Je studium na gymnáziu opravdu taková výhra?

Reaguji na bakalářka:
Já na Panský studovala, sice ne lyceum, ale Obrazovou a zvukovou techniku. Teď se to tam pod novým ředitelem trochu zvrhává, ale lyceum a technické obory jsou pořád špička mezi průmyslovkami.

No, já měla už na základce jasno, že chci dělat psychologii, ovšem stření školu na to nenajdete a ve všech poradnách vám řeknou jediné - gympl. Takže jsem jako trubka lezla na gympl, a už teď v prvním ročníku doopravdy nadávám, kde můžu, protože ta matika, fyzika, chemie, to je fakt něco strašnýho... Ještě když moje třída na všechny tyhle předměty schytala podle všeho ty nejhorší profesory z celé školy. Fyzikář si naivně myslí, že má třídu plnou Einsteinů a že se všichni vždy každé učivo naučíme ještě před hodinou sami doma, přičemž 70% třídy to samo prostě nepochopí (včetně mě ), a tudíž v hodinách probírá něco úplně jiného, co v osnovách ani není, a čímž nám ty hlavy zamotá už úplně... Matikář je sice celkem v pohodě, ale všechno bere kosmickou rychlostí a už teď probíráme učivo, co jiní mají třeba až ve třeťáku, tudíž nikdy nic pořádně neprocvičíme a už píšeme test. No a na chemii prostě mozek nemám, takže to mě vlastně může učit kdokoliv a já v tom pořád budu plavat. Doopravdy mě štve, že se třeba aspoň na tom gymplu nejde třeba vybrat nějaký studijní plán, ve kterém bych se zaměřila víc na ty společenské vědy apod. než na tohle. Na vysoké mi to podle mě bude k ničemu.

Jelikož mám vystudované osmileté gymnázium, tak ti řeknu, že je gympl důležitý za předpokladu, že chceš jít na vysokou. Nehodí se tam ale každý - jsou lidi, kteří se prostě neumí/nedokáží učit a pro ně je to pouze utrpení. Další jsou typy lidí, kteří pořád říkají "a k čemu mi to jako bude? proč se to máme učit? vždyť to v životě dělat NEBUDU!", kteří na gymplu taktéž nemají co dělat (pokud člověk u každého předmětu řekne, že je zbytečný a k ničemu, tak pak ani nemusí na vysokou - tam jsou taky věci "k ničemu") - navíc těmito řečmi štvou zbytek třídy, kterým látka přijde v pohodě.
Zkrátka a dobře - zkusit se dá osmiletý i šestiletý gympl a případně přejít na střední

Reaguji na Mar16: Možná tě to nepotěší, ale to stejné tě čeká i na vysoké - s námi v prváku na chemii dělali věci z učiva pro třeťáky na přírodovědě s tím, že to "pro prváky" přece všichni známe a je to jasné Jak to ale popisuješ, tak bys možná měla zvážit přestup na jinou střední, aby ses zbytečně netrápila až do konce (chemie bude ještě těžší až se dostanete k biochemii). Přijímačky na psychologii (na MU), jak jistě víš, jsou dost těžké a potřebuješ na ně hromadu zbytečností (to vím od bývalých spolužaček z gymplu, co jsou na psychologii), takže se na to připrav A važ si toho, kde jsi - co já bych za to dala, když teď sedím nad patologií a patfyzem

Řekla bych, že s výběrem středních škol mají nespornou výhodu Pražáci a vůbec lidi z větších měst. Mají tam totiž velký výběr všech typů středních škol. Můřou si vybrat nejen typ školy, kterou chtějí studovat, ale i přímo školu, jelikož tam je určitě víc gymplů než jeden.
Já jako holka z maloměsta, kde je jeden gympl a jedna průmka a pár dalších pochybnejch škol asi nebudu mít moc na výběr. Nakonec chodím na gympl do vedlejšího města, který je sice ještě menší, ale gympl má lepší pověst a rozhodně mě připraví na výšku (chtěla bych na medicínu) než cokoliv jinýho. A to proto, že žádný zdravotnický lyceum u nás prostě není. A odmítám dojíždět denně 2 hodiny do školy, a jako 15 by mě rodiče na intru ve velkym městě bydlet nenechali
Tohle je můj názor. Myslim, že gympl je pořád dobrá škola, na kterou je dobrý jít. Ale pokud bydlíš ve městě, kde je odborná škola s tvým zaměřením, tak bych neváhala