Kdy má žena "padla"?

TinaAn tak taky něco dělá, ony ty údržbářské práce jsou taky náročné, můj sice dělá všechno, ale vyloženě kutil není...ještě, že se dá objednat odborník...hodně chlapů se po dítěti změní, ženské to ale taky dělají...prostě ženská už je jistá, a tak se přitvrdí režim...a máš pravdu, ono se to lépe řekne, než provede, Tvůj je spíš ten typ, co jsem popisovala dříve - bylo by mu trapně před ostatníma chlapama, kdyby se doma zapojil více, než je mezi jeho kámošema zvykem...

jataky to jsi ale spojila dvě oddělené větičky....chůva a pomocnice je otázkou peněz, ale to, že je u nás zvykem, že ženská dělá pořád, to je ten předsudek....ale i já tyto věci spojím dohromady - když jsou předsudky, tak i když jsou finance, tak se stejně pomocnice domů konat nebude, co by tomu řekli lidi, že??...hodně babičky toto těžce nesou, o sousedkách ani nemluvím...

elissabeth asi to tak je - je to závist, ale asi to nebude ten jediný moment, některé ženy by se cítily ponížené a bály by se pomluv a odsouzení ze strany okolí, kdyby někde řekly, že mají paní na žehlení, nebo že houknou na chlapa, ten hupsne na okno a je to...no, ale třeba moje mamka nosila prádlo na mandl, takže vlastně služby využívala, i když jen takové ty velké kusy jsme tam dávali....a moje babička měla doma pokoj pro služku, ale to je let...moje mamka neměla padla nikdy, táta se povaloval, manžel mojí sestry je to samé a moje mamka jí říká, jaký je to lempl, že by ho nesnesla ...ale z paměti vymazala, že náš táta nedělal nic, ale co je v důchodu, tak škrábe brambory.....sestry muž jde nyní do invalidního důchodu, tak se taky možná konečně dočká pomoci z jeho strany...

jako bys mluvila o naší rodině. Já musela všechno dělat bez keců a když brácha jednou vyndal nádobí z myčky/vyluxoval/vysypal koš, byl z toho svátek a tejden se o tom mluvilo. Ona nás teda máma zapřahovala často, ale tak nějak to prostě přesto chodilo. A když jsem pak byla starší a žila jsem v jednom patře v domě jen s bráchou, měla jsem tam na starost absolutně všehcno. Koupelna byla společná, ale přece jí nebude uklízet chlap. Já s tím máloco zmohla, tak jsem pořád poníženě lezla za mámou,ať ho zapojí ona. ne, když už něco udělal, to bylo řečí. Pořád jsme se kvůli tomu hádali a já se pak jednoho dne s přítelem odstěhovala. Zezačátku jsem měla tendence tam od den dva zajít a uklidit, ale pak jsem si řekla, že když mám svojí domácnost, tak přece to nebude dělat jinejm. Přestala jsem tam chodit, když už,tak k mámě na kafe a po měsíci to byl fakt hnus. Přítel mě musel hlídat, protože já mám prostě ráda pořádek a měla jsem tendence jít a uklidit mu tam. Vydržela jsem a jaké bylo překvapení, když jsem tam přišla po delší době a tam se to lesklo. Dozvěděla jsem se, že tam přišla máma a začala to tam organizovat, najednou i ona pochopila, že brácha to neudělá, takže buď to bude muset dělat sama a nebo ho prostě zapřáhne. Brácha je svym způsobem hodnej kluk, ale svý ženský to jednou ulehčovat podle mě nebude, bohužel

Alca pro mojí mamku byla těžká rána, když můj muž mi pomáhal s malou - to mi hrozila, že se mnou končí...prostě jí hanba fackovala, že ten můj míchal kašičku, zatímco já malou chystala po koupání na papání...pro nás normální dělba práce, pro ní ostuda - že to ani nikomu nemůže říct, co já jsem zač...já jsem se tedy nepomamila a tenhle fakt je zřejmě kamenem úrazu...když jsem dřela já, dři i Ty - proč by ses jako měla mít líp, než jsem se měla já??...ale neříkám, že ty předsudky fungují nějak plošně, to ne, výjimky se našly i za komančů - měla jsem kolegyni v práci, já byla mladá holka, ona před důchodem, a všichni jsme si v práci měli umýt okna po malířích, za 50 Kč odměny, a ona řekla, že nikdy okna nemyla ani doma, natož v práci a šla to za ní udělat ředitelka, nehnula s ní prostě, holky, ta mi byla sympatická...už proto, že já jsem si ty okna taky neumyla ze stejných důvodů, ale nebyla jsem sama, a to hned jinak vypadá, než kdybych se šprajcla jenom já....

elissabeth jé, tak ty máš doma kuchaře...to je super, můj nevaří, ani bych to tedy nechtěla, protože já vařím moc ráda, ale umí čaj, a párky a vajíčka naměkko a to naprosto stačí...ono jde hodně i to, jestli si ti dva sebe navzájem cení, jestli je tam vzájemná úcta, to taky dělá hodně...s tou sestrou máš pravdu, ona by mamka chtěla, aby se tolik nehonila, jelikož je nemocná a právě dává za příklad toho našeho tátu, jak ten je dobrej - to se musíme smát, když s tím vyrukuje...ale zase sestra je celý život doma a on maká fyzicky, takže taky potřebuje odpočinek, i když nyní nepříjemně onemocněl a musí do ID, tak z něj je ještě v očích většiny rodiny simulant, ale to už je OT, já jen na dokreslení situace...

