Láska, sex, trápení: )

Ale pro tebe to maličkost evidentně není... Určitě jsou lidi (jako třeba přítelovy bývalé přítelkyně), co nemají moc potřebu sexu, tak ti by to ale ani neřešili. Ty to řešíš, tak je to pro tebe asi velký problém. A upřímně nevím, jak si na tohle chceš zvykat... Neznám nikoho, kdo by byl spokojený ve vztahu, i když jim to v sexu neklape dlouhodobě (a ty hádky už jsou podle mne teda docela extrém).

Máš pravdu.... Přeci chci být šťastná a také chci, aby byl šťastný i on .... No a ty začátky jsou těžké jen chvilku, tak to asi tu chvilku vydržím, musím si jít za štěstím...nikdo jiný to za mě neudělá

Tááááák no já to mám doma úplně stejně, jen jsme spolu 4 roky. Vše funguje, problém ve mě ani v něm není, ale sám si neřekne, pokaždé já musím přijít s přáním o milování a připadám si jak loudil. Když vidí, že už mě to trápí, tak mi příjde, jakože se překoná a máme ten sex. Už jsme se i kvůli toho rozešli na nějakou dobu, on sliboval, že se to zlepší, ale je to tak nějak stejně, mám co dělat, abych to měla jednou za týden. Nechápu to. Ale zas chápu, že každý má jinou potřebu a někomu to tak málo vyhovuje, ikdyž v prvním roce vztahu jsem na to hópli 3x do týdne, což by bylo pro mě ideál í. Na druhou stranu si ve všem ostatním dokonale rozumíme, máme stejné názory na vše, chodíme se spolu bavit, na koncerty, sportovat, jsme k sobě upřímní, nepřetvařujem se a to jsem dřív nezažila u partnerů a velmi si toho cením. Tak si říkám, že to asi vyřeším já - milenkou . Jo jinak se normálně objímáme, při spaní držíme za ruce.

Reaguji na Simeek:

Já jsem si taky říkala, že to vyřeším milencem...no a třeba to tak půjde, já už nebudu otravná, nebo se prostě zamiluju a bude to vyřešeno

Já to moc ze zkušenosti nedoporučuji - ublížíš jemu, ale nejvíc sobě, protože ty pak s tím svědomím máš žít... A v neposlední řadě i tomu milenci, protože kdybys pak chtěla s ním být, bude si pořád říkat - podváděla se mnou, co když bude podvádět i mne? Zbytečně si takto zkomplikuješ život.

myslim si že sex je důležitý.Když jsem začla brát HA tak mě nějak chuť přešla,bylo mi to vyčítáno,přítel si myslel že mě už nepřitahuje..nějak se mi to tam upravilo a už mám na sex zase chuť ,ale pokud si to vemu z druhé strany,taky by mi vadilo kdyby se mnou partner odmítal spát.nejsem přelétavý typ,ale pokud bych po této stránce nebyla spokojena(ve smyslu že sex jednou týdně a to ještě z povinnosti)asi bych se rozhlédla jinde.vím že jsou i jiné priority,ale tohle je pro mě jedna z důležitých věcí.

Jako bys mi mluvila z duše, mám doma něco podobného, ale jsme mladší a jsme spolu už 4 roky..začátky nádherné, sex 3x denně. Postupně to opadlo jako asi v každém vztahu a dnes jsme zůstali u 1x týdně, ale stojí to za to. Problém je ten, že já ani nemám někdy radost, že sex bude, protože je mi jasné že pak zase dlouho nic. Trvá to už více než rok takže jsem tak trochu zoufalá a s myšlenkami na sex se budím i usínám
Chápu, že je těžké o tom mluvit, protože čím víc se do partnera hučí tím se mi zdá, že má nižší sebevedomí a je ještě otrávenější
Takže rada je buď vztah ukončit nebo doufat v lepší zítřky ( to dělám já tak snad )
Si říkám co to s těma dnešníma chlapama sakra je?

Řekla bych, že je dost možné, že to lepší už nebude. Někteří lidé (ano, i muži) prostě na sex nejsou a klidně by mohli žít bez sexu. Mám s tím bohaté zkušenosti, bohužel...
A myslím, že ve vztahu je dost důležité, aby oba byli se svým sexuální životem spokojení a jestliže ty nejsi, tak to problém je a důvod k rozchodu taky. Chce to hodně UPŘÍMNÉ komunikace, zjistit, jeho pocity ohledně sexu. Jestli nemá moc chuť jen v tomhle období, nebo nikdy na sex moc nebyl, jestli je něco jiného, co se mu líbí atd. A podle toho se pak rozhodnout co dál.

