Nejistá vztahem

Já nad tím přemýšlím stále a to jsme spolu 4 roky, zatím to nechávám tak, jak to je, miluju ho, ale kolikrát si říkám (a určitě i on), že lépe by nám bylo, kdybychom se rozešli, což ale momentálně nechcem, on miluje mě a já ho, jenže každý chceme dělat něco jiného....

Já ty pochybnosti mám, když jsme spolu a on promluví a nas*re mě

Reaguji na Ivónie:
My spolu budeme 2 roky.. a to,co právě ty popisuješ, je to, co já právě taky řeším....POCHYBNOSTI....já si osobně myslím, že on není ten pravý pro mě, že spolu nebudeme napořád....ale zatím to prostě klape tak to nehodlám měnit... jen prostě vím že to napořád nebude..cítím to a taky jsem taková...hrozně přemýšlím...a to není dobře u mě Jinak to co jsi popsala...všechno u mě souhlasí.....Já si ale myslím, že prostě ve vztahu by ty pochybnosti být neměli Jsem zvědavá, co ostatní odpoví, protože je to i má situace a moje pocity..Jsem na jednu stranu ráda, že nejsem sama

Reaguji na Klariska1241:
Přesně tak..taky nad tím přemýšlím stále...

A bydlíte spolu? Protože ono je něco jiného nad tím přemýšlet, když bydlíte každý u rodičů a spolu...
My spolu bydlíme od doby, co jsme spolu chodili cca týden. Bylo mi 17 let

Reaguji na danca187: to je jako bych psala já!

Reaguji na Klariska1241:
Nebydlíme..ale jsme spolu tak často, že je to jako kdybychom spolu bydleli chodí do školy ve městě, kde bydlím, takže v týdnu u sebe spíme..no nejsme spolu tak 2 dny v týdnu..no já si myslím, že je to něco jiného...

Reaguji na Klariska1241:

My spolu právě nebydlíme a o to je to ještě horší - že teď se na něj hrozně těším, ale co, až s ním budu každý den?

Tak se na něho už těšit nebudeš Přítel je přes týden v práci a já jsem občas ráda, že si odpočinu a na víkend má přijed a mě se hned zhorší nálada

Taky občas pochybuji, že se k sobě vůbec hodíme. Ne že bychom měli odlišné zásadní názory - to se většinou i shodneme - ale celkově povahově. Tyhle pocity přichází většinou po hádce a odchází společně s naštvaností.

Tak

Jako bych to říkala já

Reaguji na Eveyli:
Myslím, že to takhle má dost párů Mě to požírá zevnitř, jak nad tím pořád přemýšlím

Já s přítelem chodim už 5,5 roku a zatím s polu nebydlíme teda už skoro jo,ale není nastěhovanej, dostala jsem se takový deb*lní situace, umřela mi babička a já zůstala v baráku sama, tak tu přítel semnou spí a vlastně i skoro bydlí, jinak od sebe bydlíme asi 20kroků. Ale k tématu, já snad ani nemám pochybnosti, on miluje mě a já zas jeho, jenže jak jsem spolu tak dlouho ( je můj první), řikám si co když potkám někoho lepšího....zas na druhou stranu, už se mi nechce otravovat a začínat nějakej novaj vztah, zase si přítele poupravovat k obrazu svému (berte s rezervou), my máme většinou období, kdy nám to spolu nejde a zabili bychom se a pak se zas milujeme a všichni se divě, že nám to po takový době klape. Ale už několikrát jsem to chtěla ukončit (nebo spíš to byla taková hrozba), protože sama vim, že bych to bez něj nevydržela, máme toho hodně společnýho, zakládáme si hlavně na humoru.....A navíc zahodit takovejch let, to už to snim třeba do konce nějak doklepu

Reaguji na Evina1251:
Přesně.. taky máme 2 období... ,které se nám střídají

To zní, jak kdyby vám bylo 60

Reaguji na danca187: jj já taky pořád nad něčím přemýšlím ale až moc, jiné kámošky by to hodily za hlavu,ale ja resim kazdy detail :-/