Lze žalovat šéfa za psychický nátlak?

Reaguji na lemurka:
já myslím, že povzbuzovat nemá cenu... kam se lidi dostanou, je na nich...jestli ti šéf kálí na hlavu, tak jen proto, že mu to dovolíš...je to sice šéf, ale mělas mu hned od začátku vymezit hranici, kterou nesmí překročit...
nesváděla bych to teda všechno na něj..nejdřív bych začala u sebe...řekla jsi mu vůbec, že ti tohle jednání vadí?.že se necítíš dobře a proto máš i horší pracovní výkon?..jestli je alespoň trochu inteligentní, tak se chytne za nos a vyjde ti vstříc..ale celá tahle věc kolem žalování šéfa mi přijde hodně trapná...akorát ukazuješ, že si sama nevíš rady a kopeš kolem sebe...nic proti tobě

Ano, v některých firmách se propouští a to z mnoha důvodů - nespokojenost s výkonem pracovníka, někdy naopak dává výpověď zaměstnanec - stěhuje se, našel si něco finančně zajímavějšího, něco blíže domovu, nestíhá spolu se školou....

Máš pravdu, jsi hvězda, to jen ti okolo tebe jsou špatní. Touto větou jsi mě přesvědčila, kde bude chyba.

Reaguji na Janissinka: však už jsem tu řešila kurz asertivity apod. V mém oboru je takových šéfů opravdu hodně - zaměstnanci se u nich střídají jako na orloji. Už jsem přemýšlela o psychologovi apod.
Nevím co dělat, ale třeba kdyby se rozkřiklo, že tohle jednání šéfů je právně postižitelné, dávali by si takoví šéfo vé větší pozor.
Už jsem to říkala i jeho ženě (třetí ženě, shodou okolností i minulí šéfové jsou rozvedení a mají či měli x přítelkyní), že v takovémto prostředí nechci pracovat, že to psychicky neunesu, aby se se mnou takhle jednalo. Ta mi jen řekla to víte, on je ´´trošku´´ cholerický.

Promiň, ale jsi normální? Řešit pracovní problémy s manželkou nadřízeného. Ty toho psychologa fakt potřebuješ. Normálně si sedni se šéfem a v klidu bez emocí mu řekni, jak danou situaci vnímáš, pak vyzvi jeho, aby on ti řekl, v čem vidí problém a na něčem se snad shodnete, hlavně na něj nechoď žalovat manželce (mamince...)

Jinak rozvodost v ČR 50%, nemám pocit, že všichni rozvedení by byli cholerici a špatní.

Reaguji na Miinka: Přála bych Ti mít týden takového šéfa jako já!
Neříkám, že jsem hvězda, taky občas dělám chyby - to už jsem tu konec konců psala, ty hvězdo č. II, ale své povolání mám ráda, neflákám se a žádné chyby nedělám schválně - jako že bych to třeba odflákla apod. Jen třeba občas sáhnu vedle, nebo něco zapomenu atd. Svoji chybu jsem vždy uznala. Co mi dělá mj. problémy je to, že šéf mi každou sebe menší chybu 10x omlátí o hlavu a neustále připomíná, rozebírá apod., aby si dokázal, že on je ten geniální, neomylný, jedinečný. Dělá chyby jako všichni ostatní - tento poslední jich dělá víc, protože celý život obchodničil a šéfoval, ale sám skoro normálně nepracoval, od toho má lidi.

Reaguji na Miinka: Jeho žena tu pracuje taky, je na mateřské, takže sem jen občas zajde.

a mluvila jsi se ŠEFÉM??...ty tady třeba řešíš úplnou k.ravinu....on možná ani neví, že si jeho jednání tak moc bereš...prostě si s nim sedni a řekni mu co ti vadí, poslechni si jeho názor a udělejte nějaká opatření nebo kompromis...to je přece normální jednání ne?

Tím spíš je pořádně trapné to, co jsi udělala. Řada lidí to v práci nemá jednoduché, promluv s ním, třeba se takhle chová, protože ty tvé chyby jsou třeba závažné (nebo nejsou závažné, ale časté), jenže tohle vyřešíš jen tím, že si s ním promluvíš, ne tím, že budeš žalovat jeho ženě.
Nebo změň zaměstnání, ale podle toho, jakým stylem píšeš, pochybuju, že někde jinde budeš spokojená.
Hvězda č. II radí - nejdřív si s daným člověkem promluv, snaž se dohodnout a teprve pak ho zažaluj

Reaguji na lemurka:
svádět vinu na všechny kolem ( nejen na lidi ale i okolnosti ) to umí každý.
Promluv si se šéfem, řekni mu co chceš, a co nechceš, a je to. On ti nečte myšlenky

