Je vegetariánství cesta ke zdraví?

Vegetariánství určitě není cesta ke zdraví, nebo k delšímu životu. Ale nakonec, i kdyby to cesta byla, tak stejně jenou zkončí.

Romi, proč myslíš? Já bych zas řekla, že vegetariánství může život prodloužit - mnohem méně při něm hrozí infarkt, mrtvice i rakovina. A četla jsem i o výzkumu, který zjistil, že lidé co nejí maso mají o 10% méně nějaké látky co urychluje stárnutí buněk.

Piňa Colada: "Já bych zas řekla, že vegetariánství může život prodloužit - mnohem méně při něm hrozí infarkt, mrtvice i rakovina...."

Já rozumím., ale stejně za pár let skončí!

Já taky rozumím, ale ačkoli všichni víme, že náš život jednou skončí, tak ho zpravidla sami neukončujeme a snažíme se, aby byl co nejdelší a nejkvalitnější ( všechny 3 vyjmenované choroby kvalitu života zpravidla dost sníží).

Piňa Colada, máš pravdu a v žádném, ani v tom nejmenším případě jsem nechtěla zesměšňovat názory na zdravý životní styl. Jen v mém životě se objevuje pár fanatiků, kteří hlásají to svoje a věří v nedotknutelnost svého přesvědčení. Toť vše.
Mé poznání? Když jím střídmě - cítím se lépe! K tomu prostě není co dodat.

Já od 10 let jím pouze mořské plody a ryby (cca 2 x měsíčně). Vepřové maso jsem jedla naposledy ve školce a hovězí nikdy. Do 10 jsem jedla krůtu a kuřecí..pak mi přestalo chutnat a začalo se mi protivit. Od té doby jsem ho neměla vůbec. Nevím jak moc vypadám a nevypadám zdravě, ale to se možná ukáže časem. Bílkoviny doplňuji šmakounem, tvarůžkama, tofu, sojovým masem, robi masem atd., beru železo. Myslím, že moje strava je docela pestrá, protože kromě masa jím opravdu všechno. Zatím jsem spokojena a nedovedu si představit, že bych jednou měla začit jíst maso, ale pokud to bude otázka zdraví, asi se přemůžu

Malacek, to je zbytečná otázka - už jen v naší "promasové" republice nehrozí, že ze dne na den budou všichni vegetariáni.
Osobně si myslím, že jíst maso každý den NENÍ cesta ke zdraví. Kam až snížit spotřebu masa, ať si určí každý sám podle toho jak se bude cítit. Nejde se řídit ani výzkumy, protože pozítří vyjde výzkum popírající výsledky včerejšího...
A jídelníček jak už tu bylo napsáno není jen o masu/nemasu. Co se týče zdraví, záleží na celém obsahu jídelníčku (vegetarián co se cpe v cukrárně asi nebude reklama na zdraví) a pak na x věcech úplně mimo jídelníček dotyčného (genetika, životní styl - stres, míra pohybu...).

Reaguji na Pethushka: A víš o tom, že Zuzana Norisová, Iva Kubelková a taky Jan Müller - mistr světa v thajském boxu v supertěžké váze jsou taky vegetariáni?. A spousta celebrit a sportovců ve světě. Jsou o nich videa na Youtube taky.

mohly by se zrušit velkovýkrmny a produkce masa by se přizpůsobila té skutečné poptávce. Co se děje s prošlým masem v obchodech? Zamíchá se k novému a je to! Tohle je problém, který souvisí s celým systémem.

