Lze žalovat šéfa za psychický nátlak?

Ano, šéfa mám, někdy má lepší den, někdy horší, když spolu máme problém řešíme to.

Pracuju od 15 let, nezaměstnaná jsem byla v životě jen necelý měsíc, když jsem dala výpověď před státnicemi, abych se mohla učit.

Všechny, já si je totiž všechny vybrala. Pracuju jako personalistka a ve výběru svých podřízených mám volnou ruku, ve výběru ostatních pracovníků na nižších pozicích taky, konzultovat s šéfem musím vyšší pozice.

No, nevím, myslím, že stížností u manželky sis to u šéfa úplně dodělala, že kdyby si teď chtěla něco řešit, tak nevím, jestli by ho to ještě zajímalo

. Spíš bych hledala něco jiného.
Já si naopak myslím, že tohle se prostě nedělá. Chápu, že si postěžují na šéfa s kolegyní, ale vykládat tohle manželce je skutečně ubohý.

Proč jsi pracovala bez smlouvy? Teď se to netýká jen tebe, ale pokud vám zaměstnavatel nevystaví smlouvu do týdne, je něco špatně. Já mám pro všechny zaměstnance smlouvu připravenou nejpozději v den nástupu, jen jednou se mi stalo, že jsem měla dovolenou a nově nastupivší paní jsem smlouvu dávala podepsat v době, kdy tam byla už asi 3 dny. Vystavení smlouvy je záležitost několika minut, pokud se jedná o běžnou pozici a je na ní šablona tak několika sekund. Navíc zaměstnavatel má povinnost vás nahlásit u pojišťovny do 8 dnů a to nejlépe na základě pracovní smlouvy. Pokud pracujete déle bez smlouvy, tak zpravidla nečekejte, že o vás má zaměstnavatel zájem nebo že vám dokonce zaplatí

Nechci tě děsit, ale zavolej si na zdravotní pojišťovnu, jak to bylo ty první 2 měsíce se zdravotním pojištěním, jestli jsi nebyla student a on ho za tebe neplatil, mohla by si tam mít dluh. Pojišťovny se neobtěžují tohle sdělovat až do chvíle, kdy to díky penále hodí pěknou sumu.

Reaguji na Miinka: Na pojišťovnu jsem běžela hned jak jsem to zjistila, naštěstí tohle dopadlo dobře.

Reaguji na lemurka:

jak chceš žalovat šéfa, když prakticky žádného nemáš?

pracuješ na OSVČ, tudíž nejsi jeho zaměstnanec, ale jeho obchodní partner ( tedy co se dokumentů a smluv týká)

takže hlavu nahoru a až zase bude něco, tak se jen zmiň, že tedy nejsi jeho zaměstnananec, a že ať si křičí na někoho jiného, nebo někde jinde

a hlavně nekřičet, nebrečet , mluvit tiše ( bude se muset ztišit, aby mohl slyšet tebe)

Asi ti moc neporadim - já bych prostě odešla. A to ty nechceš.

Jinak docela koukám - tolika ženám připadá arogatní chování, urážky a nekonečné rozebírání chyb zaměstance normální Já bych si to líbit nenechala, normální to není ani náhodou a člověku to může fakt hodně otrávit život. Když každý den posloucháte, jak jste neschopná - je to na hlavu. Argumenty, že jí vlastně nic nedělá a má si s ním o tom promluvit - mi připadají úplně mimo realitu. Takovej arogatní a cholerickej šéf se s ní o tom bavit fakt nebude A že by mu promluvila do duše a on si uvědomil, že se chová špatně - to je snad jen vtip, ne? (jediná možnost je, že by jí opravdu nutně potřeboval - byla by pro něj jako zaměstnanec nenahaditelná)

Nejlepší řešení je dle mě změnit práci. On se nezmění a pracovat pod takovým hulvátem celý život je blbost. Někteří lidé jsou prostě takoví, vykašli se na domluvy jeho ženě (však ona s ním nic nezmůže, je třetí nebo čtvrtá v pořadí) a prostě si najdi práci, kde bude šef alespon normální. Ten můj je uplně ok, pochválí když si zasloužím, povzbudí i při neuspechu, dodá sebevědomí ve správném okamžiku...občas taky naštve, nemá náladu, zbytečně se "ksichtí"...ALe hned druhý den je zase ok a ke všem (nejen ke mně) se šefové chovají dobře, nekřičí, neuráží, nevybíjejí si mindráky, neponižují - prostě si uvědomují, že jsme taky lidi Správný šéf či manažer své zaměstnance nikdy neuráží, nekřičí a neponižuje.