Osamostatnění - jde to vůbec v dnešní době, s dnešním platem?

Reaguji na MiaMia: určitě už po tom všem co z vás tady vypadlo za unikátni řeči bych tohle nerozebírala..ber normální plat jak ty sama si myslíš,ne co si myslím já

Reaguji na panda08: a nevím proč mě tady jmenuješ jako negativistku,když mě vůbec neznáš

Odpověď na tvou otázku ano,jde to v každé době a i v té dnešní s dnešním platem.
Jen má každý plat jiný a možnosti jiné.
Takže si vyber svou variantu podle svých možností.
Bohužel víc konkrétně na tvou otázku odpovědět nelze.

Reaguji na Tiakia: fajn to mi stačilo,nepotřebovala jsem k tomu ostatní řeči které se nehodily ani k otázce,tak hlavně,že tě to uspokojilo předtím děkuju

Začala jsem žít sama dáleko od podpory rodičů (myšleno hlavně finanční) tím způsobem, že jsem šla spolubydlet (ať už první s přítelem, tak poté s kamarádkou). Myslím, že je to správný krok před tím, než budeš investovat do vlastního. Nejen, že je lepší zezačátku dělit se o výdaje (není to takový "pád na dr.žku"), ale hlavně z toho důvodu, že bych si předtím mohla dovolit hypo max na 1+1, takže si raději pár let počkám a za pár let koupím třeba 3+1, až budu plánovat rodinu nebo budu vědět, že jsem v takové finanční situaci, že si to 100%ně můžu dovolit. Peníze "vyhozené" za pronájem mi opravdu jako vyhozené nepřijdou.

Reaguji na daisy01: Rozhodně lze s normálním platem (pro mě je normální plat 16-20 tis. čistýho) žít a osamostatnit se. (8 tis. nájem, nebo hypotéka - s inkasem, 2 tis. poplatky jako telefon, pojištění, a za 5 tis. se jeden člověk nají, zbytek na vyžití). Je to o hubu, není to na spoření na budoucnost, ale lze to.
Myslím, že každej by si měl ujasnit, na co má a podle toho se zařídit. Všichni chtějí víc, ale kolikrát by jim bylo líp, kdyby si uvědomili, že mají dostatek...
Jaká je tvá situace? Plánuješ se stěhovat sama?

Ano rozmazlení lidé jsou, ale nevím co je špatného na tom chtít víc. Bydlet lépe, cestovat si po světě klidně i víckrát, než jen jednou za rok apod. Jsou lidé, kteří to nepotřebují a jsou lidé, kteří to potřebují a hold to stojí peníze a čas, ale když má někdo sen, tak věřím, že k tomu dokáže dojít. Já zase nemám ráda průpovídky typu: Zase jedou na dovolenou? To jim to loni nestačilo? Zase něco přistavují? K čemu si dělají na zahradě bazén apod. Věřím, že kdo má sen jet na Havaj, tak pro to dokáže udělat maximum, kdo chce na Havaj a nic pro to nedělá a pak má řeči, že někdo na té Havaji byl, tak to je hold tím nic neděláním.

Na jednu stranu chápu, když chce někdo vypadnout od rodičů z bytu, ale pokud někdo žije ve dvou, tří..generačním domě (který rodiče postavily), tak tam mi přijde zbytečné jít si někam platit nájem a počítat každou korunu..Někdy je lepší síla ve dvou a více lidech. Je větší šance, že si svůj sen zrealizuješ, než když budeš dřít na všechno sama a pak se z toho hroutíš.

Reaguji na panda08: aha....a jakého negativismu ty chytráku?že o tom nevím,nemám se za takového člověka,ale tak když mě znáš líp než já sebe tak prosím...rozhodně bych nesoudila nikoho tady z omlazení když v podstatě o něm nic nevím,to musí bavit,no jo asi nemáš nic jiného na práci...

Takže kdybys žila v zemi, kde je to s bydlením horší než v České republice (nebo kdybys žila za komunistů, jak o tom tady byla řeč) a zároveň bys byla sirotek nebo měla špatné vztahy s rodinou, tak jdeš spáchat sebevraždu?

Je to v pořádku dokud si uvědomuješ, že to chceš. Za problém pokládám spíš lidi, kteří něco (např. každoroční leteckou dovolenou u moře) pokládají za nutnost, a pokud mají jeden rok napnutý rozpočet, tak by je ani nenapadlo prostě škrtnout dovolenou.
Místo dovolené si můžeš dosadit jakoukoli jinou "nutnost".