Nejsem proti jezení masa, ať si ho každý jí, když myslí. Samo o sobě škodlivé není, ale to co se dnes prodává je jiné maso, než to, které si připravovali lidé sami na svém statku. Nebylo plné antibiotik a co já vím čeho všeho. Já sama jsem maso nejedla v prenatálním období, mamka byla normální masožrout, ovšem když otěhotněla a čekala mě, zvracela kdykoli prošla jen okolo masny. Nejedla maso, protože nemohla. Po porodu byla zas ok. Za rok po mě se narodil brácha, v době těhotenství s ním mámě maso šíleně chutnalo a voněla jí nafta a tak Jednoduše věřím, že né ona mě tím ovlivnila život, nýbrž já, moje duše, věděla co chce jíst a prosadila si to tímto způsobem už v prenatálu. Jako dítě jsem poslušně papkala, co se na talíř doneslo. když mi bylo asi 7 uvařila mi prababička kaši z krve... poprvý sem odmítla něco sníst. Pak až po letech, tak kolem 18, 19 jsem přestávala jíst maso, sama od sebe. Ale ani předtím jsme se doma s ním neládovali, bylo u nás jen kupované kuřecí nebo ryby a většinou jen o víkendech. V 18 letech jsem se osamostatnila a začla se živit sama, a už tehdy jsem ze svého jídelníčku vyřadila uplně maso. Nechybělo mi, naopak kdykoliv sem navštívila rodiče a bylo k jídlu kuřecí, zvedal se mi nad talířem žaludek. Bylo to pro mě čím dál jasnější. Navíc moje láska ke zvířatům byla vždy obrovská už od dětství. Nikdy jsem nepochopila, jak někdo může chovat králíčky a pak je zabít a sníst. Samozřejmě za to ale nikoho neodsuzuju, více méně to jde už dávno mimo mě. viz. kniha Ctyři dohody Jinak po zdravotní stránce jsem měla tlak mrtvoly, i když jsem sportovala dříve, byla jsem prostě slabá, neměla moc sílu a byla jsem hlavně po střední škole až do třiceti jak lunt. Jedla jsem vegetariánsky, když mi nebylo dobře, v době nemoci, zkusila jsem i krátkodobě veganství aj. Výrazně sem změnila stravování kolem 28 let, to už jsem několik let nežila v ČR a pod vývojem událostí jsem začala přijímat ve své stravě i ryby. Jen tu a tam, jednou za dva měsíce, velmi pomalu. A přišla sem jim na chuť. Můj tlak se srovnal na normál, cítím se opravdu dobře. Za což asi nevděčím teda jen rybám... Přítel, se kterým žiju, je normální masožrout, i když maso teda nekupujeme, pouze ty ryby, a jíme je v průměru jednou za 14 dní. A to vařím skoro denně. Nechci ho sobě přizpůsobovat, naopak vzájemně tolerujeme naše odlišné stravování, oba jíme úplně něco jiného. Přesto i pro něj vařím a na všem ode mě si pochutnává. Ale hlavně ho neřeším, i kdyby si jedl, co chce, je to jeho věc. Řeším hlavně sama sebe, co já chci jíst a proč. Nejsem na světě, abych předělávala koholi, ani někoho s kým žiju, nač si tím otravovat život.

Podle mne jedna jediná cesta ke zdraví neexistuje. Někdo bude po něčem blednout a jiný bude sílit. Každému člověku prospívá něco jiného. Proto nemám ráda tabulky a průzkumy. Každý by si měl přijít na to sám v průběhu života, co mu dělá dobře, jaká strava. Nejsem odpůrcem různých diet, ale nikdy jsem je nevyzkoušela. Uznávám celkovou změnu stravování na trvalo, tedy najít si vlastní životní styl a podle něj žít.

Moc hezky napsané a naprosto s tím souhlasím. Jsou však studie, které jednoznačně ukazují, že konzumace masa v tak velkém množství, jako je dnes rozhodně cesta ke zdraví není. Nehledě na to, že trauma, které zvíře prožije před porážkou, se v jeho těle uloží, zůstane v mase. Každý si však musí najít tu svou cestu. Pokud to někoho zajímá více, zkuste mrknout na tyto videa, nedávno jsem na ně narazila a zaujaly mne. (doporučuji hlavně "Proč již nejsme všichni v ČR vegetariáni", "Zdravotní rizika stravování", "Obsah tuku ve stravě")

