Názory na sebevraždu

Bany
Musíš to vzít, život to byl jejich a oni tak s ním naložili (pokud se tu pohybují křesťani, tak se omlouvám, ale podle mě to tak prostě je a tečka). Sobecké možná je, že tím člověk ublíží všem okolo...
Druhá věc je, že nemůžeš vědět co všechno se v jeho hlavě odehrávalo, asi měl pocit, že mu nikdo nepomůže to zvládnout...Prostě měl problém, kterého si nikdo okolo nevšiml a on si z toho vyvodil, že nikoho nazajímá a tudiž ani nikomu nebude chybět...Protože normální člověk se zdravým sebevědomím a zázemím tohle neudělá....

no a to je právě ten omyl,měl se ženit.Nikdo to co se děje nevěděl on to tajil před svou přítelkyní se kterou bydlel a na všechny kolem sebe působil jako nejspokoněkší člověk.A když přece jen někdo hodil otázku na automaty,jen se tomu smál,že on je přece úplně v pohodě.Proto mi to prostě vrtá hlavou.Nevím asi nechtěl pomoct,nebo se styděl.Ale to je dost blbý důvod aspoň pro mě se zabít.

Bany
Měla jsem skvělého kamoše,který též prohrál v automatech majlant. Byl v léčebně, skončil s hraním a aby si vydělal na dluhy a na živobytí, pracoval více než 16 hodin denně. Prokecali jsme spolu moc nocí po telefonu, cítil se strašně, byl bez rodiny, zázemí, daleko, plakával, že to nezvládne, že dluhy nestačí platit, že by nejraději nebyl, stejně jako píše Daty, měl pocit, že když nebude, tak si toho ani nikdo nevšimne. Neodešel sice dobrovolně, umřel vysílením. Opravdu tyhle lidi přepadá pocit, že není řešení, není jiné východisko, než odejít...Neuvědomují si, že dluhy ani krachující firma s nimi pryč neodchází a někdo, kdo tu zůstal, to musí řešit za ně.Máš pravdu Bany, tohle jsem mu říkávala, kamošky maminka bojovala s těžkou nemocí do poslední chvíle a ty, zdravý mladý chlap tady fňukáš? Seber se a makej... Je strašné, když najednou krachují firmy, lidi prohrají miliony v bednách a teď stojí před existenčním problémem, Bany, přemýšlím, v jakém případě bych to tady vzdala...nevím...opravdu těžko říct.

brzy to bude rok, co se mi otrávila kamarádka. Měla dvě dospělé děti a právě se jí narodila vnučka. Byla rozvedená, manžel ji mlátil, odešla i s dětmi od něj. Vyprávěla mi, že přišla o své první mimi. Zažila toho hodně špatného,ale vždy byla tak silná. Pak si našla mladšího přítele, strašně s ním chtěla dítě,úplně ji očaroval. Jenže neotěhotněla, ten její ji nechal a ona to vyřešila tak, že se otrávila.Už nechtěla prostě žít a byla to její volba.Já jsem na ní byla taky naštvaná, hned mě napadlo, jak mohla tolik ublížit druhým lidem, kteří ji měli rádi, že sposutu lidí by tak chtělo žít a osud rozhodl jinak... nezbývá nám nic jiného,než to brát jako jejich volbu a smířit se s tím.

Liz
Psychicky zdravý člověk neřeší jednorázovou depresy sebevraždou, to by planeta hned nebyla přelidněná. Každý má občas depresi, lehčí nebo těžší formu - je to normální reakce mozku na traumatizující zážitek, nadměrnou zátež apod...Umožňuje člověku získat čas na roztřídění myšlenek a pak teprve jít dál, deprese se prostě musí projít. Když někdo dělá, že není tak na to zdánlivě zapomene, ale v mozku to zůstane. Pokud se těhle potlačených událostí sejde víc, je možný, že pak člově vybouchne kvůli čemukoli nebo že každá další deprese bude větší a větší až prostě nepůjde přejít.
Problém mnoha lidí je, že nepřiznají, že mají problém....A bohužel za to často může výchova, která v člověku zanechá vroubek a pak už nikdy není zcela zdravý a je otázkou času kdy se to projeví...

Nikdo nemá míti nic za definitivní.....opravdu nikdy nevíme.

Sama jsem byla před x lety také úplně na dně a nevěděla jak dál, ale jak jsem myšlenky odpoutala od sebe, tak jsem si vzpoměla na děti a to je silná moc silná motivace jít dopředu.
Někdo právě už tu motivaci ztratil, neni a není síla jít dál.....