Reaguji na Janissinka: Šéfovi jsem to říkala, jenže on vždycky vytáhne nějaký stoletý problém a předhazuje mi to, jak jsem tenkrát to a to udělala. Několikrát se mi stalo, že jsem něco v klidu řekla a šéf na mě zařval k.rva ne.erte mě! nebo nevymýšlejte pí.oviny! vždycky musí máít navrch, vždycky si své vulgární jednání obhájí jako bych si to snad zasloužila. Jen ten kdo mne zná, mi věří nebo ti co to zažili. Taky jsem asi 2x v min. zaměstnání osočila na šéfa, když mě asi 30 minut furt dokola deptal a nedalo se s ním normálně mluvit, rozhodně jsem nebyla tak ostrá jako on na mne a nemluvila jsem sprostě. Bohužel jsem typ, kterého když někdo bude chtít vytočit, tak se mu to nakonec podaří. Buď se rozbrečím a jsem z toho úplně mimo, nebo vybuchnu. V práci se samozřejmě snažím výbuchům zamezit, ale stojí mě to moc sil. Úplně se rozklepu. U minulého šéfa jsem to 2x řešila tak, že jsem odešla z místnosti a šla třeba zametat chodník. To mi však šéfova žena (které on žaloval) vyčetla, co to prý mám za chování, že sice ona to dělá taky, ale že je to můj šéf a tohle si já nemůžu dovolit.
Přes šéfovu ženu jsem se to nyní snažila řešit proto, že ona tu částečně taky pracuje a ví jak na něj a já bych ten den další ostrý rozhovor s ním už asi neustála.

Furt si myslím, že žalovat za psychickou šikanu lze, ALE to, co píšeš, prostě šikana není Nebo možná nepíšeš všechno.

Jako sorry, ale zatím nevypadáš zrovna na zaměstnance roku, spíš z toho, co tu píšeš, si vždycky pomyslím, že se tomu šéfovi ani nedivím Jako řešit ho s jeho ženou? Podávat na něj jen ze msty žalobu prakticky za nic? Chceš i přesto ale zůstávat v práci? Mně přijdeš skoro mentálně zaostalá, sorry

Jinak podobné situace, že se ti nelíbí slovník šéfa, se řeší tak, že změníš práci. Je to prostě poptávka a nabídka, nikdo tě nenutí tam pracovat, když ti to nevyhovuje.

Když se u nějakého zaměstnavatele vystídá x lidí za rok, tak to asi nebude úplně OK člověk ne ?

Je normální, že šéf vystřídá třeba 5 zaměstnanců za rok?
Pro mne je důležité, že klienti jsou s mou prací spokojeni a nejsem žádný průšvihář, ale nejsem ani neomylná. Dosud jsem se závažné chyby, za kterou bych zasloužila seřvání nedopustila. Zajímavé, že ke každému si tohle ve stejném případě nedovolí.
A co jako mám říct jeho ženě, když vidí, že mám slzy v očích? A řvát sprostá slova? To je přece vrchol! Ono se to každému radí, když má super zaměstnání, normálního šéfa, lidi co ho podrží atd. Jenže v mém oboru je to složité, podobné zážitky má více kolegů (či spíše kolegyň) a řada z nich vystřídala několik zaměstnavatelů. To, že jsem během tří let už u třetího zaměstnavatele mě rozhodně netěší, cítím se trapně. Měla jsem pocity méněcennosti, že jsem asi neschopná, když mě vyhodili už podruhé a zase jsou tu problémy. V poslední době tu bylo několik lidí, co je óbsluhoval´šéf a řekli mi, že k němu už nechtějí, že se jim jeho jednání nelíbí. Jedna paní mi říkala, že kdybych šla jinam (to jsem jí samozřejmě neříkala co se tu děje, ale asi to vytušila, protože mě šéf před ní kritizoval), tak ať jí dám vědět, že bude chodit ke mně.

Jo a ještě - šéf nedodržel nic z toho, co slíbil. Plat je nižší než mi sliboval, nemáme ani pauzu na oběd, mikrovlnku, místo 1 víkendu v měsíci pracuji 2 víkendy v měsíci, místo 160 hodin měsíčně 174 + obden úklid pracoviště (min. 30 minut) + přesčasy, které neproplácí. Práce mě jinak strašně moc baví, stále se vzdělávám v oboru, každý drobný neúspěch si hodně beru a sama se tím trápím a dělám pak všechno proto, aby se to neopakovalo.

Já se nestačím divit, že tady někdo přes poměrně věcné argumenty dokáže okamžitě obrátit "vinu" o 180 stupňů. Ano, šéfové - k.eténi - opravdu existují, já mám nad sebou takové hned čtyři. Potvrdit mi to může více než 50 dalších zaměstnanců, pokud je nutný svůj názor podkládat většinou. Souhlasím s tím, že jsou lidé, ke kterým si lze dovolit víc a hlavně cholerici se tím nechají mohutně vydráždit. Tenhle typ by Lemurka mohla být - ale neomlouvá to NIKOHO, aby na ni sprostě řval a jasně ignoroval, že má nějaké námitky proti tomu, jak se s ní jedná. O tom, co je zač jeho žena nevíte taky nic, takže nemusí být vůbec divné, že se Lemurka zmínila mezi řečí. Někdy to ani vydržet nejde, zvlášť, když dotyčná pracovala ve firmě. U nás ve firmě je vedoucí, která má za manžela svého dalšího nadřízeného a je všeobecně známo, že pokud někdo něco chce, tak musí zpracovat JI, i když ona nemá s daným problémem nic společného. "Pouze" šéfuje doma. Firmu dělá šéf, ne zaměstnanci, protože ti tam bez souhry s nadřízeným moc dlouho nevydrží. Jestli je šéf buran, tak asi nebude chyba jen v jedné "chudince", která je pouze slušná a nechá na sebe řvát.