektu nikdy -vždy až potom, ale neomlouvá se-většinou). Víš, když se s ním teď nerozejdeš budeš to řešit celý život, ale teď ještě není pozdě (ono nikdy není)- ale pak to bude ještě těžší (společný byt,dům, děti, peníze..)

Hmm, nechci být na tebe ošklivá..ale má tohle potom nějaký smysl? Mám z tebe pocit, že se chceš vypovídat, ale stejně jsi sama ve svém nitru přesvědčená, že s tím nic nechceš udělat.

Tohle je výstižné.

Tak ten pocit mám taky

Zanet96

protože ho zase brání - všimli jste si, ve všech diskuzích, které tady jsou a řeší se ty vztahy, tak jakékovliv tady napíšeme, jdi od toho, bude hůř, tak hledá jen výmluvy a omluvy, jen se toho partnera zastává, brání, chrání

to pak nemá cenu něco psát

ne, cholerik si nedokáže pomoci (jsou cholerici a cholerici, ti praví -ti kteří jsou cholerici třeba z 80ti procent avíce nezmůžou nic....max. to mohou rodině vynahradit v době kdy ,,nešílí,, ale nikdy s tím nic neudělají. prostě to mají v sobě.

Zanet96, matadi - holky, vystihly jste to naprosto přesně. Cítím to taky tak.

Tak to mi čteš myšlenky,přesně jsem na tohle taky myslela,Já to taky nechápu,já bych ve vztahu ve kterém"trpím" nezůstávala ani o minutu déle,asi jsem moc hrdá a vážím si sama sebe.

matadi
no tak zase chápu, že si nepřečte pár názorů na netu a nepůjde balit kufry, k takovému rozhodnutí stejně musí dospět sama. A bolestně. Bohužel.