Komunikace mezi muži a ženami

jojo, na jedno - na první a poslední a ty mezi se nepočítají u nás se chodí na ferneta

no jo holk, myslim že v tom se poznává spousta žen, ale třeba pro mě je to docela blbá situace, protože já jsem velkej řešitel, když mi někdo tvrdí něco, co vim, že neni pravda... takže když už zkousnu to NIC, který znamená rozhodně něco jinýho než NIC, a potom se "dozvim", že jí vůbec nemám rád, že se o ní nezajímám, tak mě to pak nutí začít se obhajovat a klást argumenty, ze kterých je vidět, že jí mám rád... a místo toho, abysme řešili co se jí stalo, tak se vzájemně dohadujeme, kdo má pravdu a kdo ne... a nic se nevyřeší

tak v tomhle ti fakt rozumim, vnímám to naprosto stejně asi by mě v tu chvíli taky vzal čert, i když jsem většinou klidnej ale co by mě dostalo ještě víc, kdybych svý holce koupil taky sušenky, aby zbylo i na mě, a ona by je najednou nechtěla

hmmm, tak to je taky hezký, to bych asi taky nechápal... že bych se začal tady nejen omlazovat, ale i měnit pohlaví? nevim, proč si tu delisu sám nekoupí, nebo proč ti neřek abys vzala jednu i pro něj

komunikace mezi muži a ženami-pro mě vědecko fantasy jinak to nevnímám.Dialog mezi mnou a manželem:Musíš se k tomu postavit jako chlap a vysvětlit celou situaci a on tak já pro tebe vlastně nejsem chlap myslel jsem si,že jsem pro tebe byl celý život jenom nula.......a tak by se dalo pokračovat.

tohle maj moji rodiče vyřešený k dokonalosti... táta s železnou pravidelností chodí jednou nebo dvakrát denně do hospody, a nic neřiká... zvedne se a odejde... a všichni víme svý... akorát on nechápe, co s nim ten chlast dělá za ty roky :/

ahoj - někdy je to opravdu nad mé síli. Je ale zajímavé, že s některýma chlapíkama, mi ta komunikace jde vcelku dobře. Doma je to naopak. Tady mám někdy pocit, že ztracím selký rozum, jelikož tu jsou takové sci-fi slovní přestřelky, kdy já vidím bilou vázu a přítel mi začne tvrdit, že je modrá - příklad. A já na ní koukám a vidím bílou. Jenže on se takovou dobu dohaduje, že raději řeknu, že jsem blbá já a že má barvu modrou

jirik
když jsme se třeba dohadovali ještě ve starým bydlení a já mu říkala, kam jsem všude vrazila prachy a on začal oponovat, že on třeba před měscem byl nakoupit. tak jsem mu řekla, ať jde semnou k lednici a ukáže mi, co tam je z toho nákupu před měsícem, tak nebyl schopný.
Prostě absurdní návrhy, co, kdy, kde,...

hmm, tak takovejhle vztah by mě osobně neposiloval, ale naopak vysiloval... a kdyby to trvalo dlouho nebo se to opakovalo častějc, asi bych začal hledat cestu jak z toho vztahu ven...

jirik
On je teď v zahraničí a bude dlouho, takže když mi volá, zal říká, jak plno věcí si uvědomil. To víš po rozvodu, měl jen takový ty postelový partnerky a tak 11 let se staral o domácnost sám

uvědomění si věcí je důležitý, ale stejně důležitý je upravit svoje chování podle novýho uvědomění je hezký že si zvyknul starat se o domácnost sám, ale zase na druhou stranu, to neni omluva pro nesmyslný argumenty

jirik
No to není. Však už jsem mu jednou zbalila všechny věci, dala do ruky vodítko se psem a poslala do háje. takže ví, že jsem schopna žít bez něj

chudák malej

jirik
To víš, naše komunikace prostě nebyla možná, tak to tak dopadlo. Nejsem nějaka furie,ale někdy je toho dost. Teď jsem se naučila odejít do jíné časti baráku a až jsme v klidu, tak si to pěkně řeknem co a jak

Tak já musím zaklepat, že doma mám asi ženskou.
Došlo mi to tak nějak včera, když jsem viděla na lince prázdnou krabici od zákusku a myslela jsem si "on to určitě sežral"
Nesežral, přendal to na malý talířek a poslední kousek mi nechal.