Jsem protivná a ničí to náš vztah, jak z toho ven?

Holka - tohle by mi tedy manžel řekl jen jednou...Respektive - NIKDY by se mnou takhle nemluvil !
Jestli ti připadá věta :

v pořádku, tak mě teda rozhodně ne...
Chápu, že člověk má své nálady a i mu něco ujede...Ale tohle je evidentně problém - vadí ti, že chodí každý den na dvě ( což je naprosto normální - to bych teda nekousala ani náhodou a dost to zavání alkoholismem ).

A kamarádi ? Co je špatného, že když si jdeš zaběhat, tak doběhneš za přítelem do hospody a dáš si s nima limču a společně odjete domů ? Asi jsem z jiné planety a žiju mezi jinejma lidma, ale nevidím na tom nic špatného a divného ...Naprosto běžně se taková situace u mejch přátel děje a NIKOHO nenapadne řešit zda není někdo pod pantoflem.Ostatně i kdyby byl - pak je to jen a je njeho starost...

Nechci a ani nemůžu hodnotit Váš vztah, nic o něm nevím, ale ty jsi sama v cizím městě bez rodiny, bez přátel...On by měl být tvá opora...Nedivím se, že jsi vynervovaná a je ti asi smutno...
Pokud si tě neváží a nemá k tobě úctu ... Jdi o dům dál .. Vím, že to není rada, jak se hodit do klidu, ale já už bych v takovejch podmínkách nebyla ...
Hodně štěstí a pevných nervů ...

Tak já bych to nebrala tak radikálně jako Bruce78, ale souhlasím v tom, že my nemůžeme hodnotit tu situaci a ten vztah, když o něm nevíme.

Já to beru z druhé strany - mám - byť naštěstí vyjímečně - dny, kdy jsem opravdu nekontrolovatelně protivná a partnerovi řeknu něco, za co bych se sama nejraději vyfackovala. Nemyslím to tak, je mi to líto že to řeknu, ale je to HRRRR a já nad tím nemám kontrolu. A akceptuji v tu chvíli jakoukoli jeho reakci, i když on je naštěstí velmi shovívavý .

Musíš vědět sama, CO jsi řekla, JAK jsi to řekla... Znám holky co si přijdou pro chlapa večer (na zahrádku nebo někam) a sama bych je v tu ránu vykázala pryč, jak se chovají.

A s tou hospodou - mně by se to tedy nelíbilo, nicméně pokud mu to od začátku toleruješ a máš zase vlastní zábavu, třeba ani neví, že ti to vadí. Taky záleží i na věku, klukovi v 20ti letech bych to tolerovala, chlapovi s kterým plánuji založení rodiny a má nějaký věk (pro mě třeba nad těch 30) určitě ne.

Silvie OK
mám - byť naštěstí vyjímečně - dny, kdy jsem opravdu nekontrolovatelně protivná a partnerovi řeknu něco, za co bych se sama nejraději vyfackovala.

Tak to přesně sedí u mě, jen poslední dou je to častější. No mě je 27 a jemu 39, takže už rozum měl mít. Ale bohužel měl slepice, které mu vše tolerovaly a na všechno přitakaly. Já nejsou ten typ, mám svůj názor a když se mi něco nelíbí okamžitě to řeknu a i v tom je asi ten problém, nejsem žádná slepice.

To pivko s kámošema jsem skousla, stejně jsem se domů vracela nastejno s ním (chodila jsem do posilky) a on je ten co u nás doma vaří, já uklízím a starám se o domácnost a finance.

Vše přikládám tomu, že mám teď nějaké zdravotní komplikace a jsem z toho utahaná. Vím i že včera jsem to přehnala, ale prostě to do mě vjelo ani nevím jak. Vždycky jssem byla fajn společnost a nezkazila náladu, ale posední dobou jsem na zabití. Je toho prostě na mě moc a nemám s kým jen tak pokecat. S přítelem můžu o všem, ale jsou i babské řeči a o tom se mi s ním moc komunikovat nechce, i když bych mohla.
Občas mě sice naštve, ale popravdě je to chlap, který za to stojí, ale taky má občas výkyvy.
Snad to to sluníčko zlepší a bude lépe. Jo a holky děkuji za rady.
P.S. jen pro představu, když mi umřela babička, tak sedl do auta a přes půl republiky jel za mnou, aby mě potěšil a podržel, myslím, že to snad mluví za vše, je to fajn chlap a asi to je jen nějakájarní úvana spojená s krizí obou, doufám, že brzy odezní

Babbu

Tak takové výkyvy mám v poslední době taky, myslím, že jaro a sluníčko nám zlepší náladu všem... A naštěstí mám kocoura a psa, ti mě většiny protivnosti zbaví spolehlivě než přijde partner domů ... Odkud jsi?

