Osamostatnění - jde to vůbec v dnešní době, s dnešním platem?

Reaguji na Tiakia: Já nehulákám. A o tom přece nepíšu, ale napsala jsi, že to není možné, že nevycházejí a že snad by musely pracovat v Kauflandu, což mě trochu zarazilo, proč by nemohly v Kauflandu pracovat, že .

Ak si mladá (čo budeš), a už máš rezignovaný postoj, tak je niečo špatne úplne inde...
"Nějakou práci"... a čo môžeš ponúknuť zamestnávateľovi ty? Prečo by ťa niekto mal chcieť? Čo vieš a čo vieš navyše oproti ostatným?

Ja túto defenzívu nechápem, fakt. Tobôž nie u mladých.
Tak choďte na Kubu alebo do Severnej Kórey, ak chcete istoty. Tam máte istotu, že všetci majú rovanko = nikto nemá nič.

Reaguji na daisy01: ale ted můžes zabalit batoh a jet vydělávat do zahraničí...dříve to byl útěk bez možnosti návratu a bez jistoty přežití cesty

Reaguji na Tiakia: samo, že naši taky platili ten vstupní poplatek kolem 20 tis, taťka pak stavěl, ale teď je byt jejich. V dnešní době máš budˇ milionový dluh a nebo jsi v pronájmu (a nebo seš bohatá). Tím chci říct, že dřív se sice platil nájem, ale pak ti zůstal byt. Teď platíš a pak nemáš nic.

Pořád jsme se nedohodly, o které lokalitě je vlastně řeč.

Pokud se bavíme o Praze, tak ano, garsonka tě vyjde tak na devět tisíc se vším všudy. Ovšem lépe placenou práci seženeš (pokud jsi mladá a zdravá, nebyla jsi trestaná a netrváš na tom že budeš chodit s dredama a piercingama).
Pokud se bavíme třeba o Vysočině, tak ano, každý je rád že nějakou práci má, nicméně vyskytují se inzeráty na obecní byty s vyvolávací cenou třeba 2100 kč za 2+1.

A pokud jsi ráda že vůbec nějakou práci máš, tak nechápu jak tě vůbec může napadnout uvažovat o hypotéce v takovéhle lokalitě.

Reaguji na farahh: moje otázka nezněla "jít pracovat do ciziny,abych se pak mohla osamostatnit"

to byla reakce na to, jak někdo psal, že dřív holka ve 20 nemohla bydlet sama. Taky o to asi málokterá měla zájem, protože se brzo vdávaly, tím toto všechno odpadlo.

Spousta lidí byla v městských nebo státních bytech, nikoli ve družstvu.
Pravda je, že část těch bytů se odprodala nájemníkům za směšné ceny, ale např. prvorepublikové činžáky šly do restitucí a majitel si s tím dělal co chtěl.

si úplně mimo - to co tvrdíš vůbec nebylo všude a pro každého. Družstevní byt opravdu není tvůj, ale družstva. I dnes budují města a obce byty, ve kterých si předplatíš nájem a za nějakých např. 20 let ti ho město za anuitu odprodá.

Do puntíku se vším souhlasím já jsem taky mladá a naopak jsem štastná za ty dnešní možnosti, možnost různých prací...a jestli to někdo vidí jen a jen černě, tak je prostě chyba v něm, jinak si nemůžu pomoct...

to jsi na velkém omylu.
Nejvíce bytů bylo státních tam se platil nájem a byt jsi bez souhlasu bytového úřadu a národního výboru nemohla ani vyměnit za jiný.Platil se nájem a byt nikdy těm lidem nepatřil.Prostě nájemcem byl stát a nájemník platil.
Družstevních bytů zase tolik nebylo a byly na ně pořadníky velmi dlouhé,bez známých jsi v podstatě neměla šanci.
Dnes chceš bydlet,podíváš se do inzerce a do druhého dne bydlíš v podnájmu,tenkrát to nebylo.

a bude platit dál a dál až do skonání světa...

Toto přesně jsem udělala, rodiče mi žádné báchorky nevyprávěli, pamatuju to sama, je mi 40. a rohodně tady nechci říkat, že dřív to bylo všechno lepší, v tomto jsem nevyrostla, právě naopak. Ale kolem sebe vidím, že mladí lidé prostě nemají peníze, aby se mohli vzít, normálně žít, nemají práci, ve 30ti žijí s rodičema, protože nemají alternativu. Bydlím v Itálii a opravdu to tady tak je, mladí nemají šanci. Můžu to prostě srovnat pouze podle toho, jak žili dřív mí rodiče a zdá se mi, že to v něčem měli lehčí.

To není pravda, ty co bydleli ve starých barácích a měli smůlu, tak jim barák pěkně zrestituovali, zavedli tržní nájemné a taky nebylo nic jejich přestože platili xy let nájem (je to případ třeba starých lidí bydlících ve starých bytech v Praze - leckdy už ten nájem ani sami neutáhnou a to toho za život naplatili fakt hodně ). To si ymslím, že mladá, zdravá holka je na tom rozhodně lépe než tito důchodci......

Reaguji na z.pepa:
Som to práve chcela napísať

Taliani sú v tomto iní, než CZ&SK. Mamma! hotel kým to len ide. Všetci odtiaľ, čo ich poznám - tak to nie je nemožnosťou alternatívy ale bohapustou lenivosťou a pohodlnosťou.