Panda se tě tady celou dobu zastává a takhle jí to vracíš? Tobě opravdu není pomoci..

Jinak k tématu, všechno jde když se chce. Sama jsem začínala se spolubydlením, kdy jsem bydlela na pokoje ještě s jednou spolužačkou, pak šla do pronajaté garsonky, pak do většího bytu a pak díky stavebnímu spoření a několika letům šetření si pořídila vlastní byt.

Nic jsem neměla hned, měla jsem jiné priority, které mi dnes přijdou malicherné a zbytečně vrážela peníze do věcí, které tu hodnotu dnes nemají. Jen bych asi opravdu nešla hned do hypotéky, pokud bych neměla ani korunu, mě hodně pomohlo si několik let spořit na stavebku a pak se ten byt daleko lépe splácel a nemusela jsem být ve stresu při nenadálých výdajích při stavbě.

Ano, je lepší platit hypotéku než nájem, ale ne mít hypotéku za podmínek, kdy jen na úrocích zaplatím skoro hodnotu bytu, chce to dát alespoň 30-40% hodnoty bytu. Jak? Spoření několik let a nevzít hned byt za 3mil.

To ne Dirtyangel, měla to být reakce na MiaMia...uklikla se.
Ženy, zakladatelka se ptala na vaše zkušenosti jak jste se osamostatnily - tak dávejte vaše příběhy, pište co se vám jak povedlo a jak jste to zvládaly. Já si taky ráda počtu kdo to jak měl. Ona to sem nepsala proto, aby se dočetla, že je taková a maková. Tady byla normálně položená otázka, já absolutně nechápu smysl těchhle štěků.

Nemyslím si, vždyť na sebe reagují vzájemně Diskuzi sleduji od začátku a docela mě to za Pandu zamrzelo.

Ono je to ve výsledku fuk, ale člověk v diskuzi musí počítat s různými názory. Je jasné, že ne všechny se mu budou líbit, ale mě by se nad to povznést, přijmout to a možná se nad tím i zamyslet, protože to člověka může posunout dál, protože pohled z jiné strany i ty zkušenosti ostatních mohou opravdu člověku pomoci, i když se mu nejdříve nemusí zamlouvat

Reaguji na Dirtyangel: Jo ale to máš pravdu jen bych trochu ubrala na útočnosti některých příspěvků.

Odstěhovala jsem se od rodičů společně s přítelem, sama bych to těžko utáhla (plat nejprve 13 hrubého, v další práci 15 hr.). Teď se plánujeme stěhovat z osobních důvodů opět do domu, odkud jsem se s velkou pompou tenkrát stěhovala, plánujeme přestavby atd. Po pravdě, kdybych neměla přítele, tak se od rodičů nestěhuji - s cizím člověkem bych bydlet opravdu nechtěla (stačily mi bohatě koleje) a většina mých kamarádek nyní, ve věku okolo 26 let, bydlí stále u rodičů - tedy spolubydlení by bylo reálné vážně jen s někým cizím.

Jinak bych si upřímně přála, aby pro mě normální plat byl těch 16-20 čistého, ale předem jsem s tím při studiu počítala, neb ne všechny obory jsou alespoň takto "výnosné". Na druhou stranu, u nás to vyrovnával příjem partnera (informatika). Pokud zakladatelka tolik nevydělává, tak to má zcela logicky těžší... a přichází na řadu maximálně forma bydlení s cizím člověkem se všemi nevýhodami, docela chápu, pokud se jí do toho nechce. Plus některé útočné nebo pohrdavé reakce fakt nechápu, ale to bývá většinou oboustranné, že.

Reaguji na panda08:

Já to pochopila, neříkám že jsi nějaká kamarádka , co by ji bránila, ale celkově jsi měla názory, které ji podporovaly a bránily před ostatními. Pak stačila jedna věc (která nebyla myšlena zle, jen konstatování faktu) a pěkně sis to slízla.

To mě zamrzelo, protože člověk pak ani nemá chuť přispívat a někomu radit, když je pak za toho špatného.

Taky mi zde to napadání vadí, ale to na omlazení bylo vždy, je a asi i bude, protože někteří lidé zkrátka jiným způsobem komunikovat neumí. Není nad anonymní svět internetu, bohužel.

Tvé názory jistě mohou někomu jinému hodně pomoci, bylo by škoda se o své zkušenosti nepodělit.