Nejsem moc na úklid

přesně tak!

Reaguji na darig:
Taky vidím špínu, něco neumytého, lepkavého a vadí mi to. Ale nemám smysl pro ty poházené věci. Když třeba manžel třídí: tohle tady nebude, tohle tady nebude..., tak žasnu, co všechno tady nebude. Nejlépe, když mě nutí to uklízet, když mám ruce od těsta. Zešílela bych. Takže umývání ano, ale ta činnost mě šíleně nebaví, doslova u ní trpím. Myslím, že je to tím nucením, nejdřív doma, pak hned manžel a tchyně. Prostě něco, k čemu jsem donucená. V době, kdy jsem měla rutinu, jeden uklízecí den v týdnu, tak mě ten den pravidelně bolela hlava, teď mám chaos, hlava tolik nebolí, ale zase to nějak neodsýpá.

já jsem kdysi děvčata ještě než jsem se vdala chvíli chodila s mužem (byl asi o 10 let starší a rozvedený) a když jsem ho poprvé pozvala na návštěvu tak místo aby se na mě vrhnul tak se byt sjel očima a zeptal se, jestli ta trouba (byla to přenosná elektr. trouba a ležela až na vrchních skříňkách kuchyňské linky) nejde líp vyčistit, velmi rychle jsem se s ním rozešla, pak mi známá řekla, že chodil s její kamarádkou a když prý šla vařit kafe tak zkoušel jestli má na vršcích obývací stěny prach - tomu říkám psycho, nedávno jsem ho potkala, žádná s ním nevydržela, je už to starší pán a je stále sám

Reaguji na vosmajda: Já zase přímo fyzicky trpím u utírání prachu, takže to nedělám a netrápí mě to(občas setře prach přítel). Uklízecí den si dám zrovna ve chvíli, kdy se mi to hodí, takže hlava ani nezačne bolet Na ty poházené věci je dobré udělat si systém krabic a šanonů a úplně klidně je popsat, ať se v tom orientuješ, pokud je to pro tvého muže tak důležité.

Reaguji na Sára2: Máma žije s přítelem, který je také dost na čistotu(ale takové neomalené chování, jako ten pán by si tedy nedovolil!). Dříve tvrdil, že by si do domu nevzal ani psa, kvůli chlupům. Smažit v jeho kuchyni bylo zakázáno, právě kvůli prskajícímu oleji A co teď? Má dva psy, co mu spí na gauči a zcela volně se pohybují po domu, máma vesele smaží a jsou spolu šťastní

Neumývám tu nádobu, ve které zrovna vařím, ale všechny ty nože, prkénka, mističky, cedníky, struhadla a další věci, které přitom použiju. Jasně že hrnec, ve kterém je jídlo, neumývám, dokud v něm nějaké jídlo zbývá

Počkej, ty dovaříš, a za hodinu jdeš spát? Kdy tedy to jídlo jíte? A neříkej, že jíte těsně před spaním. Že od stolu jdete hend do postele. To je přece hloupost. Navíc kdyby sis myla to nádobí průběžně, pak už je to fakt jen pár minut - že bych myla nádobí 20 minut, rto se mi nestalo v životě - musela by ho být fakt hora.

Pokud to takhle máte rozdělené a Ty pracuješ minimálně stejně jako on, tak je to OK. Já bych nesnesla, kdybych viděla partnera, jak luxuje nebo žehlí. Občas ho pošlu na nákup, občas vaří on, ale třeba žehlení nebo luxování už mi přijde pro chlapa nedůstojné. Ale chápu, že někdo to tak má, je to jen otázka zvyklostí.
Já jsem ale mluvila o případu, kdy manžel tazatelky to už prostě nevydrží a uklidit MUSÍ, protože tazatelka toho není schopná. A to mi přijde hodné studu. A nemluvil ajsem vůbec o Tobě, narážela jsem tím na jeden z příspěvků tazatelky.

Reaguji na darig:
Tak toho psa k nám domů bere můj pořádný manžel. A pes dost ztrácí chlupy. Já zas beru domů kočku.

