Reaguji na Minnies: zápočťák není zastaralost, jen si myslím, že na to zaměstnavatelé kašlou, proto to možná tolik nikdo v Tvém okolí nepoužívá,nicméně bez nich vám může být do budoucna ouzko, raději si je zpetně opatřete a nepovažujte za normální, že je nemáte, je to tak trochu věc zaměstnance si ho vydupat...
Cituji casia: je to tak trochu věc zaměstnance si ho vydupat...
Je to hlavně povinnost zaměstnavatele ho vystavit. Ze zákona.
Reaguji na Lady Flame: to je, ale ten na to prostě může kašlat a když se na to zaměstnanec vyprdne, tak to asi takhle nějak dopadá...není potřeba, vše mám v CV
Cituji Ciiicaaa: O takového pracanta se všichni poperou stejně jako o ty, kteří odejdou ve zkušební době, asi by ses divila kolik takových je. A kolik jich odejde třeba poslední den zkušebky.
Přesně tak, tohle bych absolutně neřešila, odcházet ve zkušebce - a zejména velmi časně, řekněme první dva týdny - je naprostý standard.
Od toho se to taky jmenuje ZKUŠEBNÍ DOBA (pro obě strany).
A aspoň je vidět, že člověk není zoufalec, který vezme jakoukoli práci.
Cituji MiaMia: aspoň je vidět, že člověk není zoufalec, který vezme jakoukoli práci.
Jasně, už to chápu, nejdřív podepíše smlouvu a pak si uvědomí, že není zoufalec, aby bral jakoukoli práci. V pořádku. Já to jen viděla ze svého pohledu, protože jsem u jednoho zaměstnavatele byla 25 let, ale to je staromódní - jak jsem tu četla. Běžné je 5 zaměstnání za 4 roky. Pak je nejlepší otěhotnět a po měsíci jít marodit a na rizikové těhotenství. Pak co nejdelší mateřská. Tomu říkám profesní kariéra.
Reaguji na Silvestra:
Jak jsem řekla, od toho je to ZKUŠEBNÍ DOBA.
Ano, logicky NAPŘED podepíšu smlouvu (protože tam nebudu dělat načerno, že), potom si práci jdu vyzkoušet, a když vidím že mi nevyhovuje, tak tam nebudu ztrácet čas.
To je naprosto správný a logický postup.
Jediný problém s touhle konkrétní prací (která se řeší v tomhle tématu) byl v tom, že tam nebyla stanovená zkušební doba.
Ano, a být u jednoho zaměstnavatele 25 let lze opravdu pokládat za problém.
Cituji MiaMia: Ano, a být u jednoho zaměstnavatele 25 let lze opravdu pokládat za problém.
Tahle věta mi připadá spíš drzá. Nebo hloupá? Já Ti nevím.
Nejdřív je třeba se v práci něco naučit, umět svou práci dokonale, možná i něco víc, přemýšlet o svém oboru, aby se na Tebe mohli kolegové spolehnout, přijít za Tebou o radu s řešením nějakého problému. Získat si přirozenou autoritu, což u ženy není nic snadného, zvlášť v mužském kolektivu. Pak jim můžeš dělat i nadřízeného. A něco takového se utváří léta. Rozhodně ne za pár měsíců.
Reaguji na Silvestra:
Není to můj výmysl.
A je docela rozdíl mezi "pár měsíců" a "25 let". Ne, nepokládám za dobrý nápad měnit práci každý rok, nebo dokonce ještě po kratších úsecích. Ne, nepokládám za dobrý nápad zůstávat na jednom místě deset let.
http://finance.idnes.cz/jak-casto-lide-meni-praci- 087-/podnikani.aspx?c=A120821_1819060_podnikani_so v
http://www.novinky.cz/zena/styl/295914-vice-nez-po lovina-zen-po-padesatce-nema-praci.html
Každopádně tohle už začíná být dost off topic.
Cituji MiaMia: Každopádně tohle už začíná být dost off topic.
V tom máš pravdu.
Odkaz mi nefunguje, ale podle názvu - žena po padesátce - která se hrkala od jednoho zaměstnavatele ke druhému, si nikde nevybudovala takovou pozici, aby nebyla "na ráně" při prvním propouštění. Praxe je jiná, než teorie. Zažila jsem mraky reorganizací, mladé šéfíčky, kteří na mne "dělali ramena", ale byla jsem jediná z 25 lidí, komu nesnížili plat ani o korunu. To o něčem svědčí.
Cituji Silvestra: Já to jen viděla ze svého pohledu, protože jsem u jednoho zaměstnavatele byla 25 let, ale to je staromódní - jak jsem tu četla. Běžné je 5 zaměstnání za 4 roky. Pak je nejlepší otěhotnět a po měsíci jít marodit a na rizikové těhotenství. Pak co nejdelší mateřská. Tomu říkám profesní kariéra.
25 let pracovat na jednom místě beru PŘEHNANĚ řečeno jako zoufalství ... člověk zakrní, kariéra moc nemá šanci růst, ani finanční stránka neporoste nijak moc závratně. Pokud člověk chce něčeho dosáhnout - takovým tím běžným způsobem se vyšplhat nahoru bez pomoci známostí - je běžné a dle mě zcela správné měnit zaměstnání po max 5ti letech, aby člověk nasbíral co nejvíce zkušeností, ale zároveň byl ve věcech, které na pozicích dělá, profík.
Cituji Silvestra: Zažila jsem mraky reorganizací, mladé šéfíčky, kteří na mne "dělali ramena", ale byla jsem jediná z 25 lidí, komu nesnížili plat ani o korunu. To o něčem svědčí.
A o kolik ti ho navýšili? To je totiž úspěch, ne to, že ti plat nesníží.
Cituji Silvestra: Odkaz mi nefunguje, ale podle názvu - žena po padesátce - která se hrkala od jednoho zaměstnavatele ke druhému, si nikde nevybudovala takovou pozici, aby nebyla "na ráně" při prvním propouštění.
Ten článek se týká opačného případu - ženy po padesátce, které měly celý život jediné zaměstnání, a teď je odtud propustili.
Cituji Silvestra: Zažila jsem mraky reorganizací, mladé šéfíčky, kteří na mne "dělali ramena", ale byla jsem jediná z 25 lidí, komu nesnížili plat ani o korunu.
Takže jen o inflaci. Hmmm, no tomu říkám "úspěch".
Reaguji na Silvestra: Prosím tě, udělej holkám (hlavně nezaměstnaným) radost a dej výpověď. Při pohovorech (a že jich bude) říkej, že jsi skončila, protože si to někde četla a že chceš teda ten kariérní růst a větší plat. Reakce natáčej, ať se pobavíme.
Dost OT. Jak dopadla zakladatelka? Dnes se neozvala.
Cituji valux: Prosím tě, udělej holkám (hlavně nezaměstnaným) radost a dej výpověď
To je dobrý nápad! Jenže já dnes lidi zaměstnávám a spíš dělám pohovory s uchazeči o zaměstnání
Doufejme, že zakladatelka si našla lepší místo a bude spokojená.
Zakladatelka hlásí, že zatím je ticho po pěšině. Snad do pár dní nedorazí doporučený dopis...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.