Kdy vysadit antikoncepci před plánovaným těhotenstvím?

Zajímalo by mě, jak jde chlap k doktorovi nedobrovolně? To ho nese partnerka spoutaného, v pytli přehozeném přes rameno?

Pokud tam nakonec jde, tak tam jde dobrovolně a sám. Chtěla bych vidět chlapa, který s radostí poběží k urologovi nebo na vyšetření spermiogramu hodinu poté, co mu partnerka sdělí, že by si tam měl dojít.

A jsem toho názoru, že partner má být přiměřeně oceněn (ne pochválen) za to, že tam dojde. Stejně jako chlap případně následně ocení to, že partnerka podstupuje celou náročnou proceduru s IVF a podrží ji.

Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo platil, ale je to opravdu oproti žádance, jak píše lusinda. A strach neměj, naopak, ber to tak, jako že "se konečně něco děje", což nesmírně pomůže psychice (anebo může pomoct ) Třeba přijdou na to, že váš problém je snadno řešitelný a bude to

Pokud mohu hovořit z vlastní zkušenosti, návštěvy v CARu mě hodně hodily do klidu a pohody, právě proto, že "se konečně něco dělo" a celým tím procesem jsem proplula ani nevím jak. Myslím, že hodně také udělala plánovaná dovolená těsně před zahájením celého toho martyria.

Ano,ovšem míra nadšení či jakéhosi samostatného rozhodnutí je různá prostě někdy je tam donucen partnerkou toužící se rozmnožovat.

Reaguji na Laky:
fakt jsem ještě neviděla chlapa, který by byl nadšený z tohho, že jde na vyšetření. Chlap může chtít dítě, ale díky tomu ještě není nadšený z toho, že mu někdo strká prst do zadku. A z druhé strany - možná jsou mezi námi ženy, které s radostí u gynekologa ulehají na vyšetřovací křeslo, ale já mezi ně nepatřím, i když tu prohlídku podstupuju proto, aby se zjistilo, zda je miminko v pořádku třeba.

Ono tím termínem "je problém tam chlapa dotlačit" je IMO myšleno to, že vyšetření předchází třeba takovýto rozhovor:
Ona: "Můj doktor říkal, že by bylo žádoucí, aby sis nechal vyšetřit sperma."
On: "Cože? Proč? Je to nutný? Nešlo by to odložit?"
Ona: "Nutný to je, protože vyšetření chlapa je jednoduchý a rychlý a až pak se zjišťuje, jestli je v pořádku ženská, teda jako já."
On: "Ach jo, to je otrava, se mi fakt chce... no tak já si tam zajdu."
Po pár dnech:
Ona:"Už ses tam objednal?"
On: "Doprčic, jsem na to zapomněl, nějak mi to vypadlo. To je otrava, ale já se teda objednám."
Po pár dnech:
Ona:"Už ses tam objednal?"
On:"No jo no, jdu za týden ráno, co bych pro tebe a pro dítě neudělal."

Upřímně - úplně stejně reaguju já, když mě manžel objedná na STK. Řízení miluju, autem jezdím strašně ráda, ale nějaké kontroly kolem.... Já vím, že se to nedá moc srovnávat s dítětem, ale i ženská může být otrávená a mít tisíc řečí, tak si myslím, že byť jde o dítě, má na to právo i chlap. Důležité je, že si uvědomuje nutnost objednat se, objedná se, podstoupí to a je to. Že má kolem toho řeči - a co, to ještě nikoho nezabilo.

Nicméně pokud se bavíme o chlapech, kteří začnou po větě "měl by sis nechat dojít vyšetřit..." začnou vykřikovat, že na jejich straně chyba tedy jako opravdu není a že jako nikam nepůjdou a ženská na ně musí tlačit půl roku, než si tam dojdou (jestli vůbec) - to jsou holt blbci, souhlasím zcela

ano a chápu, že tam někd nedojdou, já bych tam totiž taky nešla

proč hned blbci? prostě třeba jen dostatečně netouží po dítěti - to že chce jeden neznamená, že automaticky musí chít druhý

Ale tohle na jednu stranu docela chápu....taky bych nelítala po vyšetřeních od čerta k ďáblu kdybych neotěhotněla normálně.Prostě bych dítě neměla.Ač nevěřící,tak můj osobní pocit je ten,že pokud to má být,tak bude a pokud ne,tak raděj nepokoušet osud.Stejný názor mám na udržování těhotenství za každou cenu a tak dále.

Nedělá to pro nikoho jiného než pro sebe....tedy pokud má touhu se rozmnožovat tak je potřeba živé sperma.

Reaguji na Lucrezia: Pokud chlap to, že dítě nechce, schovává za řeči "já jsem ale v pořádku, chyba je na tvé straně", tak blbec je.... normální chlap řekne na rovinu, jak se věci mají, ne?

Jak si můžeš být tak jistá? Stalo se to? Nestalo. Nevíš to jistě, můžeš to jen odhadnout.

Často se setkávám s tím, že ženské, které normálně počaly s chlapem dítě (normálně = přirozeně a rychle) říkají věcy typu "na umělé bych nešla", "nelítala bych od čerta k ďáblu" a podobně. Říct takovou větu je strašně snadné, tu situaci skutečně zažít - tu, že to nejde a nejde - je mnohem těžší. A nikdy, nikdy předem nevíš, jak bys na tu situaci reagovala, pokud jsi jí nezažila, sorry.

Já třeba nechci mít dítě sama. Já ho chci mít se svým partnerem. Dělám to pro nás.
A navíc ten rozhovor byl jenom nástřel, netřeba z toho vybrat jedno slovo a na něm stavět.

a jak bys reagovala, kdyby ti manžel řekl, že to nepodstoupí, protože nechce?

jsou prostě lidé, jejiž prioritou prostě není za každou cenu porodit dítě

Nemám nic proti umělému oplodnění chápu to a je to každého věc.Nešla bych na to z toho důvodu,že osobně já moje já mám panickou hrůzu z myšlenky,že pokud je něco špatně,tak by mohlo být různé postižení a to bych prostě nedala.Proto u tohoto bych nechtěla pomoc vědy a lékařů.Proto bych sama u sebe byla i proti nějakému udržování těhotenství a podobně.Vím,že ty to asi nepochopíš,ale když to příroda nechce,tak by to být nemělo.

Vím,prostě by to nešlo a dítě bych neměla.Je to pokrok vědy,ale já z něho mám tak trochu strach.

Možná OT, ale nemáš náhodou upravená prsa? To není v rozporu proti