http://www.csvv.cz/index.php?option=com_content&vi ew=section&layout=blog&id=20&Itemid=122

s tím také souhlasím, jen sem to nezohlednila, je to další bod proč nejíst maso, a dost důležitý, ale spousta lidí to tak zkrátka nevnímá. Jinak díky za odkaz, proklikla jsem se tím na zajímavá videa na youtube. Např. zajímavé je hodně video o bílkovinách a tucích, i když pro mne osobně informace v nich nejsou žádnou novinkou, také to o tom dýchání atd. vegetariáni versus okolní svět, energie atd. je to hodně komplexní téma, a musím jedině souhlasit, protože sama s těmito věcmi pracuju.

Souhlasím s Mabynou, že konzumace masa v takovém množství, jak jsou západní lidi zvyklí dnes, je nezdravá. Jinak spíš než maso v umírněném množství bych za zdrav. problémy hledala hlavně jiné věci - průmyslově zpracované potraviny, rafinované cukry, moučné výrobky, spoustu soli a chemie ve všem... Takže pokud někdo jenom vynechá maso, ale dál do sebe cpe "moderní" jídlo, nepomůže si vůbec.

Otázkou je, proč jsou někteří vegetariáni zdravější než "všežravci a masožravci". Je to proto, že nejí maso, anebo proto, že si hlídají, co jí, aby jim nechyběli žádné vitamíny, aminokyseliny, bílkoviny,...?

Mám takový pocit, že kdyby se takhle hlídali "všežravci", byli by snad ještě zdravější než vegetariáni.

Tak to všechno je součástí naší stravy, a za sebe můžu říct, že si hlídám co jím, nejde tu jen o maso. Výrobky z bílé mouky mi nikdy nechutnaly, takže jsem neměla problém je přestat jíst, navíc bílá mouka živí candidu ve střevě, a ta zase tím jak roste způsobuje chutě na produkty z bílé mouky a na sladkosti. Člověk tudíž nedokáže přestat, dokud si nevyčistí tělo, hlavně střevo, pak přestane mít tyhlety chutě. Chutě se vůbec celkově změní. To člověk pochopí až tím projde. Celkově ke zdravému životnímu stylu vede několik cest, řekla bych ale že, většinou právě vegatarián zkoumá svůj jídelníček zevrubně, já třeba nikdy nepiju sladké sycené nápoje, než si něco koupim přečtu si na obalu složení, ovšem nenakupuji v čr, takže mám opravdu bohatší výběr, ani neberu žádné syntetické doplňky, všechno čerpám pokud možno ze stravy. Není vegetarián jako vegetarián, mě nestačí jen nejíst maso. A můj poslední příspěvek je poněkud zastaralý už víc jak rok nejím ani ty ryby, ani žádné mléčné výrobky.. to je pro mě důležité, protože mi zmizely předmenstruační potíže. Cesta ke zdraví ale nespočívá jen ve stravě, i když má na nás denodenně obrovský vliv, v první řadě na psychiku. Tam je vidět první efekt stravování, v tom jak se po jídle cítíme. Jinak nemyslim, že jsem fanatik, s nikým se na toto téma nebavím, a že jsme každý jiný, je zkrátka potřeba respektovat. Mě lidi co jedí maso nevadí, co by mi vadilo, kdyby mi oni mluvili do toho, jak se stravuju.
Co mě nedávno zarazilo ve Španělsku bylo, že v jedné školní skupině se mě kdosi zeptal, zda je pravda, že u nás v české republice je nejvíce ze zemí EU rozšířená rakovina tlustého střeva. Není podstatné, zda je to pravda, jelikož šlo o výsledky jakéhosi vědeckého výzkumu. Otázka je, co se děje v tlustém střevě. Je tam souvislost (nejen) s pojídáním masa, které ze všech potravin prochází střevem nejdéle, ukládá se v záhybech střeva, a tam hnije. A rakovina je na světě. Proto je možná snad ještě víc něž složení stravy důležitější čistit pravidelně střevo, nejlíp oběma stranama.