Nejsem moc na úklid

Tak to máte nějaký mini byt ne? Já než pouklízím náš dvoupatrový barák tak to je půl dne

Nedávno jsem narazila na tuto stranku - fly lady.
Je tam popsáno jak si rozdělit byt na 4 zony a každy den se 15 minut / ne vice !/. uklizi jedna zona - ta zona je na tyden a pak další. I když neuklidíte vše, tech 15 minut jde poznat.

http://flylady.net/

Pro ty co neumějí anglicky je i česka stránka"

http://www.pojdte-dal.cz/

15 minut to zvladne i Vosmajda

Vosmajda je jeden velký problém a celkově se plácá v kruhu kdy se lituje a brečí s rukama v klíně aniž by pro změnu cokoliv udělala.Ženská ve čtyřiceti nemá rezignovat na život neb pak to takhle dopadne.

ty stránky mne trochu děsí

Reaguji na Sára2: ty anglické jsou super.Ty česke jen vím, že jsou na zaklade tech anglickych, ale nezkoumala jsem. Je to diskuze holek co uklizeji podle flylady

Už je studuji a jsou vážně zajímavé. Dodávají mi chuť se "léčit"

Tak já myslím,že to není o neschopnosti...Jak píšeš každý to máme jinak...důležité je jak to vyhovuje tobě.
Já i když vím,že jsem schopna uklidit do puntíku a beru to i jako odreagování...miluji čistotu a svým způsobem mě to i baví (samozřejmě někdy není nálada a nebaví mě všechny domácí práce) tak přesto bych si nemohla vážit muže/svého partnera, který by to vše nechal na mě.....
Pro mě vysávající nebo-li uklízející chlap není známka toho, že by byla žena neschopná nebo líná....
Zatím nebydlím s partnerem ale až jednou budu vím jak si nastavím pravidla...i přesto, že bych se o domácnost zvládla postarat tak se mi to jednoduše nechce dělat samotné....né z lenosti ale protože to bude byt nás obou, prádlo nás obou, náš nepořádek...a pro mě je logické, že se na úklidu budem i společně podílet.
Rozhodně to není myšleno zle...jen jestli chápeš co tím chci říct....
Mě se vyloženě příčí ten starý model kdy domácnost je starost ženy a muž dělá "mužské" práce či "pomáhá"....ale může to někomu vyhovovat a pak je to čistě jeho věc...

Tak mě nejvíc uklízení začalo bavit až ve vlastní domácnosti. Jako dítě a puberťák jsem to moc nemusela (utírání prachu, mytí oken), ale je pravda, že už jako malá jsem měla ráda přehled ve svých věcech. Pamatuju se, že mamka kolikrát žasla nad tím, jak můžu mít napovrchu takový binec, když mám vše co není vidět (ve skříňkách, šuplatech), tak dokonale seřazené.

Tak s tím jsem se naštěstí na žádné návštěvě nesetkala, a připadá mi to teda mnohem příšernější než že třeba někde není utřený prach.

Podobný problém jsem ale měla poté co jsme pořídili myčku, dokud jsem myla nádobí ručně, vše se mi vždy blýskalo, z myčky, hlavně sklenice byly matné, jakoby ušpiněné, to samé skleněné talíře, no zjistila jsem, že to není špína, ale takové miniškrábanečky či jak to popsat. Prostě některé příbory a sklo už nevypadají a nelesknou se jako dřív, máte to někdo taky tak?

Mám kamarádku, která vše okolo domácnosti dělá sama, ale opravdu všechno, nastavila si to tak už když se sestěhovali. No a nedávno mi povídala, že jí vytočilo, když přišla z práce, partner doma u PC hry, špinavé nádobí, na sušáku uschlé prádlo, binec v koupelně, a ona mu naštvaně řekla, jestli to třeba nemohl uklidit, a on na to, něco v tom smyslu, že mu to vůbec nenapadlo, ale že to udělá, když mu řekne co má dělat. On jí pomůže, když ona si o to řekne, a řekne mu přesně co má dělat, ale zas tak často to nebývá, protože ona končí v práci dřív.

A to byl přesně ten moment, kdy jsem si uvědomila, že je mnohem víc v pořádku to, co zde popisuješ Ty, protože, problém není v rozdělení prací, že domácí práce dělá jen jeden (když má třeba víc času), ale v tom, že ten druhý pak ani netuší, co se vlastně má udělat, kde co je, či že je občas potřeba např. vytřít a jak to proboha pak bude vypadat, když bude v porodnici, nebo nemocná, nebo někde na dovče s kamarádkama, to abych se pak bála vrátit domů...

Tak si vezmi sluchátka.

Řešíš maličkosti a kazíš si život. Neskutečné, jak to bereš vážně.

Ano, je to problém, že pendluju mezi domovem a domácností maminky. Ovšem mohou být ženy, co by se v tom vyžívaly a čančaly obě domácnosti. Já jsem zkoušela všechno a nezabralo nic. Zkoušela jsem třeba doma každý den jedno okno, když je čas. V jistém článku psali, že takto uběhne týden a kde nic, tu nic. Měli pravdu. Velký úklid se takto neudělá, třeba máte jen ta okna. A druhý způsob, udělat všechno ostatní, navařit si a jeden den obětovat jen úklidu - br, hrůza, strašný pocit přinucení a musu. Ještě mi radili toto: nepřemýšlet, jít, udělat, samo se to neudělá. A jedné knize radili - přemýšlet jen o dalších deseti minutách, na tom by mohlo něco být, když si představím celodenní horu práce, nechce se mi ani začít. Pořád jsem jaksi o práci pozadu, třeba uklidím, protože jsem ten den ještě chtěla něco zavařit. Ale už nezavařím. Kdybych ale plánovala jen úklid, tak ho nedodělám. Prostě se hrozně unavím a chce se mi spát. Nevím, co by na mě zabralo.
Jsou taky takové vzorňačky, co jsou napřed, ony mají čas a ne že si odpočinou, ony udělají něco do foroty, kdyby se něco nenadálého stalo.

