Partner a alkohol

Markvitka

Ano naštěstí mi v (doufám) ničem nelže, toho si cením. No my se kvůli tomu nijak nehádáme, takže mu to samo od sebe asi jen tak nedojde.. ale nechci se začít hádat

Asi udělám to, že až zas bude pít a já mu řeknu, že se mi to nelíbí a on řekne, že to ví, tak se zeptám jestli s tím někdy hodlá něco dělat a uvidím co mi na to řekne

A můžu se zeptat kolik přítelovi vůbec je? Někdy to třeba přejde věkem, prostě ho to přestane bavit horší by to mohlo být, kdyby šel ve stopách jeho otce, ale to se snad nestane.. Jinak s tím hádáním, se mnou to bude asi vždycky taková Itálie, jsem nejspíš moc impulzivní prostě musím dávat svoje emoce najevo a když se mi něco nelíbí, tak to neříkám zrovna dvakrát klidně...

Markvitka

Je mu 22.. no my jsme se dřív hodně hádali a halvně kvůli zbytečným věcem, ale už je to dobrý, tak s tím zas nechci začínat.

To chápu, někomu to nevyhovuje a bere si to moc osobně, ale to už je zas jiná věc tak kdybych to měla brát podle nás, tak vydrž ještě dva roky, pak už to snad bude dobrý takhle se to bohužel brát nedá. Sám musí poznat, že ti na tom záleží, aby toho nechal a že se ti to prostě nelíbí. Bud mu to dojde, nebo se s tím budeš muset smířit ty.

Markvitka

No tím hádáním náš vztah hodně trpěl a hlavně bylo to úplně zbytečné, tak chci, aby nám to vydrželo ten klid. Zkusím si s ním ještě o tom s ním promluvit až to zas bude aktuální a uvidím.. tak díky

Přesně tak, dávej mu to najevo, že ti to prostě vadí pořád a jen tak nepřestane Budu držet palečky

.Jani

Glazy

Ano?

Tak pod tohle se můžu podepsat, lépe bych to nevyjádřila.. U nás ovšem ta krajní situace byl těžkej extrém, kterej rozdýchávám ještě teď a pár let se s ním budu smiřovat, pokud se vůbec někdy zadaří.

x7nina
těžkej extrém? nechci být moc zvědavá, což bohužel jsem ale vážně by mě zajímalo, kam až to může dojít.. my s tím taky pořádně bojovali. Důležitý je podlě mě ale taky uzavřít minulost a jít dál, zvlášť pokud vidíš, že teď už je to ok

Opil se, vyspal se s bývalou a mají spolu roční dítě. Jsme spolu 2,5 roku.

ajajaj, tak to mě moc mrzí moc tě tedy obdivuju, že ste pořád spolu. Musela si to aspon trochu překonat, je mi jasný, že nikdy to asi úplně nezmizí, ale i tak tě moc obdivuju. A přeju hodně sil, ať tě čeká už jen to dobrý

Markvitka
Holka, není co obdivovat, třeba jsem úplně pitomá a dělám největší chybu v životě.
Je to čerstvý, vím to půl roku, rok mi to tajil. Ale překonávám to těžce, to je na SZ nebo do jinýho tématu (psala jsem to do Nevěra a Jak překonat ve vztahu krizi - nebo tak nějak).

Janinkaa
Jestli má alkoholika v rodině, tak je na dobré cestě jít v jeho stopách. U nás to byl děda, který se na to léčil-znám z vyprávění. A nejstarší bratr je to samý. Sice to nedotáhl až tam,ale má to v sobě.
Může a nemusí se ti stát, že to dotáhne taky na první chlastací ligu. Alkohol je prostě závislost. A kdo neumí pít s mírou, tak by neměl pít vůbec...
Osobně jsem se dostala do takového stadia, kdy už si představuji, jak mi je zle a už tolík nepařím, i když jsem takový pařič nikdy zase nebyla. Ale je mi po alkoholu zle dva dny, zvracím, atd. Takže jsem opak svého bratra.

tyweee

Ten jeho otec byl takový "chlastač" ale už není, jako jo dá si pár piv, ale tak jednou za čas a s mírou. A představ si jeho někdy po alkoholu bolelo břicho hodně a bylo mu zle, ale neodradilo ho to a příště pil zase a navíc co mi přijde nechutný.. kolikrát pije, pak je mu zle, jde se vyz.... a pak pije zas.. hnus