Hm, to je problém starších chlapů, jejich předchozí vztahy a s tím mnohdy spojené zlozvyky ... Uvidíš, zkus si s ním promluvit, najít náhradní řešení, ať ten čas, který tráví v hospodě trávíte spolu...

Tak holky, to já měla včera taky náladu...poslední tři dny, ale včera to vrcholilo a taky jsme se nepohodli....ale už dobrý...

Já bych taky nebyla tak radikální jako Bruce78...

podle mě jsi to udělala správně, že jsi mu napsala...omluvit se, ale dál to nerozebírat a nechat je v klidu...

Silvie OK
Jsem z Ústí nad Labem. A odkud jsi ty? Chceš něco říci? Jmenuji se přesně tak jak máš ty nick .
Máme v plánu koupit si nová kola a jemu kolečkové brusle. Tak snad to potom bude lepší.
Nechci ho změnit úplně, jen tak trošku poupravit a když to dělám opatrně a nenáslně, tak to jde. Jen mi občas rupne v bedně a je konec. To bude asi tou italskou krví co mi dali v nemocnici při úraze. Jsem prostě divoška a horká hlava paličatá a pak je mi to líto.

rattty
No ale musím se přiznat, že nejsem moc zvyklá se omlouvat, většinou mám pravdu já, takže přiznat chybu a omluvit se je pro mě velice těžké, ale on mi za to stojí.

Holky ať už nás to počasí netrápí a nabíjí nás energií, jinak budu jak časovaná bomba.

Nu já jsem v příspěvku Babbu nikde neviděla ani náznak toho, že by se chovala neadekvátně.

Mě z tvého přízpěvku vyznělo, že přítel chodí každý den na dvě piva ( a tobě to vadí, ale kvůli němu to koušeš ).
Šla jsi si zaběhat a stavila jsi se pro něj. Kamarádi měli jízlivé poznámky a tak jsi se vrátila si to vyjasnit ( což nevidím jako něco divného ).
Přítel ti mezitím odjel a nechal tě tam.
Když jsi se vrátila domů, tak se sebral a odešel neznámo kam.
Ty jsi ho volala zpět - po návratu ti řekl, že pokud se tak zachováš znovu, tak se rozejdete.

Následně vysvětluješ, že měl slečny, se kterýma cvičil jak chtěl...

Tudíž jsem radikální, protože tyto věci se mi nelíbí...

Pochopitelně pokud jsi vlítla do hospody jako furie a zavelela uraženě,že jdete domů a dělala scény, nebo tak - tak to je zase jiná situace...

Babbu
jenže pak když potkáme někoho, s kým si život dokážeme představit, tak někdy se omluvit musíme...

spousta chlapů by tohle nezkousla, před kámošema v hospodě a ještě když tam za ním přijdeš, když je na pivu...já osobně bych tam za ním teda ani nešla....ale přitom někdy to není na škodu, když se domluvíte dopředu...on by zase nemel dávcat na kámoše, co řeknou.,.to je těžký...ale vztahjy jsou těžký----

Bruce78
No víš stve mě to, ale asi každý z nás má nějaké zlozvyky a měla bych se naučit být taky tolerantní. Včera to se musím přiznat jsem byla já ta hloupá koza, které normálně odsuzuji. Nevím co to do mě vjelo, nikdy jsem taková nebyla a taky poslední dobou pořád brečím, jsem prostě nějak mimo.

rattty
Byli jsme se domluveni, že ho tam vyzvednu, myslím, že to šlo vyřešit i jinak. Nerada někde čekám a hospody nemám moc ráda. Táta byl alkoholik a když si dá někdo pivo už je u mě alkoholik, sama jsem téměř abstinent. Takže když si dá o jedno malé pivo navíc, tak je jasný, že už si říkám v duchu sakra, aby on nakonec nebyl alkoholik.

Máš pravdu, někdy je potřeba umět se omluvit. Totiž někdy to nestihneš a už je pozdě. Vím o čem mluvíma věř, že bych se tomu dotyčnému milionkrát omluvila kdybych mohla, ale už to nejde. Byl to můj ex. nerozešli jsme se, ale osud nás rozdělil.