Je špatné být ve 27 letech sama?

stejskalo se ti viď?

ne, ne hodný ženský si nezasloužej hodný chlapy s tím už jsem se smířila

no tak ona je pak fakt víš co... krá..

Mně je 32 let. Také jsem sama a divně si nepřipadám. A pravda, čekám na prince z pohádky, jelikož jsem sama princezna. Jsem si jista, že se jednou objeví. Vím dobře, co chci a jak bych to neměla, šťastná bych nebyla. Takže pak je pro mě lepší varianta nemít nic.

Reaguji na Helmut: S tím souhlasím, Také budu radši sama, než mít někoho s kým by to nebylo pravé. Na druhou stranu jsem i ráda, že nikoho nemám, protože nechci být na nikom závislá. Ani dítě si už nepřeji jako dřív, když bych si měla představit v jakém světě bych ho měla vychovávat. Starat se o něj dalších minimálně dvacet let je také šílená představa. Stejně tak to, že kamkoli se hnu, když ho budu mít, tak už jen s ním.

Je to tlak okolí. Viz -

Mě se také všichni ptají, kdy se vdám a hl. kdy budu mít děti (je mi 30). Přijde mi to takové nemístné, asi bych se nikoho takhle neptala. Já to jako mezník bohužel díky tomu taky tak trochu beru. Vliv na tom mají i časopisy apod., ve stylu: "28 let? To na svůj věk vypadá dobře" . To se vždycky musím smát.

Řekla bych, že se ta hranice neposunula jen ženám, ale i mužům. Dříve se brali ve 20, 22. Dnes je to později, takže logicky obě pohlaví vyčkávají. Nemyslím, že ve 27 je "všechno" probrané. Spoustu lidí se v tomhle věku "hledá", cestuje apod. a ne všichni se hrnou do ženění.

Vždy jsem zastávala názor, že raději budu sama než mít někoho za každou cenu.

začátkem září mi bude 30 a opravdu tento věk neberu jako něco, co mi dává imaginární nůž na krk se slovy: zadej se..je nejvyšší čas. I když nepopírám, že bych už taky nebyla ráda v nějakém perspektivním vztahu s nějakým fajn chlapem.

Vždy jsem měla a preferovala starší přítele... musel být ode mě alespoň o 5 let starší.. v únoru jsem se s někým rozešla. Do teď jsem byla sama a vlastně i jsem... i když mám velmi volný vztah paradoxně s o rok a půl mladším klukem. Jako vztah to ale neberu. Nikam nepospíchám. Neženu se. Vídáme se, když se chceme vidět, zavoláme si, ale zásadně si nic neslibujeme a nic neplánujeme. A já se upřimně snažím si k němu nevypěstovat nějaké bližší city a vztah.

Když toho chlapa, kterej se do mě zblázní nepotkám teď... tak ho potkám za rok, dva...za pět let. Vdavky neplánuji - nechci je, děti mít nemůžu, takže upřimně - kam bych se měla hnát? Uteče mi něco? když to vezmu do důsledků... nejedny Vánoce jsem slavila sama... když jich ještě pár sama strávím..svět se fakt nezblázní a já se nepotentuju.

Není kam spěchat...není kam se hnát )

Přesně tak - kdykoli může zakladatelka narazit na nějakého "cestovatele", který už zatoužil zakotvit a ani moc netouží po nejmladší možné naivní slečně, ale spíš rovnocenné partnerce, se kterou si bude mít co říct
Další možnosti jsou chapi co se právě s někým rozešli. Nejlíp s nějakou mrchou - protože pak si budou vážit férové partnerky.
atd atd atd...

Hodně štěstí a zatím si svobodu pořádně užij!

Já na tom byla před více než půlrokem stejně a místama mě to hodně bavilo. Svoboda má hodně do sebe. Byla jsem zvyklá dělat všechno sama, spoléhat se na sebe, cestovat sama - a tím pádem poznat kupu nových lidí... No a dneska si zas užívám vztahu a toho, že jsme schopni spolu vůbec nějak vyjít a ještě si to opravdu užít, protože jsem jinak založením dost samotář, samorost.

Určitě to divné není. Ono hodně záleží i na stylu života. Kdo si udělal střední, našel si partnera, usadil se, může mít klidně v 27 i dvě tři děti. Kdo využil celou dobu možnosti studia do 26 let, je ve 27 teprve na startu Žádné strachy, užívej mládí. Nikde není napsané co je normální a ne, natož špatné.

