Nespravedlivé rozdělení finančních prostředků od rodičů

Já to spíš pochopila v tomto kontextu:

A tomu rozumím - Apsyda prostě nechápe, proč dělají rodiče mezi dětmi rozdíly. Ale myslím, že to jí tady nikdo - krom nějakého rodiče, který to tak taky dělá - nevysvětlíme, pač to nevíme.

vega
souhlasím, mě to v dospělosti přijde trošku mimo
a kamarádkám, co je rodiče podporujou nemusíš závidět, ale spíš jima pohrdat, že se nechaj rodičema vydržovat, aspoň tak to vidím já
mě by hanba fackovala

tak mě to celé zavaní obyčejnou závistí.poviností rodičů neni podporovat děti v dospělém věku.
neznáme poměry v této rodině,nejsme schopní posoudit úplně vztahy mezi jednotlivci,schopnosti či neschopnosti ostatních dětí se o sebe postarat,neznáme konkrétní názory rodičů na to jak je to s pohlavím atd.zřejmě mají zato,že chlap se postará,možná to tak bylo i u nich,nevíme.
ale zaráží mě,že ten kdo o tom ví patrně nejmínˇ,tedy přítelkyně hocha,který si nestěžuje,je z toho nejvíc pobouřen.
pochopila jsem,že ještě nejste ani manželé a ty už řešíš peníze do začátku.

no já chápu o co jde. je to rozdělování sourozenců proto, že holky se budou vdávat a tak potřebují pomoct. chlap si musí vydělat sám.
jenže i u nás doma to je naopak. já nikdy nedostala přímo peníze, nepůjčili mi. a to již doma nežiji. kdežto můj o 4roky starší brácha žije sám s rodiči a oni mu půjčují a tak...sice taky nespoří, ale jde o princip. Kokinka
tak to plně chápu. moje babi má dceru která žije na floridě. a jednou za rok i s děckama přijede na měsíc a babi se z nich může ...nic jí neplatí a ještě jim babička kupuje věci a tak. já dostanu z normy kopřivovej šampon na vánoce a bombardáky, který nosí tak babička, ale já ne...tak kde je spravedlnost? jsem ráda že aspon něco, ale i taK?

Mě naši nikdy nic nedali, neb nikdy nic neměli... Svatbu jsme si s manžou platili sami.

Naopak, od doby co jsem začala pracovat a ještě bydlela doma, jsem platila příspěvek na společné výdaje ( jídlo, elektřina atd. ) a k tomu jsem jak mámě, tak babičce z dědou jednou za čas udělala velkej nákup - dobrot jako salámy, jogurty atd...

11 let žiju s manželem a neustále mámě něco kupuju - stěna do obýváku ( měla 25 let starou ), sporák. lednice, koupili jsme jí lázně, vzali jsme jí do Paříže ( můj lakoholickej otec jí nikdy nikdam nevzal - ani nás děti pochopitelně ) atd... Prostě se jí snažím ten život udělat co nejlepší, protože vím, že si to zaslouží...

A mám dva bratry - jeden s ní bydlí v baráku ( starší ), druhej bydlí s přítelkyní v podnájmu. Mladší byl vždy problémovej a tak dluhy u VZP atd. - tak jsem mu půjčila.

Starší - hodnej,ale pohodlnej... A máma - jednou mi řekla,že bych mu ten barák měla nechat ( máme všichni podíl ). že já mám a on nemá.... Co na to říct ? Říkám si, že to je prostě ten divnej pokřivenej pohled, ona mě má ráda, ale ví, že já jsem průbojnější a umím si tu cestu vyklestit. Kdežto můj starší bratr bude do konce života stát na místě.. i když je hodnej...

Přestanu je mít ráda ? Budu se dohadovat ? Jednou to došlo tak daleko, že mi řekla, že jsem vyčůraná - urazila jsem se práskla dveřma a nedala o sobě 3 měsíce vědět... Na konec mi volala teta . zlato, co se děje ? Máma vůbec neví co je s tebou... Tak jsem si sedla popřemejšlela jsem o tom všem a jela za nima...
Řekla jsem jí, že je mám ráda a někdo ten vštřícnej krok udělat musí, jinak by jsme spolu nemluvili do smrti...