Reaguji na Minette:
Přesně tak...já chci partnera, který se bez problémů dokáže postarat kdybych já třeba nemohla (nemoc) a nebo byla pryč (abych se nevrátila do bince) ale ani o tom to není....i když budu doma nechci na vše být sama...žijeme tam společně budeme to uklízet společně.

Docela by mne zajímalo jaký chlap by se mnou vydržel kdyby se měl sám starat o vše doma a já bych si lehla na gauč a čekala na večeři?Hmm...
Taky nevím proč by to měla být moje domácnost nebo moje starost....protože jsem žena? Nějaké divné.
Myslím,že problém není jen ve výchově...pokud si pár určí pravidla od začátku soužití pak si myslím,že to bude fungovat (samozřejmě záleží na povaze partnera - jistě nějakému se to může příčit tak vztah krachne ale pořád lepší než se o takového starat). Na pořádek jsou většinou více ženy nebo lépe řečeno.... když mají svoje bydlení tak ho chtějí mít pěkné + je třeba nebaví se věnovat tomu partnerovi aby mu ukázaly jak se drží hard (pokud to nikdy nedělal) nemají trpělivost takže si to rády udělají samy, některým úklid nevadí, jiné jsou zamilované a chtějí o partnera pečovat, další mají pocit, že i když chlap uklidí ony si to udělají lépe (tedy, že partner není tak důsledný).....Přesto vše by to ta slečna, žena měla vydržet pokud na to jednou nechce být sama....viz. jako tvá kamarádka....Po letech přijdou třeba děti a tím více práce a starostí a nebo už nebude tolik energie, případně si žena začne říkat proč je sakra na vše sama....a po zajetých X letech se něco hůře mění.

No je to na každé jak si to udělá....já se se svými názory netajím takže přítel klidně může utéct já rozhodně o nikoho pečovat nebudu....
Představa, že kuchtím a od toho utíkám do koupelny naložit pračku a přítel sedí u PC, TV..prostě nedělá nic tak bych se cítila využitá a klesla bych jak u sebe tak nejspíš i u něj z partnerky na služku....nemohla bych si sama sebe vážit a není to o tom, že ty popasné věci by byli náročné nebo nezvladatlené (to vůbec ne) jde o princip...alespoň já to takhle cítím.

Já myslím, že tohle tradiční rozdělení, že domácnost je doménou ženy, vzniklo tím, že muži dělali práce, které vyžadovali více síly, byly pro ženy příliš těžké, tím pádem toto na ženy zbylo, ale teoreticky nevidím důvod proč by to nezvládl muž, pokud nemá na práci nic jiného. To naopak je spíš pochopitelnější, že žena třeba toho tolik neudělá na stavbě domu, protože je prostě slabší.

Jak tady třeba někdo psal s tím luxováním, že je to pro muže ponižující či nevhodné, tak třeba u mých prarodičů vždy luxoval děda, a možná i proto, aby se s tím babi nemusela tahat (měli dřiv takový starý hodně těžký vysavač).

to zase souhlasím s Věnkou - my máme něco mezi: ani mini byt, ani dvoupodlažní barák - máme velký byt o rozloze cca 150m - když se dám do "velkého úklidu" (cca 1x za 3 týdny), zabere mi to taky půl dne, odhadem tak 5-6 hodin - ovšem dělám to opravdu pečlivě, tzn. odšoupávám postele, pohovky, křesla, apod., luxuju i rohy u stropu pro případ, že by se tam chtěl usadit nějaký pavouček (lezu přitom i s vysavačem na židli, protože máme vysoké stropy), utírám prach nahoře na skříních, lezu za televizi, umývám zrcadla atd. Je fakt, že pokud jde o takové to rychlé přeluxování, přetření podlahy,utření prachu, přerovnání věcí, to je skutečně do hoďky hotové - ale tomu neříkám uklízení, to je jen průběžné udržování pořádku, co člověk dělá nejmíň 1x týdně.

Jak už jsem psala, u nás taky hodně věcí dělal táta (minimálně 50/50), ale mně se to odmalička nelíbilo - připadalo mi, že se to k němu nějak nehodí. A stejný pocit mám i u svých partnerů. Vyděláváme oba plus mínus stejně, u bývalých partnerů to bylo dokonce většinou i tak, že jsem vydělává já víc, takže na klasické rozdělení rolí (žena se stará o domácnost, muž vydělává) to u nás stejně nejde hodit, ale prostě nerada vidím, když muž dělá domácí práce - ať se válí pod autem, na chalupě poseká trávu, naštípe dříví, zajde nachytat ryby, to všechno se mi líbí, ale s koštětem v ruce ho prostě vidět nechci Jediná výjimka je vaření, u toho mi přijde docela sexy, a pak vynášení koše - a to má kupodivu zautomatizované natolik, že vždycky ráno před odchodem do práce koukne, zda už není plný koš.