Náhlá krize ve vztahu

To právě asi moc ne. Resp. vím, co je dobré a co bych měla dělat, ale hrozně se ve mně perou pocity smutku a naštvání. V jednu chvíli mi strašně moc chybí a chtěla bych ho vedle sebe, potom jsem zase pořádně naštvaná a nejradši bych to ukončila rovnou. Ale vždycky ty stavy skončí tím, že ho stejně miluju Snažím se ovládat a když už, tak mu dát svůj současný stav duše najevo v umírněné formě, ale musí ze mě být asi stejně zmatený, jako jsem ze sebe (a z něho) zmatená já. Potřebovala bych kurz sebeovládání...
Romanko, děkuji moc za rady! Máš pravdu a mě vždycky pomůže si taková moudrá slova přečíst!

Nechce se mi zakládat nové téma, proto se vypíši zde, třeba někdo zareaguje...
Jsme spolu téměř pět let, z toho rok spolu bydlíme. Náš vztah bych (ještě do nedávna) definovala jako víceméně bezproblémový, naplněný láskou, důvěrou, se společnými plány do budoucna a krásnými vzpomínkami z minula...
Jenže...nedávno jsem udělala něco, co sice nebylo fér, ale sundalo mi to růžové brýle. Vlezla jsem mu do smsek, psal si se svojí kolegyní, po jednom večírku, že k ní něco cítí a že nelituje ničeho co se stalo (dle všho šlo o polibky)...atd. Jak to bolelo popisovat asi nemusím, přiznala jsem barvu, že jsem to četla. Po dni beze slov z jedné i druhé strany (ihned po té, co jsem se přiznala nebyl schopen mi podat jakékoli vysvětlení) začal přemlouvat, slibovat, tvrdit, že to nic neznamenalo a že miluje jen a jen mě..atd. Neodpustila jsem, ale dala nám šanci jít dál. Včera jsem si (a opět mě za to hamba fackuje) chtěla ověřit, že - cca po měsíci - je vše v pořádku, jenže jsem zjistila, že si s ní píše dál... Zval ji na nějakou výstavu šperků, psal, že když bude v práci s něčím potřebovat pomoc, ať se na něj obrátí... Ona se ptala, zda nechce koupit spíš zásnubák pro mě (když ty šperky).. a on na to napsal, že ne, že loni by ještě chtěl, ale že teď si není 100% jistý, že jsem ta pravá, že je to doma poslední dobou všelijaký, že si přijde využitý, že dostává méně než dává... Zlomilo mě to, neskutečně. Krom toho, že doma víceméně nedělá nic, co se domácích prací týče, mám často spíše já pocit, že dávám víc než dostávám a že to co dávám není doceněno... Nechápu, jak to může vidět obráceně. Tentokrát mu nemůžu říct, že jsem mu do telefonu vlezla znovu... Strašně mě to všechno trápí, užírám se tím, nevím co dělat, jak náš vztah zachránit... Po pěti letech vztahu jsem opravdu už "každou chvíli" očekávala zásnubní prsten... a místo něj se dočtu tohle... Máte nějakou zkušenost, radu...?

Reaguji na kytii: Budu upřímná a řeknu ti, že s takovým lhářem to nemá cenu dál pokračovat. Chodím s přítelem 3,5 roku a dokáži si představit jak je to těžké. Ale ukončila bych to protože to uděláš buď ty nebo on. Ale jsou i tací, kteří podvádějí celá léta a nevadí jim to. Nechtěj patřit mezi ženy které o tom vědí a v hloubi duše se užírají. Až jednou přečteš smsku kde bude psát že byli zase spolu, tak bych mu po té řekla že je spolu viděla nějaká tvá kamarádka která tam byla taky s přítelem. Po té udělala bych ohromnou scénu a vykopla ho. Ale pokud tomu chceš dát ještě šanci ( což myslím že už nemá, ale zkusit to můžeš). Začni si psát taky s někým, a udělej to tak aby se to on dozvěděl a žralo ho to stejně jako tebe. Nebo se domluv s kamarádkou které můžeš věřit a ať ti píše, dělej že tě ty smsky rozzařují a ať ti píše něco typu jak jsi krásná a že se těší až tě znovu uvidí a pod.. A pokud se ti přizná že to ví, tak mu hlavně neříkej že jsi znovu četla jeho sms. Řekni že se ti to prostě jen doneslo a ty jsi se rozhodla taky někoho najít. Něco podobného jsem pomáhala dělat kamarádce ale přes fake profil na facebooku, a věř že pomohlo. Ale záleží na tom jaká je osobnost. Pokud se s tebou za to rozejde a bude svoji nevěru zapírat. Bude to tak jen lepší a ty budeš vědět že jsi pro ten vztah udělala vše. Hlavně! ze sebe nenech dělat hlupačku že on může a ty ne.
-Trošku román, ale doufám že ti alespoň trochu pomohu.

Buď ráda za to,že jsi žádný nedostala a utíkej,co ti síly stačí.....nebo mu odpusť a trap se ve vztahu dále.

