V poslední době na mě padá hrozný splín, mám pocit, že život nežiju, jen přežívám a že se dějí samé špatné věci...Začalo to bráchovým vážným zraněním ze kterého se již rok léčí, nevzali mě na vysokou, včera se mi zranil kamarád na kole, skončil v nemocnici a dneska jsem se dozvěděla, že další kamarád jde zítra na operaci...Už přestávám věřit, že můžu být zase někdy šťastná......potřebovala bych někoho obejmout a vyplakat se mu na rameni, jenže ani takového člověka nemám......Jsem hrozně citlivá, všechno moc prožívám a trápím se i za ostatní. Kde berete energii do života?
Omlouvám se, jestli si stěžuju nebo něco, už jsem to ze sebe potřebovala dostat.........
já nevím, sama takhle už nějakou dobu tápu . . . možná jen se radovat z maličkostí, i ty jsou, jen je třeba je začít vnímat . . . nic není jen dobré nebo zlé a každá mince má 2 strany. Asi by bylo dobré popřemýšlet, proč máš takové pocity - jestli se bojíš, že se tobě stane něco podobného, nebo přijdeš o kamarády . . . může tu být tisíc důvodů, a nejlepší je opravdu všechno v sobě rozpiplat, rozebrat na částečky a zkusit to tak nějak pochopit, srovnat se s tím a smířit. Jiné to nebude a nevědomost je skvělá, ale k ničemu.
No já bych zase to pitvání do podrobna nedoporučovala. Tím se člověk do toho smutku pak zamotá ještě víc. Možná by jen stačilo někam vyrazit a od všeho si odpočinout.A když není nikdo k obejmutí a vyplakaní se na rameno mohlo by zabrat prostě se z toho vypsat. Prostě plácnout na papír všechno co tě teď tíží a pak to třeba spálit nebo roztrhat na malé kousky. Já to tak někdy praktikuju a vždy se mi pak uleví.
Já myslím, že těmihle depresemi trpíme občas každý. Být tebou, tak někam vyrazím, na chvíli si oddechnu od těch starostí, třeba jen na bazén nebo nějaký výlet. Uvidíš, že když si na chvíli vyčistíš hlavu, hned ti život bude připadat o něco veselejší
Štěstí je jen postoj k životu..ten správný postoj.
Cituji Kleriska: a trápím se i za ostatní.
A tím jim, ani sobě právě vůbec nepomůžeš, jen naopak.
Tak hlavu vzhůru...
Cituji Belen: Pořiď si štěně/kotě a to tě vždy podrží .
no nevím...měla jsem kočku, kterou jsem měla šíleně ráda, spávala se mnou v posteli...ale ve chvílích splínu teda moc nevypadala že by jí to nějak zajímalo, a mazlit se moc nenechala
Mně kdysi nejvíc pomohlo prostě se přestat bát apod. a vyrazit do světa
Cituji Belen: Pořiď si štěně/kotě a to tě vždy podrží
Zrovna dneska si pro něj jedu, chudáka ho umačkám
Holky děkuju moc, je vidět že každý z nás má někdy problémy, které se zdají neřešitelné......
Zvířátko. A někdy když mám tyhle stavy, tak to řeším, že vemu kámoše a jdem popít. Není to řešení, ale člověk se zresetuje.
Je pravda, že zvířátko dělá hodně. Pořídila jsem si štěně. A rázem barevnější svět Soustředila jsem se na to, jak ho správně vychovávat, jak mu dát pocit bezpečí atd. a častokrát jsem si na nějaká negativa v životě ani nevzpomněla. Taky když k tobě po nějaké době přilne, máš pocit, že jsi tady pro někoho důležitá, že někdo má úplně nejraději ze všech jen tebe a když se zvedneš a chceš jít třeba na WC, cupitá za tebou, jestli mu náhodou někam neutíkáš Už co se nám narodili štěňátka a já si nebyla jistá, jestli si to jedno nechám, jsem byla veselejší.
Reaguji na Kleriska:
kdo nedoufá , nevěří a na nic se netěší těžko se dokáže z něčeho radovat. Jinak pejsek výtečný kamarád v nouzi.Špatné věci se dějí kde komu , spíš je to o tom jak se s tím umíš vyrovnat a jakou důležitost tomu přikládáš. Bude zase líp, neboj. Víš jak se to říká "jednou nahoře , jednou dole"
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.