Misopedie - jak řešit?

Reaguji na Adka: Víš to je pak asi nejhorší pro pozůstalé, určitě celý život přemýšlí proč to udělala, manžel přemýšlí, co měl udělat jinak a lépe, syn přemýšlí, co se mamince tak hrozného honilo hlavou, že kvůli tomu opustila vlastní dítě...
Stejně tak neumím (ani jako máma dvou dětí) odsoudit ženu, která vlivem poporodní nebo laktační deprese zabije své dítě.Nechápu ji, je mi z ní ne úplně dobře, ale pořád si říkám, co to musí být za hrozné stihy, že mateřský pud absolutně převálcuje.

Souhlasím!

Ano, i kamarád říká, že nejhorší je nevědět proč. Že kdyby nechala dopis na rozloučenou, vysvětlení, že by to bylo jiné. Že se s tím stále nedokáže smířit a uzavřít to, stále přemýšlí, zda a jak se tomu dalo zabránit... A celkově to tehdy prý bylo hodně ošklivé, protože tam ležela dlouho přikrytá, než přijela policie.... Ani po letech nikoho z rodiny nenapadl žádný, byť malý důvod. Podle jejích sourozenců byla šťastná, plánovali další dítě ...

Tak já si samozřejmě uvědomuju, že ty moje představy jsou otřesné, jinak bych tady asi nezakládala téma Ano, jsem sobecká a budu to řešit jen a jen kvůli sobě, protože se dost vylučuje chtít chránit děti s tím, jak moc je nenávidím. A chci to řešit jen proto, aby mi to neobtěžovalo život, ne proto, že bych se bála, že opravdu něco takového udělám, protože opět - jsem tak sobecká a myslím na svoje dobro v každé situaci, takže by mi těch pár vteřin radosti, co bych ubližovala děcku, nestálo za zničený život, za to, abych v momentě přišla o všechno, co jsem si vybudovala, kvůli nějakému odpornému (jen můj pohled) fa.kanovi.
Ale prostě nechci mít tyhle představy, to je celé. Vím, že to všechno zní děsivě, a nechci po nikom, aby mě pochopil, protože vím, že to nejde. Stejně tak jako já nikdy nepochopím a nedokážu se vžít do pocitu člověka, který má děti rád, když je sama tolik nenávidím.
Jestli jsem zlá nevím, pokud se to měří nenávistí k dětem, tak asi neexistuje víc zlý člověk než jsem já. Ale nikdy bych nebyla schopná ublížit člověku nebo zvířeti. Mimina jsou pro mě odpornější než hmyz, na který jsem celkem alergická. Jsou pro mě na úrovni mouchy, kterou zabiju plácačkou, jen s tím rozdílem, že u mimina bych z toho navíc měla radost.
Jasně, že to zní nepředstavitelně a v lidech to vyvolává zhnusení, ale je to tak.

Reaguji na TaraKar:
A kdy plánuješ návštěvu odborníka?!

Reaguji na TaraKar: Čím dál víc si začínám myslet, že tvůj zásadní problém není misopedie, ale absolutní absence jakýchkoliv morálních hodnot kombinovaná s absolutním sobectvím a nezvládnutou výchovou ze strany tvých rodičů.
Každopádně potřebuješ odbornou pomoc a to snad ani ne kvůli sobě, ale abys neohrožovala své okolí.

Reaguji na Lauritta:
To teda jo! Po jejím posledním příspěvku to vzdávám. Ta mi to tedy neusnadnila.
Jsem plýtvala empatií nadarmo. Tohle je moc už i na mě.

Reaguji na Adka:
Během příštího týdne.

Myslím, že tyhle věty už zavánějí jistou manipulací s případným čtenářem. Nenávist vygradovaná do zhnusení, přehnaná přirovnání ke hmyzu, která nebyla vůbec nutná, protože všichni už tvou nenávist pochopili. Nebo ne? Soudě podle tvých vyjadřovacích schopností, jsi velmi inteligentní, to mě na tom děsí asi nejvíc.

Tak pak napiš co a jak. Ale určitě tam zajdi!

Já absolutně nemám potřebu ji urážet, ale zároveň nemám chuť ji chápat. Ať vyhledá odbornou pomoc jsem napsala, tam ji soudit nebudou. Ovšem já nejsem psychiatr a nemám povinnost chápat všechno a každého.

Škoda, že si nás to tady myslí tak málo.

Je jedno, co my si tu myslíme, můžeme se jen domnívat. Ať už je důvod jakýkoliv, je potřeba to neodkladně řešit. Už včera bylo pozdě. Spíše mě překvapuje lhostejnost jejího okolí, že to přecházejí a jen tak nad tím mávnou rukou a se slovy, no tak nemáš ráda děti no.

Odborník tě jich dokáže zbavit.

Není tak důležité, co si myslíme o její diagnoze.

Na okolí bych to nějak nesváděla. Je to hlavně její problém, který měla řešit už dávno. Mimochodem vážně tomu věříš? Nemáš tak trochu pocit, že je to celé tyjátr? Každý jiný by se přece léčil už dávno. Zakladatelka má velmi dobré vyjadřovací schopnosti a to se pak uvěří snadno.