Reaguji na kytii:
Zmetek to je ! tohle mě vždycky dokáže tak vytočit! Utíkej od něj jak nejrychleji můžeš!!

Zabal mu věci a rozluč se s ním.

Reaguji na kytii: Jak já to znám! Tohle jsem zažila s bývalým přítelem, sice po daleko kratším vztahu, ale bolelo to neskutečně. Navíc to vygradovalo v jeho opakovanou nevěru. Já mu to odpustila, ale nikdy nezapomněla. Po pár měsích jsem si našla milence a po dalším roce jsme se rozešli..
Já věřím, že váš vztah má ještě šanci na záchranu, i když je důvěra už hodně podkopaná. Prostě jste spolu už dlouho a ty jsi se mu tak trochu okoukala a kolegyně je nová, skvěle mu rozumí, nic po něm nechce...
Pokud spolu bydlíte, na nějaký čas bych se odstěhovala, abyste si byli vzácnější. Hned bych nepřerušovala veškeré styky, ale silně bych je omezila. Buď se chytí za nos a zjistí, co v tobě má, nebo to prostě vyšumí. A pro klid tvé duše bych mu nekoukala do telefonu, člověk se potom zbytečně trápí. A občas spoustu věcí pochopí naprosto jinak, než byly v dané konverzaci zamýšleny.
Hodně štěstí

Já bych mu jasně řekla, že ze sebe nebudu dělat blbce a že vím,co se děje, že to stále pokračuje. Odkud, říkat nemusíš. Ať ti řekne, jak to vidí dál, rozmyslí se, co chce, ale ž takto to dál pokračovat nebude. A tak jak už zde někdo psal, možná bych se odstěhovala, aťvidí, o co by přišel.

Děkuji vám všem za reakce. Víte, ono to není tak jednoduché, pět let života nejde zahodit ze dne na den, kategoricky se odstřihnout. Miluju ho a vím, že i on mě, i přes to všechno co se teď děje. Vnitřně se ho snažím omlouvat, že každý někdy zapochybuje a tuším, že to asi není správně.
Další problém je, že bydlíme v bytě na hypotéku, byt i hypo je napsaný na něj, protože když jsme zřizovali, já ještě studovala a nepracovala. Samozřejmě veškeré finance, které jsem měla (ať už mnou vydělané nebo od rodičů našetřené) jsem investovala do bytu, takže aktuálně nemám nic. Oba jsme si byli jistí, že budujeme pro nás dva, včetně mojí i jeho rodiny. Před rokem jsme si i pořídili dva domácí mazlíčky, které zbožňuju jak jen je možné zvíře zbožňovat. Pokud bych přemýšlela nad odchodem, tak - musela bych se vrátit k rodičům - bez peněz, nějakého "majetku", i bez zvířat... Ztratila bych plně všechno, co mám.
Já pořád věřím, že se přes to přenesem, že to není tak horké, ale prostě nevím JAK se s tím vnitřně vypořádat.

Mne sa pozdáva to, čo napísala Pučmeloun. Musíš sa mu nejakým spôsobom urobiť vzácna aby o teba zabojoval, lebo fakt je to asi v tom že ťa má okukanú a istú.

Ale jde,dokázala jsem to já,dokážeš to i ty(když budeš chtít)

Peníze jsou pryč,budou dalšíPsala jsi že jsi studovala,takže teď zřejmě pracuješ viď?
Nemusíš se vracet k rodičům,najdi si menší byt a tam si nastěhuj i mazlíčky.Myslím,že tobě na nich záleží víc než příteli.
U rodičů by jsi mazlíčky mít nemohla?

Je tady ještě jiná osoba,kterou by jsi měla milovat ještě víc než přítele a to jsi TY.
Nedovol,aby ti ubližoval,na světe je tooolik chlapů,jen se rozhlédnout

Lipenka- Ano, asi máš pravdu, jen budu muset přijít jak na to...
Meberry- Tomu co píšeš se nedá nic vytknout... Ano, pracuju, ale jen na částečný úvazek, protože školu ještě dodělávám, takže těch peněz opravdu moc není.. Já vím, že není jediný na světě, jenže...váže mě k němu tolik vzpomínek a snů...a i přes to přeze všechno mi stále projevuje lásku.. Musím dát našemu vztahu ještě šanci, odejít je neměnné a konečné řešení, víceméně poslední..

[reaguji]kytii
Ahoj, celé mi to přijde trochu podezřelé, dělá to na mě dojem jako by chtěl aby jsi si tu další sms přečetla. Nedovedu si představit že si nedá pozor když ví že jsi mu už jednou do telefonu vlezla. Je to jen můj názor tak se nezlob.

Reaguji na Zita: No, on si telefon zahesloval, ale technika pro mě nikdy nebyla překážkou..

Vidím, že téma s velmi výstižným názvem pomáhá i dalším holkám alespoň v tom, že se ze svého trápení vypíšou

Ráda bych Vám něco poradila ale sama stále svým způsobem to své nemám dořešené zcela, takže si netroufám pasovat do role rádce.