Pokora a tolerance... Je to moje máma, mpji sourozenci a já je mám ráda ...Nikomu nedělám ořezávátko, že mého bratra nenapadne to co mě - kdo za to může ? Já mám, tak dávám a myslím,že by to tak mělo být...A i když jsem měla málo ,tak i z toho jsem se snažila dávat...

Víte, jednou odejdou, jednou to prostě skončí a pak pokud něco nestihnem, nebo budeme mít pocit, že jsme mohli udělat víc, ať jim pomoct finančně, nebo s nima trávit víc času - už to nevrátíme... Nejde to...

Osobně bych si od mámy NIC nevzala - nemyslím dárky na vánoce atd. ale nedopustila bych,aby mě dinancovala...

MOje teta se strejdou nemají skoro nic - žijí z ruky do huby. Bratránkovi na svatbu si půjčilim jedou na dovolenou a platí jim to oni... Je mi z toho blitno - ona doma, on maká, mají dvě děti. Ale pokud vím v jaké situaci rodiče jsou - copak si to můžu vzít ? Tak se vdám se dvěma svědkama, udělám večeři doma a zapiju to, na dovolenou prostě nepojedu, když na to nemám... Ale aby si na to moje rodiče půjčovali a já to od nich přijímala ? Hnus ! A ví o tom...

myslím si, že tohle nemá cenu řešit,

přijde mi to jako závist, proč on dostává a já ne?

nikdy mi nenapadlo chtít něco po mojich rodičích a to ani tehdy ne, když jsem na tom byla finančně bídně, měla jsem svojí hrdost, a tu mám pořád, na co si nevydělám, to nepotřebuju.

Podporovali mě ve škole, ano, když jsem někdy po rozvodu měla prázdnou lednici a malé dítě k tomu, tak mi něco do té lednice nakoupili, to proto, že jsem měla doma dítě, jejich vnučku, na kterou nedají dopustit, ale sama bych si nikdy o nic neřekla

Moje sestra dostávala pořád (měla dvě malé děti, manžela, a pořád se jí na něco nedostávalo ) nezáviděla jsem jí to, jsou to peníze mojich rodičů a záleží jen na nich, kam je chtějí investovat (jenže jí prokoukli, že peníze, které si od nich bere, třeba na uhlí, musí hned po příjezdu k ní domů udělat stojku a peníze předat tchýni - taky už nic nedostává)

Jinak rodičové jsou doho názoru, že vnoučatům dopřávají, ale jen tehdy, když oni sami chtějí - tedy ne tím způsobem, že jsou děti od rodičů naočkovaní - dojdi za babičkou nebo za dědou, že potřebuješ tohle nebo tohle . .

teď to funfuje tak, že i já někdy rodiče podpořím, proč ne, někdy se stane, že jim peníze, které si půjčí nechám, proč si je brát zpátky - půjčila jsem jim je, nepotřebovala jsme je, tak proč je chtít zpět?
oni zase, aby jim bylo líp peníze místo mě, dávají mé dceři - ale to už bylo jejich rozhodnutí, že jí je chtějí dát

snad jsem dospělá, přestřihla jsem šňůru a nemusím být na rodičích závislá a zbytek života brečet, proč ostatním rodičové dávají a mě ne?

Přesně tak.

Bruce78
to máš sice pravdu, ale řeknu ti i něco jiného.
máma je ze 4 sourozenců. babička má velký rodiný dům. když máma čekala bráchu, tak je tam nechala v jednom patře. oni ho zrekonstruovali a ona je pak vyhodila. tátův táta mu dal starej barák po rodičích na vesnici. neměli peníze jen polorozbořenej barák a malý dítě. vše si vyspravili a malý to hezké a konečně si žijí. druhá ségra mámy se vdala a má taky dům, ale makaj na něm. no ale můj strýc má horní patro které zrekonstruovali moji rodiče, babička jedno patro a dole žije celý život teta,. ted se máma dozvěděla, že právě ta teta ten dům zdědí. chápeš to? já teda ne!

nevzdala bych se být tebou toho podílu, protože si prostě brácha bude dělat co chce a třeba ten barák jednou prodá a ty budeš koukat.
když někdo bude furt ustupovat druhému, on si na to zvykne.