elissabeth to se musí chválit, to děláš dobře, vždyť i nám holkám dělá radost, když chlap řekne, to jsem si tedy pochutnal...dneska mi to tedy neřekl, mohla jsem to jídlo dělat o chvilku déle...ano, pamatuji si dobře, že jsme už mamku rozebíraly...takže se spoň ničemu nedivíš...holka a nevím, jestli na tom něco je, ale Picasso prý tvrdil, že ženy se dělí na dvě kategorie - na bohyně a na rohožky...zní to ošklivě, ale když mám posuzovat podle svého okolí, podle žen, které jsem osobně v životě potkala, tak někdy mi přišlo, že se k nim jejich partneři podle této nelichotivé citace chovali...někteří by za tu svojí dýchali a jiní si zase o tu svou otřeli boty, když budu parafrázovat....třeba to opravdu ti chlapi tak mají, že si ženu zasunou někam do škatulky a od toho se odvíjí to jejich chování..to by mne zajímalo, jaké dělení mají ženy??

zamyslela jsem se nad tím...a je to skutečně tak, buď ty chlapi tu svojí fakt milují a nepřijde jim ponižující pro ni udělat cokoliv a s čímkoliv jí pomoct, a nebo s ní zametají...Měl pravdu, ten Picasso

tak na tohle musím taky zareagovat,ptž je to velmi výstižné a fakt by mě zajímalo ke kterému přirovnání patřím a nebo to raději nevědět!!?.

lucinkaf ale to je přece strašně smutný....jednou jsem tu citaci řekla jedné kolegyni v práci, už je to strašně dávno, a ona se urazila...a jak jsem jí znala, tak proto, že ona sama se považovala za tu rohožku,a přitom nemusela, ale měla to tak v hlavě sestavené, no...a pohoršilo jí to o to více, že kamarád, který s tím Picassem přišel, tak mne před ní označil za tu bohyni, asi to od něj nebylo fér, ale evidentně se k tomu dělení přiklonil....

tak to já si sama za sebe myslím, že tou rohožkou určitě nejsem. Chlapovi ukážu, kde mám mantinely, co si může dovolit a co už ne, každý to zatím respektoval a jen jeden s tím měl problém - byl to ten, který si myslel, že ze mě bude domácí puťka bez vlastního názoru, se zástěrou, že budu mlčet a šoupat nohama. On to nemyslel zle, on chtěl, abych se měla tak dobře, že bych nemusela nic dělat a jen bych se nechala živit, tak bezmezně mě miloval. Jenže bohužel, neuspěl. A troufám si říct, že ten můj mě fakt miluje a věřím, že by udělal pro mě cokoliv, co by bylo v jeho silách, protože to dělá i teď Máme podobné povahy, možná i tím to bude

je, a ještě smutnější je to, že ženy kolikrát ze sebe tu rohožku dělají vědomě, protože se bojí ozvat. Jasně, ne každá má to sebevědomí, aby šla hlavou proti zdi, ale pokud si váží sama sebe, tak by ze sebe tu rohožku dělat vůbec nemusela. Když chlapovi nedá najevo kam až může zajít, zkouší to. A když mu to projde, zkouší to dál a dál a pka to dopadá jak to dopadá.

lucinkaf jsem ráda, že se to tu řekne, že si ženy někdy za ten svůj úděl mohou samy, a zbytečně...ono je třeba taky dát najevo, že toho chlapa potřebujeme a ne že samotné uneseme celou zeměkouli...když jsem byla mladá, tak jsem měla kolegu v práci a ten říkal, že nesmíš doma ukázat, co všechno umíš, protože pak Ti to zůstane...a je to tak a vypadlo to z chlapa...já za sebe můžu říct, že jsem v prvním vztahu chtěla vylepšit domácí atmosféru tím, že jsem třikrát týdně leštěnkou leštila nábytek, pořád jsem vařila novoty, zkrátka jsem se snažila hodně prezentovat svou pracovitost, a k ničemu to nebylo...dneska na to trochu kašlu, jak jsem už nekolkrát psala, i kvůli omlazení a doma to šlape i bez čerstvě vyluxovaných koberců...

lucinkaf chápu, že pro každého ten model, že žena je doma, není dobrý, ale třeba nechtěl, abys byla bez názoru, jen by ses tak sama možná cítila...já doma jsem a keců mám jak Palackej...on by žádnou putinku s gumovýma rukavicema ani nechtěl, jak viděl, že moc doma dělám, už nabízel na úlevu paní na úklid...ale pro mého muže je to otázka takové prestiže, ale je fakt, že my jsme opravdu taková zvláštní dvojka, že často okolí nechápe, že nějaký takový model, jako máme my doma, může vůbec existovat

Tak já jsem se s předsudky v této podobě nikdy nesetkala.. Máte to doma / v rodinách hodně divné.
(nemluvím o tom, že někteří muži jsou líní - to už je o něčem jiném...)