Máte zkušenosti s mužem až moc fixovaným na mámě?

Reaguji na Tazice: Přesně tak! Někdy jsem se pohádali a on letěl za maminkou a vše jí řekl. Ona mu pořád vymývala mozek a já byla ta nejhorší co mu pořád jenom rozkazuje.

Nechci být zlá,ale tak ho přestaň v životě zdržovat a odejdi rovnou

Moje slova,zkušenost mám a síla.Pokud sám nechce,tak se nikdy nezmění,jelikož maminka je Bůh a mamince se neodmlouvá....takhle to u nás fungovalo.

Málo který chlap se změní....a který ano tak palec nahoru...já sem si vytrpěla hodně....už bych do toho dobrovolně nešla...

O mamánka jsem se kdysi jenom obtřela - byla jsem u něj jednou na oběde, kde jsem nejdřív byla důkladně překlepnutá a prokádrovaná maminkou, která hned jak jsem vytáhla paty oznámila, že si nepřeje, aby její Daneček chodil s holkou, která pije pivo ( které mi k tomu obědu sama nabídla ) . Daneček byl takový vůl, že mi o tom ještě povykládal a pak se velice divil, že o mne víckrát neslyšel ...

Souhlasím, on se nezmění, ty musíš směnit ho - za nějaký lepší model bez maminky

Taky mám zkušenosti s mamánkem. Jeho mamina teda nebyla az taková dračice, která by mi házela klacky pod nohy - byla docela pohodová a příjemná žena. Ale jeho fixovanost na ní byla taky nezvladatelná. S ní si volal denně 3x, vše spolu řešili, domlouvali atd. ..no a mě nezavolal, nemluvil se mnou o věcech atd. Když jsme šli nakupovat, tak pořád pokukoval po tom, co by se líbilo mámě, co by ji koupil, co by se jí hodilo domů atd. Mluvil o ní pořád. Šílenost, matka mu vlastně zastupovala partnerku a ja byla něco daleko za nima. Postupem času jsem si všimla, že i mě staví do role matky (když už na něco došlo) viz. rozhodovaní, plánování, rozkazování....víceméně chtěl, abych ho řídila. A takového chlapa opravdu nechci, bych si ho nemohla vážit. Už bych do toho nešla, ale dobrá zkušenost, protože vím, že jakmile takhle chlap začne, otáčím to.

U vás je dost na pytel, že máte dítě, jinak bych ti radila, at se odstěhuješ a žiješ sama na sebe, časem bys někoho určitě potkala. Takhle je to složitější o prcka, který tátu potřebuje. Ale asi bych se distancovala a počítala s nejhorším, respektive si vytvářela zadní vrátka, protože tohle nevydržíš a tvoje sebevědomí půjde na nulu.

Přítel byl vždycky maminčin "šmudlíček", je to asi tou věkovou mezerou mezi ním a jeho st. sestrou, kdy ona je o 10 let starší a pak si pořídili jeho, dost mě to štve, ale myslím, že si dokážu prosadit svou, jemu je 20 a odstěhoval se od rodičů letos v březnu, kdy jsme se spolu sestěhovali v Praze (asi 330 km od rodičů), jezdívá za ní co 3.víkend což mi přijde dost často, ale u toho nejsem. tak to moc neřeším, mám s ní dobrý vztah a jezdím tak co 3. jeho návštěvu. Občas mi ale to denní telefonování, mailování a taky někdy i stěžování dost leze krkem, ale chce to si dupnout, pošťuchuju ho oslovováním "mamánku" a hučím do něj, že mi někdy přijde jako holčička než chlap a to ho trochu přepne jinak si nemám na co stěžovat

v tom bydlení bude asi velký problém, co si pamatuju když jsme k sobě jezdívali jenom na víkendy tak když jsem já přijela tak jeho máti byla naštvaná "že s ní tráví přítel málo času když jsme celý víkend zavřený u něj na patře" chápete to někdo....

Laky:nemám pocit že ho nějak zdržuju,on nás má rád,chce abych tu byli.Kdežto jeho máma mě tady akorát trpí,mám pocit...tak to chci udělat tak,že tady budu dál,snažit se odolávat tomu tlaku-ale už se to zhoršuje.Poslední 2 týdny mě začala ignorovat,aniž jsem jí něco udělala No a budu zároven hledat někde jinde,možná randit a když to bude s tím novým OK tak se jen přesunu z tohoto bytu do jiného...alespon si tím odchodem vychutnám ten pocit,kdy současnému příteli řeknu všechny výčitky,at si sem teda maminku nastěhuje místo mě atd!

Jo a ty se divíš....pokud ona to vycítila,jakože asi ano,tak chlapec by nemusel být ani mamánek a byla bys tam,kde jsi.Klidně se na mě zlob,ale to je hnusný,když jsi s někým a přesně víš,že jsi tam jen proto,že nemáš kde bydlet a hledáš jiného pitomce,který si tě přiváže na krk i s dítětem.
Navíc to házíš za vinu tchýni Zkus se zamyslet,zda ona to neví,pak bych se jí nedivila.

Nemá to jak vědět...nikdy jsem ani nic nenaznačila...

Může to cítit z tvého chování,přeci jen už má něco za sebou.
Jestli tě ten kluk má rád a je vše OK,tak jděte bydlet jinam.Však není snad nutné bydlet s tchýní a budete mít klid.

Barbie Blond
Pracuješ nebo jsi na mateřské?
Vlastně je to docela jedno, ale pochybuji, že by jsi sama uživila sebe a dítě v podnájmu (když se v bytě tchýně neuživíte sami) bez pomoci někoho jiného.
Takže buď, kde jsi a oči měj otevřené...

Barbie bydlíte přímo s tchýní nebo vám jen poskytla byt a sama bydlí jinde?

Laky já bych se taky chtěla odstěhovat do jiného bytu,někde kde budeme mít soukromí.ale o tom přítel nechce ani slyšet,vyhovuje mu to tam kde je,hlavně při přestěhování by jsme si museli zařídit a koupit vše sami a to se mu nelíbí.ale každá mladá rodina takhle začínala,jen málo rodinám dala byt mamink co vše zaplatí.Já bych radši měla mín peněz ale soukromí,bez tchyně,pozvala bych jí když bych sama chtěla...
lilliana:já jsem na MD,nikdy jsem sama nebydlela takže nechci dělat chytrou,že bych to zvládla sama,co se týče peněz,ale podle mích výpočtů,by jsme hlady neumřely..když si spočítám že bych ještě dostávala alimenty od otce+výplata a hlavně mám v práci jídlo zadarmo,tím bych měsíčně taky ušetřila.a stačilo by pro nás 2 třeba jen 1+1 nebo 2+kk