Nevyrovnaný vztah

No, holka, asi se z toho musíš prostě vyhrabat, ale hned teď vymaž jeho čísla, facebook, když ti tam po něm něco zůstalo, tak to vyhoď, prostě udělej za tím čáru a uvidíš, že se ti bude líp dýchat. Když máš s mamou dobré vztahy, tím líp, pomůže ti. Chvíli vydrž a bude dobře - když jej vemeš zpátky, bude malinkou chviličku dobře a pak už jen zle, protože on si podle mne naprosto neuvědomil za celý čas vašeho vztahu, že je chyba na jeho straně ( a opravdu je ! ) . Tímhle jsi mu to jenom potvrdila, hele :

Teď už hrdost a rozum do hrsti ...

Ale kdepak - to není o tom. Myslíš, že na dítě od nezodpovedného fracka, který by mezičasem vzal kramle by byl někdo víc zvědavý ?

Reaguji na MiaBEL: Každý rozchod je těžký a každý rozchod bolí. Nejsi kámen. Tyto stavy jsou myslím normální. Chce to jedno jediné, čas. Celkem chápu i

Ale myslím, že o něj nestojíš. Ty se bojíš samoty a toho, že nikoho nepotkáš. Ale jak už jsme psaly, jsi krásná a fajn ženská. Ještě se o Tebe poperou. Jo a psycholožka má s tím provokovaním pravdu. Tak hlavu vzhůru a nějak těch pár bolavých dní musíš přežít. Víš co jsem po rozchodu který bolel dělala? Psala si myšlenky a pocity. Ulevilo se mi.

Reaguji na MiaBEL:
Až se na to budeš dívat s odstupem času, tak sama uznáš, že jsi s ním akorát ztrácela čas...

Opravdu přerušit veškeré kontakty a hlavně vydržet. Teď jsi nešťastná, pak budeš naštvaná a nakonec ti bude lhostejný. Tyhle fáze si musí každý projít. Bez něj ti bude ale daleko líp, jen vydržet.

Reaguji na MiaBEL: Tak jak to pokračuje dál ?

Reaguji na kamiko: Ahoj holky, omlouvám se, že jsem nenapsala, ted jsem v jednom kole. Byla jsem u doktorky a nechala si napsat nějaké prášky, tak jsem to první dny přečkala relativně v klidu, hodně to zabralo a mohla jsem se soustředit na jiné věci nemyslet na tuhle záležitost. Jinak jak to dopadlo ... v sobotu ráno se neohlášeně ukázal pro věci, asi potřeboval vědět, jestli jsem někde večer byla. Nebyla, po hospodách mě to už moc nebaví, spíš tak v klidu posedět, ale žádné šílenosti do rána, potom je zbytečně zabytý celý den, ne-li víkend. Tak jsme se chvíli bavili, já jsem spěchala do obchodu, tak jsem ho potom odbyla. Probírali jsme možnost, že půjdeme k psycholožce do poradny, co nám na to všechno řekne. V sobotu byl sednout a samozřejmě mi psal a volal ve tři ráno, spala jsem, ozvala jsem se mu až v neděli v podvečer s tím, že proč odchází a dělá tohle, když odejít nechce. Prý neví. No a v pondělí zajistil sám tu poradnu a objednal nás tam na pondělí, teď je na ubytovně, má to do konce měsíce. Dle poradny se uvidí, co dál. Teď se snaží, je to jiné, dokonce začínám mít pocit, že mu některé věci docvakly a že není vše jen tak jednoduché. Já jsem obrátila a hraju nedostupnou, nakoupila jsem spoustu nových věcí jak do bytu, tak na sebe, začala jsem se se o sebe víc starat, je vidět, že mu to pěkně hlodá v hlavě. Ted je mi dobře, jak to je a nechávám tomu volný průběh, pokud opravdu půjde do sebe a je ochoten nějaké věci změnit nebo eliminovat, tak mu dám poslední šanci, pokud ji prošvihne, už to bude definitivní konec.

Komu není rady, tomu není pomoci.

Nerada to říkám, ale vidím to stejně...

Teda bez urážky, vidím to jako holky, vždy´t na něm neni jediná dobrá věc, co tu popisuješ...mít doma přerostlý dítě, co při každym problému utíká k mamince, je líný jako veš a akorát sedí u pc....chápu, že ho máš ráda, ale nechceš si přece zničit svůj život tím, že bys s ním zůstala...jak jsi psala, když mu rupne v bedně, je schopnej tě kdekoliv nechat a odejít? To chceš chlapa, na kterýho se nemůžeš spolehnout, kterej tě psychicky vydírá a kterej mění názor z hodiny na hodinu? Dost mi připomíná mýho bejvalýho, hele není z Prahy? Jsem ráda, že jsem se ho zbavila, protože vim, že bych kvůli němu skončila jednou v blázinci..

Reaguji na Fergiee: Já vím, moc dobře si to uvědumuju, jen na to vždycky kašlal a ted je vidět nějaká snaha a uvědomnění si, že z jeho strany je něco špatně. Uvidí se, jak to bude po té poradně, třeba když to uslyší od někoho jiného, tak se mu rozsvítí a třeba taky ne.Zase si říkám, že dobrovolně jít k psychologovi a řešit aktivně problém je velké gesto. Zatím utíkal, teď se mu konečně postavil. A z Prahy není .

Reaguji na MiaBEL:
A jak dlouho si myslíš, že mu ta snaha vydrží? Než tě dostane zpátky?

Jo, teď mu teprve došlo, že to myslíš vážně. Na ubytovně si to asi moc neužívá a bojí se, že bys mohla zjistit jak je ti bez něj vlastně fajn. Takže bude měsíc sekat latinu a nakonec to zase skončí jako předtím.
Fakt bys chtěla mít dítě s někým, kdo se sbalí a uteče k mamince, až po něm třeba nedej bože budeš chtít vstát k mrněti několikrát během noci? Jednou takhle půjdeš třeba do sprchy a fuk, bude pryč. Asi jsem teď hodně hnusná, ale osobně jsem přesvědčená, že se to stane...

Tady si stáhni knížku, kterou si povinně přečti, ještě než půjdete do té poradny. Jmenuje se Ženy, které příliš milují a je skvělá.

Reaguji na MiaBEL:
No to se mi ulevilo, že to není on No tak hlavně, aby mu to vydrželo, ale taky myslím, že se to vrátí do starých kolejí.

je to smutný..celý tento příběh.Kéž by si otevřela očiska..