Bany
Jinak je mi to líto a být tebou tak navštívím psychologa, ono dva takhle silné zážitky můžou být docela trauma, které ti pak může znepřijemňovat život ještě hodně dlouho. Psycholog s tebou taky může probrat, proč je nemůžeš pochopit a proč je zbytečné se o to snažit (vlastně je to dobrý znak, protože nejsi stejně postižená těmihle sklony)

taky mám ten pocit,prostě nemám prachy tak na co žít.A přitom měl dobrou práci.Je pravda,že automaty jsou nemoc a on v mládí na léčení byl tal jestli měl pocit,že selhal nebo co.
Ale i s dluhama se dá žít.Kolk lidí má obrovské hypotéky a jsou šťastní.Možná mají utažené opasky a nenosí značkové věci.6e by se někdo nedokázal smířit s tím,že nebude mít na to,na co byl zvyklí.
Já bych si kvůli penězům nikdy nic neudělala,jednak jsem si myslím skromný člověk,nepotrpím si na drahé věci a jednak jsem teda šetřílek.Hlavně sama na sobě.
Když jsem nad tím přemýšlela tak jediná věc kdy bych byla úplně vyřízená by bylo kdyby se něco stalo mím dětem.A přesto nevím jestli bych mělá sílu sáhnou si na život.Myslím,že ti lidé jsou svým způsobem odvážní.

ježíš no jestli to vyznělo,že mám nějaký problém tak to ne.Samozřejmě,že je to šok,když umře někdo blízký a mladý,ale jako vykolejená z toho nejsem.Jen mě zajímalo jaké na to mají názory jiní lidé,jak to berou.Jestli nejsem divná,když mě prostě naštvali.

V tom s tebou nemůžu souhlasit, dle méhé názoru je to naopak.. mě přijde, že spáchat sebevraždu je zbabělost. Utěk před problémy, před bolestí. Dokážu pochopit, že je někdo zkrátka na dně, ztratil práci, rodinu, člověka, kterého miloval, ale pořád mi to nepřijde jako pádný důvod k sebevraždě. Možná si budete myslet, že jsem mladá a nic o tom nevím, v tom vám bránit nemůžu a nechci. Ale život je někdy krutý, bolestivý, ale tady jde o to se s tím poprat, překonat to špatné a čekat na to dobré. I za tím nejtemnějším mrakem je slunce. Jde o to přečkat krušné časy a dokázat počkat na ty lepší. Vždycky je tu někdo, komu na nám záleží a koho by naše smrt bolela.

Lucyyy
možná jsi mě špatně pochopila.Mám stejný názor jako ty,že je to zbabělost a utěk,ale to že se dokáží zabít určitý druh odvahy je.Já bych si nikdy k hlavě pistoly ani nedala natož abych sama na seba vystřelila.

Bany
...myslíš, že bys byla tedy "odvážná"?když by jsi se rozhodla skončit se životem, nene to asi ne.....každá sebevražda je jiná, má jiný důvod, někdy i žádný důvod...buď to prostě člověk udělá nebo ne.Dělaj to lidi, kteří odvážní v ničem nejsou, tak proč by měli být "odvážní" zrovna v jednu tu poslední chvíli svého života...?

...a teď musím reagovat na tvé tvrzení, že by sis nikdy k hlavě pistoli nedala...atd...tvou slabinou jsou děti...
....když by jsi se dostala do situace, kdy by se nedejbože něco hrozného stalo tvým dětem, třeba přímo před tvýma očima a nemohla by jsi tomu zabránit...holka dala by sis tu bouchačku k hlavě, tomu věř, dřív nebo později ano...
....nic zlého ale nikomu nepřeju...

...asi je normální pocit být naštvaný na člověka, který todle udělá..v tom se ti nedivím...a ještě horší je, když se fakt snažíš někomu pomoct a on to pak takhle ukončí...

jo takhle.. tak to potom jo, to určitě asi kus odvahy chce, už jenom ta představa, že si dáváš pistoli k hlavě nebo vykračuješ do prázdna je děsivá, já bych na to neměla..

nemůžu souhlasit,samozřejmě absolutně memůžu tušit svoji reakci kdyby se nedejbože něco takového stalo.Ale jsem v tomle slaboch.Utápěla bych se ve své bolesti a spíš bych možná umřela hlady.Ale tu pistoly ne.Ani bych třeba neskočila pod vlak nebo z okna-prostě mám strach z bolesti.