Osamostatnění - jde to vůbec v dnešní době, s dnešním platem?

Za sebe bych řekla, že je dobré - minimálně ve velkých městech - pronajmout si napřed jen pokoj a ne hned mermomocí celý byt, tím se hned ušetří několik tisíc měsíčně, které se dají ukládat jako rezerva, a nežít "od výplaty k výplatě".

A neřekla bych že je to v dnešní době složité... teda, je to složité v tom, že musíš přijmout zodpovědnost a ujasnit si priority. V dřívější době bys jako svobodná žena byt vůbec nedostala a prostě bys šla na podnikovou ubytovnu a vůbec bys o tom nemusela přemýšlet.

Souhlasím, původně jsem to takhle sama plánovala - koukala jsem spíše po spolubydlení než po úplně vlastním bydlení (ono totiž i garsonky jsou docela drahé, protože je o ně zájem....). Pak jsme se dali dohromady s přítelem a bydlíme spolu, je fakt, že je fajn, že jsme na to dva a nepotřebujeme každý zvláť svůj pokoj

Moji vrstevníci se taky postupně osamostatňují - buď mají partnera a pak je to ejdnodušší nebo jdou právě do spolubydlení, pro single člověka je to opravdu asi nejlepší varianta.......Jinak je jasné, že si asi hend nekoupíš vlastní ybt, ale osamostatnění se ve smyslu odstěhování se od rodičů je dle mého proveditelné dobře, jen se člověk musí smířit s tím, že se bude muset naučit vycházet zase s jinýma lidma....

Je to strašné , taky jsme se chtěla osamostatnit , ale nelze to Všechny garsonky ať je jakákoliv se prostě vyšplhá i s poplatky na 10 tisíc , jsem z Prahy !
Když si shrnu ještě výdaje bokem , jako je jídlo , paušál atd ... není to možné , zůstalo by mi snad litr na ostatní . Byla jsem z toho taky nešťastná . Mám ráda svůj klid atd .. takže je pro mě velmi těžké bydlet s někým cizím do bytu . Takže jsme to hodila za hlavu a i když nerada , stále jsme za pár kaček u našich . Nestěžuji si , ale taky si říkám , že by byl čas . Ale asi budu muset čekat na partnera .

Reaguji na pandula: taky mi to přijde tak nějak nereálné v dnešní době,hodně lidí tady píše,že to není zase tak složité,ale to opravdu nechápu,pokud člověk teda nevydělává pořádné prachy ...

řekla bych že mnohem jednodušší než dřív

No jasně ne vlastní byt či dům,to zase nejde vše hned.
Takže podnájem a naučit se hospodařit
Neteř začínala v Praze v bytě 25m2,tedy ne přímo,ale někde u metra na okraji,komplet platila osm tisíc se vším. a pomalu jak jí stoupal plat hledala dál.Nechtěla bydlet s někým,to není nic extra,zvládla to sama celkem v pohodě.

Přesně tak, nechápu, co dnešní mladí lidi vlastně chtějí? Každej nejlíp do třiceti vilu, auto a každej rok luxusní dovolenou? By se asi měli podívat na generaci našich babiček a rodičů, kteří barák stavěli vlastníma silama deset let a na dovolenou se podívali nejdál do Bulharska

Myslím, že to není zase takové drama, i když samozřejmě můžeš mít smůlu na lidi. Ale leccos se dá předem odhadnout, jak podle lidí, tak podle dispozice bytu - třeba když je tam průchozí pokoj který někdo obývá, tak bych nehleděla na to že "ale oni do toho šli s tím, že to bude průchoďák, s nima nebude problém", samozřejmě s nima problém bude.
A to nejsem nijak zvlášť společenský student, i když jsem měla možnost bydlet se spolužáky, tak jsem raději bydlela s úplně cizími lidmi, aby tam nevznikala nějaká společenská povinnost si večer povídat v kuchyni apod.
Konečně, ve samostatném bytě také hrozí problémoví sousedé.

Ale taky záleží na tom, jaké má kdo důvody ke stěhování. Např. když vidím lidi (a teď myslím mladé bezdětné lidi), kteří nemůžou ve svém kraji sehnat (pořádnou) práci, ale do Prahy nebo do Brna se stěhovat "nemůžou"... a teď následují ty výpočty o tom, kolik stojí nejlevnější garsonka a jak by stejně nevyšli, protože dobrou práci na dálku neseženou, protože nemůžou pořád objíždět pohovory... No tak to je problém, žejo.
Na druhou stranu, pokud někdo bydlí u rodičů, místa je tam dost, rodičům to nevadí, na financování domácnosti se podílí, doma pomáhá, tak zase nevidím důvod proč se za každou cenu stěhovat "aby to nebylo trapné"; naopak mi přijde trapné když rodiče např. rekonstruují velký dům a potomek se "zbytečně" odstěhuje o kilometr dál do činžáku, místo aby jim pomohl.

Reaguji na Lisa: nikdo tady nepíše o tom,že chce luxusní vilu,dovolené za statisíce atd...nevím kde jsi na to došla!

Reaguji na daisy01: tak mluvila si o koupi vlastního bytu nebo domu, ne? Tak mi nepřijde normální okamžitě po odstěhování se od rodičů si pořídit vlastní barák či byt

Mě je 23 a neměla jsem s tím nejmenší problém...a to ještě studuju šlo to postupně, odešla jsem v 19 do Prahy na školu, nejprve na kolej, pak jsem byla s přítelem v bytě a ted žiju sama v pronájmu na menší vsi čtvrt hodinky od města...na koleji mi naši posílali pět tisíc měsíčně, to muselo pokrýt kolej, cesty, menzu, jinak prostě brigády, ve třetáku jsem chviličku byla zase zpátky doma a od půlky třetáku se živím naprosto sama, koupila jsem si od našich svoje auto, žiju v pronajatém bytě, živím sebe a tři zvířátka a nemám se zle, na koleji a ze začátku prostě jsem se musela dost uskromnit, hodně pracovat při studiu, ale dalo se....dokonce jsem se odstěhovala za prací přes půl republiky. Ted studuju dálkově, zvládám v pohodě práci na plný úvazek a nemám problém vyjít a dávat peníze stranou. co se týče vybavení domácnosti, tak toho tady moc mého není, bydlím ve vybaveném bytě, a vždy jsem bydlela, nádobí, peřiny a tak, to jsem dostala něco od našich starého, něco málo od babiček, něco jsem si časem koupila....není to těžké, naopak dneska jsou úplně jiné možnosti než dřív, levný nábytek a vybavení do začátku z Ikey atd...výběr ze spolubydlení, garsonek....co víc si přát

Mně to naopak přijde mnohem těžší než dřív. Dřív po svatbě dostali byt v paneláku, novomanželsko půjčku nebo si postavili jako třeba mí rodiče družstevní byt, nemuseli mít žádnou finanční hotovost. Teď musíš být buď bohatá nebo si vzít hypotéku. Proč se vám zdá, že dřív to bylo horší?

Psala jsem o koupi domu a ne o milionové vile,jestli jsi to pochopila a o tom,že se mi zdá být zbytečně vyhozena penízevza nájem,když byt nikdy nebude můj....to tvé rýpáni mě fakt nezajímá paní dokonalá

Platili nájem,takže stejné jako dnes platit podnájem

Pokud se dnes lidé vezmou,tak na hypotéku společně dosáhnou.

Kde je tedy ten dnešní obrovský problém?