já to neberu tak že potřebuju podporu, ale moji rodiče mě celej život oblíkali po sekáčích a vietnamcích, ač sami měli značkový jak hadry tak boty. já měla jednu mikinu 3 roky a dvoje džíny, mamina plný šatník. já dvoje sešmajdaný kecky a mamina plnou skřín různých bot.to je to.
navíc sem neměla žádný koníčky páč by to prý bylo drahý. nikam sem nechodila abych to doma uklidila a učila se. a na výšku mi zakázali jít, páč by mi nepomohli finančně. takže jsem ráda že jsem ted sama, ale je mi 21, mám plat hodně malej, ale jsem ráda že nějakej a celý plat jde na nájem.
z druhý platu přítele poplatíme co máme a nic nezbyde. takže proč by nemohli sem tam vypomoct? ano vyděláváme, ale když většinu musíme dávat za poplatky, tak z čeho ušetřit??

Promiň, ale já myslím, že je to mezi tvým přítelem a jeho rodiči. Pokud mu to nevadí, tak je to přeci jeho věc. Z tvé strany cítím tak trochu závist.

Ale takhle žije v dnešní době spousta mladých lidí. Rodiče nemají povinnost tě podporovat v tvých jednadvaceti, zvlášť, když žiješ s přítelem. Prober se.

kanka
závist? nebo spíš lítost nad tím, že když byli ochotni se něco dát stranou pro své dcery a pro svého nejstaršího syna ne? nezlob se, ale zkus se vžít do té role. nejde ani tak o ty peníze konkrétně, jako spíš o princip, proč spořit jen někomu.

Chápu, když jste byli 4 děti a bylo problematické Vás uživit. Kdyby tvý 3 sourozenci něco dostali a ty nic, třeba by tě to taky zamrzelo (ale třeba ne).
Oni jsou 3 děti, ale problém s uživením, zde není. A pro mne je zvláštní měsíčně šetřit jen dcerám a nejstaršímu synovi vůbec nic.

Prve, se mé téma jmenovalo: VĚNO OD VAŠICH A PŘÍTELOVÝCH RODIČŮ, pak mi ho (asi) admin přejmenoval na VĚNO a dnes ráno: Nespravedlivé rozdělení finančních prostředků od rodičů.
Na změny názvů si nestěžuji. Když jsem téma zakládala, myslela jsem, že se budem probírat, kdo ne/dostal jaké věno.
OK beru, že se téma začalo ubírat jen směrem můj přítel a jeho rodiče a peníze od nich a můj názor.

Nemyslím, že je to lítost. Podle prvního příspěvku je to spíš závist. Na lítost se to slečna snažila převést až když viděla nesouhlasné reakce.

Promiň, ale proč by měli? Pokud to nevadí jemu, tak tobě do toho nic není.

Mě rodiče podporovali do maturity.Na VŠ doma peníze nebyly takže jsem šla makat, zařídila jsem si vlastní život, vdala se, mám dítě,brzy čekáme druhé.Od rodičů nic nečekám,vím že sami vycházejí tak tak,takže by mi bylo blbé si od nich něco brát.A jsem ráda že jsem se dokázala o sebe postarat sama...
Ale malinko divné mi příjde když rodiče podporují jen jednoho sourozence a druhého ne. Když už,tak buď podporovat oba a nebo žádného.U nás to aspoň tak bude,obě děti budou mít založené jak stavební spoření tak pojištění se spořením.Obě děti stejné,na stejnou částku. Nějaká závratná suma to asi nebude,ale aspoň na školu,svatbu,zařízení bytu snad ano.V dospělosti jestli je budu moct podporovat to nevím, pokud budu moct tak samozřejmě ráda pomůžu,pokud ne tak se budou hold muset starat sami

Mně to nepřijde zas tak nelogický, prostě je tady pořád nějaká nerovnost platů, pokud dali dětem stejné příležitosti tak jako by jen dcerám kompenzujíto o co třeba budou mít nižší plat. Kdyby žil syn u nich tak by ho zřejmě podporovali, když se odstěhoval a postavil se na vlastní nohy už v tom pokračovat nemusí.