Manžel mě zbil

Eleanor
po tolika letech jsem to prostě nepobrala, ani nikdy neměl takový sklony

Reaguji na darig: moje příbuzná teď odešla od přítele. Taky to začalo * jen v afektu* skončilo to tak, že jí málem zlomil ruku a dal jí pár facanů. Jen za to, že přišla po šichtě z práce domů utahaná a nezačala uklízet, protože on je vysazený na pořádek. To mi nepříjde jako důvod k mlácení. Ani si ten důvod neumím představit. Taky to byl jen afekt Každopádně pravda to je, že to nikdo neviděl, ale ono také jak se to bude vyvíjet dál. Do poradny s ní podle mě fakt nepůjde.

Pokud potřebuješ důkaz, tak to přejdi a počkej si na další ring

To není moc dobře. Ba naopak, je to spíš špatně. To on se potom cítí, že je na koni, že může vše, protože ty jsi na něm závislá... To je dost možná i to, proč si to dovolil.

Eleanor
drsná holka
Ale pokud jsi kolem sebe viděla takový případy, tak tě chápu, já s tím zkušenost neměla, až do teď.

Reaguji na Adriana4: Můj táta také takové sklony neměl. Když se podívám na VHS kazety, tak je tam táta jak sluníčko. Hladí mámě břicho. Skotačí kolem ní jak se na to miminko těší. Po porodu natáčí jak veze květiny. Píše mámě milostné dopisy..a za rok od narození je z něj tyran Nikdy nevíš s kým do vztahu jdeš. Lidé se mění. Každopádně jak začneš trpět nějaké hrubší způsoby ve formě násilí, tak se připrav na to, že se to bude stupňovat a bude hůř. Nakonec z tebe bude ta psychicky závislá troska, které se nehne ani z baráku. Není třeba dělat nějaké závěry. Já jen píšu, co se může v budoucnu stát. Sedni si s nim a prober ten incident a nešla bych na to rozhodně mile. Normálně bych si proti němu stoupla a řekla mu, že pokud na mě někdy uhodí nebo se mnou bude nějak hrubě zacházet, tak okamžitě odcházím a že teď má pár minut na to si tu informaci vstřebat v hlavě. A pokud se tak stane znovu, tak odejdi. Nevíme nikdo jak ten útok vypadal, ale pokud byl hrubý fyzický..jak to takhle začne, tak ten chlap už tě nemiluje. Neváží si tě.

Peta,
Snažím, se, aby to nijak nepociťoval ani se podle toho nikdy nechoval.
Ale asi máš pravdu, teď je otázka, jestli se to dá změnit nebo je lepší vyměnit chlapa...

S takovým člověkem, který mě uhodil bych nedokázala být. Sám přítel mi vždycky říká, že by mě nikdy neuhodil, ani kdybych mu skákala po hlavě a nevím co všechno. Všechno se dá řešit jinak, než úderem. Mohlo mu rupnout v bedně a už ten tlak nevydržel, ale nikdy, NIKDY, by si toto neměl dovolit. Měl se otočit na patě a jít si vylít vztek jinak, třeba do hospody na pivo.

Jako pokud je na něm vidět, že lituje a chce s tím něco dělat, aby se to v budoucnosti už nestalo, vzala bych ho na milost a něco s tím dělala. Pokud ne, sbalila bych mu věci a vykopla ho. Bolelo by to, ale ne víc než to, co by mohlo přijít. Nedejbože aby v tom pak byly i děti.

Tež si myslím, že to udělá znovu. Já bych odešla ! Znám několik mých kamarádek a známých tohle zažilo, a nikdy to nezůstalo u jednou a dost. Snad u žádné. Navíc, předmět kriminologie a téma "domácí násilí" mi to taky potvrdilo, že když chlap dokáže udeřit ženskou, klidně to udělá i po druhé. Mně by stačilo prostě vědět, že to vůbec dokázal udělat. Hlavně nedopadni jak moje kamarádka. Měla přítele, kt. ji mlátil. A jednoho dne dopadla tak, že ji ubil k smrti. Prostě ji zabil. Asi to není jednoduché pro tebe. Poraď se s někým. Já bych odešla. To co se děje kolem mě, to co jsem slyšela, co jsem se učila - stačí mi k tomu, že bych odešla HNED.

Reaguji na Adriana4:
Mám tomu rozumět, že jste se zfackovali navzájem.

Reaguji na Adriana4: Znám pár, asi 20 let spolu .. z toho cca 18 manželé .. nikdy na ni zle nesáhl, až ho jednou opravdu vytočila do nepříčetnosti a dostala facku a chvíli jí podržel na zemi, nic víc. A ona sama uznala, že zaútočila na velmi citlivá místa a vytočila ho do maxima. Ale nikdy - NIKDY! - tě chlap nesmí zbít .. dost to ovlivnilo jejich vztah, ale po nějaké době, po společné práci na jejich vztahu, obzvláště z jeho strany, vztah obnovili a jsou šťastní. Asi jediný happy-end, který znám.

Odejdi! Nikdy s ním nebudeš šťastná a v pohodě, on zřejmě taky není šťastný....Buď ráda, že nemáte děti a jdi dokud je čas. Potom už by to rozhodování bylo mnohem těžší .
Hlavně si uvědom, že už to , že ho běžně vytáčíš, jak říkáš a prudíš, jsou známky toho , že si prostě nesedíte, v normálním vztahu se dva cítí dobře a váží si sebe navzájem, vztah není boj.

sarra
asi ne tak, jak ty si to představuješ, spíš jak děcka ve školce.... prostě se bráníš a hádej, kdo má větší sílu....

Taky mě to napadlo...

darig
elluska
asi bych zkusila tu poradnu, když by z toho nic nebylo, tak aspoň člověk bude vědět, čeho se má v příštím vztahu vyvarovat