Je hodně zvláštní, že jste spolu teprve půl roku, na začátku vášeň byla a teď nic. Problém může být v tom, že jsi se k němu po tak krátké době nastěhovala, takže z fáze zamilování a scházení se spolu bydlíte jako manželé a jeho to možná přestalo bavit. Má Tě jistou, nemusí se nijak snažit, vidí Tě každý den doma. Přijde mi opravdu divné, aby po půl roce to šlo takhle do háje. Naopak, čím více se ti dva znají a začnou spolu potom i žít, tak se sex zlepšuje, protože se sehrají a lépe ví, co na druhého zabírá a užívají si to. Toto je opravdu divné. Je to sice drsné, ale je dost možné, že už ho prostě nepřitahuješ, že je ten typ, co potřebuje lovit a nebo se na začátku snažil a teď, když už Tě má, tak si myslí, že už není třeba. Já bych s ním narovinu promluvila, protože tohle pro Tebe evidentně není k žití. Rozejít se třeba hned nemusíte, co třeba využít toho odstěhování se do toho bytu a zase se jen scházet a uvidíš, jak to bude fungovat.

Právě, že na milence žaludek nemám, proto schválně píšu milenku . Jinak máme velmi upřímný vztah, takže vím, že jiná v tom není. Prostě máme smůlu a ten náš chlap na to není. U Arakamy ten sex aspoň pak stojí za to, toho si holka ceň, třeba až příjdou děti, tak bude tolik starostí a únavy, že tato frekvence bude stačit. Spíš se bojím, aby v mém případě frekvence neklesla. Já teda ani nevím, že když bych si o sex neřekla, tak jak dlouho by si o něj neřekl on, protože nikdy to nemůžu vydržet to jen tak přejít a vždy, když už nemůžu vydržet, tak se toho sexu nějak doškemrám. A co by za nás jiní chlapi dali, že mají doma ženskou s chutí na sex. Je to nespravedlnost.

Holky, já jsem zrovna včera večer přemýšlela, že tohle se mi vlastně ještě nestalo, snad jsem ani nevěděla, že se něco takového dá řešit, vždycky jsme byli s partnerem sladění buď na stejné vlně, nebo spíš on to chtěl víc....Já nevím, proč jsem se dostala zrovna do takovéhle situace. Zkusím zhubnout Příjde mi hrozná škoda opustit takového člověka, je s ním ohromná pohoda, teplo domácího krbu, neskutečně si na něm cením, že si můžu dělat co chci, zbytečně se nevyptává, prostě s ním je to takový ten normální život. Tak proč zrovna tuhle věc, kterou jsem si vživotě nemyslela, že s ní vůbec může být problém. Hodně lidí mi říká, že jsem se k němu nastěhovala moc brzy, ale to už nevrátím a odstěhovat se a zase spolu "chodit" , to mi příjde o ničem, protože předtím jsem žila hodně dlouho sama a teď jsem si zase hrozně zvykla žít s někým, starat se, hrozně mě baví mu vařit a tak dál, tak si myslím, že náš vztah bez toho, abych udržovala teplo rodinného krbu (nesmírně mě to baví a naplňuje), tak by to mezi námi nebylo o ničem ...... To je fakt prekérní situace, nikdy jsem takhle nevěděla, co mám dělat a co je správné. Teď měním rozhodnutí každých 5 minut

Reaguji na LaArdilla:

Právě já jsem taky doposud měla pár vztahů, kde čím jsme se znali déle, tím to bylo lepší.....takhle to podle mě má správně být....

Reaguji na Gekonka:

Já vím, že tohle nebude správná cesta, asi bych to ani nedokázala, to jsem jen tak plácla ...

Pokud máš sex opravdu ráda, nebudeš nikdy šťastná i kdyby ten chlap byl sebelepší.. Pořád ti bude něco chybět, najednou zjistíš, že o něco přicházíš.. Mě o tom přesvědčil až můj několikráty partner.. do té doby pro mě byl sex o ničem a něco, co nepotřebuji.. pak přišel On.. ze začátku mě to taky nějak nebralo, ale dokázal to dovést až tak daleko, že mě teď po našem rozchodu trápí i to, že nebudu mít pravidelnou dávku perfektního sexu...Můžeš se v něm tu touhu pokusit vzbudit, ale když to nepůjde.. Budeš se trápit jen ty sama