Máma mi lhala o smrti blízkého člověka

O koho šlo? a proč ti máma třeba lhala, víš?

Já bych se teda blízkého určitě pokusila najít a jestli ti mamča lhala když si byla malá,třeba to myslela dobře ono je to těžké když nevíš co zatím doopravdy stojí..

Podle mě můžeš klidně upřesnit o koho jde (otec, bratr, .....)

Já bych toho člověka v tomto případě kontaktovala. A za další by mě zajímalo, z jakého důvodu mi to máma tajila. Rozhodně bych se na ni ale nezlobila! To ani náhodou. Ale pokud ti toho člověka "zatajila" z nějakého důvodu (že je to třeba nebezpečný člověk), pak bych ho nehledala.

Reaguji na Hey Ju: No moc dobře se o tom nemluví, je to na dlouho a nechci to až tak moc rozebírat, ale dá se říct, že to byl mámin přítel v době kdy se chtěla rozvádět. On si jí chtěl vzít od mého táty, který byl v té době mladý, agresivní a pil a mě si chtěl osvojit a založit s mámou novou lepší rodinu. Bylo mi 5 let. Dostaly se mi do ruky dopisy, které psal mojí babičce a dědovi, ve kterých vlastně spolu s mojí mámou plánovali budoucnost, poslední dopisy byly ale jenom jeho, ve kterých jsem se dozvěděla pravdu o tom, co jsem si bohužel celou dobu o svém dětství myslela. Nejvíce mě zabolelo to, když psal, že na mě občas koukal, jak hledím dolů z okna ven, kde si hráli ostatní děti a já seděla doma a hlídala mě sousedka... nakonec zjistil, že nebyl jediný, komu si máma vylívala srdce a tak se rozhodl, že to vzdá a odstěhoval se. Od té doby uplynulo spoustu let a mě bylo řečeno, že spáchal po letech sebevraždu, ale když se mi dostaly do rukou ty dopisy, poznala jsem, že byl úplně jiný, než jak mi byl popisován a že takový člověk by nic takového jen tak neudělal.

Nekontaktovala bych ho. A mámě bych nic nezazlívala.
Lidé se mění, kdo ví, jaký teď vede život. Kdo ví co to je dnes za člověka. Nekontaktovala bych. Lidé nejsou dobrá stvoření, pro tebe je to dnes "cizí člověk". Už je to dávno. (můj názor)

A já s ním souhlasím.
Taky bych radila nekontaktovat.

Není to nikdo z rodiny... Určitě bych to nechala tak!

Tak bych to asi tak nechala.. kdoví, jak to dnes cítí on a třeba bys akorát byla zklamaná, jak by to dopadlo

Reaguji na chocolattecoffee: těžko říct... měl pro mě nachystaný pokojík s nábytkem a obrázkama už tenkrát, co byl schopný pro mě všechno udělat. Koupil mi psa, kterého jsem nesměla dostat. Za ty tři roky přizpůsobil bydlení na to, abychom se mohli k němu odstěhovat a žít společně. Máma se ho po třech letech rozhodla pustit k vodě, protože poznal jaká doopravdy je a ona to nedokázala unést, že by do ní někdo tak moc viděl... Zůstala s tátou, který nosil peníze domů a ona se víkendech vyplakávala na ramena jiným, zatímco mě si střídali sousedky a její kamarádky.

Holka, to jsou jen vzpomínky z dětství a těch máme každý plné kapsy.
Radím ti, nech to být. On má dnes zcela určitě svůj život, svoji rodinu...teda pokud skutečně žije.

Rozhodně chci říct, že toho nelituju, že to tenkrát nedopadlo jinak, jen mám obrovský vztek na svou mámu... to vědomí, že jí tenkrát šlo vážně jenom o sebe a nikoho jiného.... a vztek na to, že své rodiče vlastně vůbec neznám. Od malička do dospělosti jsem nechápala, jestli je to mnou, že nemůžu vyrůstat jako jiné děti, proč jsem vždycky za všechno mohla já, byla jsem trestaná, ať už fyzicky nebo psychicky (nejčastěji), proč mě neměla nikdy ráda, ale to už je zase jiný příběh...

Reaguji na Miccy: Je vidět, že ho chceš kontaktovat, tak to udělej.. Stejně bys nad tím jinak přemýšlela, takže pokud opravdu chceš, tak bych ho kontaktovala, ale připrav se na to, že to nemusí dopadnout tak, jak ty si to "maluješ"..

Nečekám zázraky, ani bych s ním nemusela(možná ani nechtěla) mluvit. Nevěděla bych o čem s ním mluvit, přesto, že nám tolik otázek. Spíše bych jenom chtěla vědět, jestli opravdu žije najít ho a zjistit, jak to vlastně je...je to uhozené? Přece nepůjdu někde někoho očumovat, jenom abych věděla, jestli existuje

Já si myslím, že tohle je věc tvojí mámi.. Ona to ukončila, byl to její přítel.. To jak to vysvětlila tobě je dost divné, ale každopádně on už má určitě svůj život. Takže bych to taky nedělala.