Vůbec ne, já jsem svého druhu také za exota, jsem vdaná, je mi 22 let a všichni se v okolí strašně diví, že ještě nemám dítě, proč bych se jinak takhle mladá vdávala že? Už o mě kolovaly i takové věci že snad nemůžu mít dítě Bohužel to si nevybereš člověk se tomu má jen zasmát a lepší být sama a počkat si na pořádného chlapa než chodit s kdekým jen aby si o tobě někdo něco náhodou nepomyslel

Pokud nechceš děti, tak je to úplně jedno, vždycky (i po 35tce) se dá najít nějaký volný chlap (rozvedený, často se závazky)...Ale když chce žena vlastní děti, tak po 30tce ten čas ubíhá hodně rychle a přírodu neošálíme, takže já bych se spíše bála bezdětnosti než toho, že nenajdu chlapa...Ale ty máš ještě pár let čas, tak se tím nestresuj

Nemyslím si, že by na tom byly obě pohlaví stejně, chlap může mít děti v 60ti, žena ne, takže je to pro nás trochu nespravedlivé...

Partner se dá najít vždycky, ale s věkem je to prostě složitější, člověk je náročnější (často příliš, kamarádka kolem 30ti by si představovala pana dokonalého, ale nevidí, že sama zdaleka dokonalá není, no...), nerad mění své zvyky a volných chlapů bez závazků je po 35tce opravdu málo (většinou mají minimálně jedno malé dítě...), ti nejlepší bývají už zadaní atd.

No svatby jsou už zase jiná kategorie.
O tom se ani nehádám jen zkus ještě jednou přečíst co jsem napsala.
Popsala bych ti situaci starších slečen co hledají "pana božského" slovy "starého psa novým kouskům nenaučíš" jednoduše čím je člověk starší tím méně se dokáže podřídit a soužití dvou je hodně o kompromisech.
Hledat vztah s výhledem na rodinu na prahu třicítky už je "za pět minut dvanáct"

Není to nic nenormálního,nic zvláštního,jen je to těžší než ve dvaceti.

Reaguji na Tiakia: Já si to fakt nemyslím .

Myslíš, že ve 20 najde holka "vztah s výhledem na rodinu"? V téhle době? Vždyť dvacetiletý kluci jsou nevyskákaný zajíci a na zakládání rodiny nepomýšlí ani omylem.
Naopak, chlap ve 30-35 už se vyřádil a začíná přemýšlet, že by se usadil.

Tohle bych řekla o věkové hranici 40 až 50, ne o 30.
Zkrátka si nemyslím, že co neulovíš do 30, to nemáš a jsi odkázaná na odpad, co nikdo nechce . Ale je to jen názor, samozřejmě se také nechci hádat!

vždyť nemusí mít 20ti letého partnera
A právě v dnešní době,kdy spolu pár x let "chodí" pak se zasnoubí a pak někdy možná vezmou je 27 už celkem pozdě pokud to slečna pak nechce brát "hákem" .
Protože není vyjímka od seznámení k dítěti /schválně nepíšu ke svatbě / 7-8 let což už v případě starší slečny je docela kritický věk.

Ale znova opakuji,že není nic zlého být ve 27 sama je to prostě hodně individuální.

Joj! To je pravda .
Ale stejně. 7 až 8 let spolu lidé chodí než se vezmou právě z důvodu, že jsou ještě moc mladí na děti a svatbu nebo ještě nemají tolik peněz, ne? Pochybuji, že se tak dlouho "poznávají".
Navíc u takovýhle dlouhých svazků je problém, že se po určité době můžou "přechodit" a jelikož nejsou žádné děti, tak se rozejdou. Neříkám, že se děti či svatba mají pořizovat v zamilované eufórii, ale asi ani ne v dlouhodobém stereotypu, při kterém ho má díte oživit.

Pokud se 30 holka s někým seznámí, tak se stačí poznat za 2 až 3 roky, ve 33 má dítě, v 35 druhé a v pohodě, stihla to .

Ženy v tomhle mají nevýhodu. Všechno se teď posouvá, VŠ, kariéra, cestování, užívání si..., ale biologický věk je stále hraniční +/- 40.

Ale teď už to točíš dokola - "pokud" se s někým seznámí... ta šance, že se objeví vhodný protějšek, je prostě menší. Souhlasím s Tiakiou.

To ne, ale když je partnerka fajn holka, pár let spolu vydrží, pak už jim pomalu táhne na třicet a o svatbě a rodině začínají často mluvit sami

Cože? Ve 27 je člověk starý? Vždyť ve 27 je to holka těsně po VŠ...
To se pak teda nedivím, že je tolik starých mladých, co v 25 vypadají na přerobených 45...