Dělám to stejně. Úklidem se pobavím, pustím si muziku a čistím. V pěkném čistém domově je velice příjemně, zkus si k úklidu také pustit muziku, odreaguješ se.

Já se bez hudby nehnu Ale to asi nebyla rada pro mě

Taky si pouštím tu muziku, když už ten úklid musí být, ale jen o samotě, rodina by mi to netrpěla. Rádio u toho nemám ráda, připomíná mi to staré časy, kdy se prostě pustilo rádio - to nezdržuje od práce - a makalo se. Musím mít písničky, co mám ráda. Ale výsledek nijak zvlášť nejsem schopna obdivovat. Třeba jsme s maminkou umyly okna a vypraly záclony, a ona se pak kochá tím, jak ty záclony provoněly byt. Řekla jsem jí po pravdě, že nic necítím. Nebo mě taky nutí obdivovat, co jí rozkvetlo.

To mám taky ráda...uvařit si kafe, dát si nohy na stul a kochat se jak se všechno blyska a voní.......ale vzhledem k tomu, že jsem taky bordelar, tak to neni moc často.

Hezky jste mě namotivovaly, za hodku se vrhnu na uklid. Kuchyn je uz krasně čistá, to zvládl přítel včera pred spaním. Jak tu někdo prasl, že by se propadl, kdyby přítel luxoval, tak tedy u nás se přítel dělá vše. Nevidím duvod, proč by nepořádek co děláme oba měl uklizet jen jeden. A jednou až třeba budu v porodnici, tak nebude zoufale volat maminku, ale hezky uklidi sam.

Já vím, že ne, popíchla jsem tě, až pak mi došlo, že obě myslíme jiný styl vaření - běžně mám zapékací mísy, hrnce a podobné velké "mrchy", navíc často dělám během přípravy jednoho jídla pokrm další (plus krabičky do práce), takže se mi toho nahromadí více a průběžné vaření je tedy skoro nemožné. Ale nikde jsem nepsala, že je neumyté nádobí dennodenně, ne - jen neřeším, když mi na něj nezbývá energie.

Ano, dovařím a jdu pomalu spát Už na začátku jsem napsala, že chystám jídlo na další den, musíme si oba nosit do práce krabičky, není kde se najíst (navíc to vychází levněji atd.).

Dělám toho v domácnosti rozhodně více než on, ale když přijdu pozdě domů, je nutnější to jídlo než pořádek, kterého si stejně ani neužijeme. A milý zase nesnese, aby seděl, když já uklízím, navíc když se přidá, tím dříve jsme pak v klidu spolu.

To mi v tu chvíli nedošlo, brala jsem tvůj příspěvek jako celek.
A o mně už by to stačilo

Taky toho dělám víc najednou, ne tedy dvě různá hlavní jídla, ale většinou dělám současně polévku, hlavní jídlo a k tomu nějaký salát - takže když umývám průběžně, na konci mi opravdu zbyde jen třeba hrnec s polévkou, pekáč s hlavním jídlem a mísa salátu - všechny ty ostatní serepetičky se dají umývat průběžně.

mám to taky tak, jinak můj manžel pouze odmítá žehlit a nikdy nežehlil, jinak nemá problém tak nějak s ničím, , takového manžela člověk opravdu nejvíc ocení až se narodí děti a práce přibude, navíc když odjedu na týden s kamarádkou k moři, tak nemusím mít obavy, že dcery doma umřou hlady nebo budou na konzervách a že po příjezdu budu 3 dny v kuse uklízet, je prostě schopen plynule převzít domácnost, v mých očích mu to na mužnosti neubírá a to víc to již dnes dokážu ocenit.

Tak přítel si i žehlí, sice jsem mu musela ukázat nějake figle..dostala jsem ho od maminky z mama hotelu, kde nedělal nic /takže občas hledím, že je jen nepoučeny, ale ne nezkaženy/. Kuchyn zvlada uklidit líp než já a posledně říkal, že mu mam ukazat vice věcí, že se chce naučit - takže další lekce bude uklid koupelny a záchodu.