Je mi trapné přiznat cenu mých věcí

Přesně tak to taky mám. Samozřejmě si koupím čas od času i dražší věci, ale největší radost mám, když nějaký hodně dobrý kousek najdu levně ve výprodeji. Snad proto, že se mi to nestává moc často A taky jsem se už přistihla, že kdykoli mi někdo něco pochválí, plácnu něco ve stylu "a přitom to stálo jen tolik a tolik..." Musím se v tomto trochu krotit, opravdu bych to všem samou radostí hned vysypala

Tak to já cenu nehlásím, třeba jen řeknu kde jsem si to či ono pořídila, ale cenu až pokud se někdo zeptá, ale většinou jen poděkuji. Kovbojku z toho určitě nedělám, spíš by mi bylo hloupé to nějak tajit, když už se dotyčná zeptá, tak normálně odpovím. No vlastně jsem nad tím nikdy ani neuvažovala, proč bych si zrovna s tímhle měla lámat hlavu a něco si vymýšlet. Pak by si dotyčná ještě mohla myslet, že si o ní myslím, že je chudák a nemá na to aby si to taky koupila. Ale pokud cenu přiznat nechcete, tak to taky beru, vždyť je to vaše věc, takže vy si k ní můžete vlastně říkat co chcete.

Ano, tak tohle přesně dělám. A už jsem si taky mockrát říkala, že s tím musím přestat, že jsem s tím spíš trapná, ale vždycky to samou radostí vysypu a je to

podle mě je to výchovou těch lidí..
moje máma, když dostane, nějaké peníze navíc, tak je uloží do banky a nešáhne na ně...a celkově si vybírá levné oblečení, jídlo, auto jedině z bazaru atd...prostě nechce vyhazovat i kdyby na to měla sebevíc peněz...
já jsem na tom obráceně...člověk nikdy neví kdy to s ním praší a peníze si do hrobu nevezmu (a to je mi 20 )
jinak já taky zapírám ceny..kdybych mámě řekla, že mám hodinky za tolik a tolik tak mi to přepočítá na jídlo a životní náklady atd..myslím, že dokud nemám děti, tak tohle snad řešit nemusím...jsem sakra mladá, tak si to chci užít..

Já si taky nekupuji až tak drahé věci, jako vy, jsem pořád studentka a sama ještě nevydělávam, ale nakupuji ráda, ať už oblečení nebo kosmetiku a furt musím mít něco nového. Mám spolužačku, která by si takovéhle věci klidně mohla dovolit taky, mají (její rodina) lepší dům než moje a podobně, má i brigádu( já taky, ale pouze někdy o prázdninách), ale moc pozornosti oblečení ani kosmetice nevěnuje, obléká se spíše tak normálně - džíny, obyč. tričko, svetřík nebo mikču, někdy podpadky a já ráda sleduji nové trendy, mám ráda elegantní styl a pokaždé když si něco koupím, tak nad tím "ohrnuje nos" např. před týdem jsem si koupila novou šedivou kabelku, kterou nosím "na ruce", když jednu šedivou už mám, ale rozdílný tvar a dokonce i barvu, dá se nosit i přes rameno - Kamarádky mi jí chválili, ale ona hned začala jak jsou ty kabelky úplně stejný a že nechápe proč jsem si jí teda koupila, že ona by si takovýhle plejtvání nemohla dovolit a mě to vždycky nehorázně zkazí náladu a radost z té nové věci

Já teda nevím, na drahé věci nemám, ale kdybych měla, tak proč bych to neřekla? Pokud bych si na to vydělala sama a neždímala chlapa, tak bych klidně přiznala i kabát za 30 000. Nemám pocit, že by mi každý vždy a všude za každou cenu záviděl, stejně tak nevidím důvod se před někým cítit trapně.

přesně tak, dokaď můžeme, tak proč bychom si ten život nezpříjemnily?

Reaguji na Majiiinka: nenech si od spolužačky zkazit náladu, závistiví lidi jsou nejhorší

Pokud ti někdo řekne, že tolik peněz by např. za kabelku nedal, nemusí to být vždy ze závisti. Zkrátka každý preferuje jiné věci, některá si koupí kabelku za 12 000 a jiná zas za stejnou cenu něco jiného (nebo by si něco jiného koupila, kdyby mohla). Já spíš znám ženské, které něco dražšího a na první pohled kvalitního pochválí, ovšem nedokážou přitom nemít kyselý obličej, takže stejně hned vím, jak to asi myslí. Pár dní mi před domem stojí nové auto, na které jsem si vydělala a šetřila jsem pěkných pár let a od chvíle, kdy jsem s ním přijela, se místní drbny v ulici užírají otázkou, kolik jsem za to dala. Kadeřnice, ke které chodím, mi dnes říkala, že se jí už ženská od nás z ulice , která k ní taky chodí, ptala, jestli jsem se náhodou nesvěřila, kolik mě to auto stálo a že si myslí, že sama ženská tak velké auto nepotřebuje. Čím dál víc mě štvou zvlášť tyhle typy udrbaných babizen, ale snažím se nevšímat si jich. Tak přemýšlím, že snad pustím "do oběhu" informaci o ceně mého vozu a ještě si sto tisíc přidám Každopádně to člověka dokáže otrávit.

Přesně proto ti to říká. Sama nejspíš ví, že nemá vkus jako ty, možná ti i trošku závidí, že se umíš obléct a proto si to alespoň vynahrazuje tím, že ti radost z nové věci pokazí.

Nic si z toho nedělej, příště až by se chystala něco komentovat bych předem řekla, že nečekám, že mi to pochválí, že z nové věci máš radost a nechceš, aby ti ji hned zkazila.

Přesně tak bych to taky udělala Jen at se tou hořkostí potom zalknou.

Jako ženské, dopředu říkám, že nechci nikoho urazit, ale celé mi to tu přijde, že pokud mi někdo něco nepochválí nebo se mu to nelíbí nebo se zeptá na cenu, tak hned závidí. Nesoudit tak rychle a trochu skromnosti by neškodilo.

A u koho třeba? Sama mám tolik hader, botů a kabelek, že pokud mám něco nového, málokdo si toho všimne, protože by si to musel myslet u všeho, co na mě ještě neviděl. Ale pokud mám známou, která se třese na to, aby si do mě rýpla, s klidem jí to vrátím.

Na pochvaly tedy nečekám, spíš mě potěší, když mi kamarádka sama řekně, že jsem hezky sladěná a že mi ta konkrétní barva moc sluší.

Myslím si, že málokdo přijde a hned vytrubuje, že má něco nového a teď všichni chvalte! Nic takového jsem tady nezaznamenala. Spíše snahu předcházet pro uživatelku nepříjemným situacím, které vyplívají z nevhodných dotazů rodiny a urýpaných kamarádek.

to je pravda

Reaguji na Dirtyangel:
Upřímně ti to řeknu asi takhle: Já osobně nemám potřebu závidět a tak to neočekávám od ostatních. Jo, jsou závistiví lidi, ale co je mi do nich. Spíš si myslím, že pokud je ženská schopná si tolik vydělat, tak je nejspíš ve své práci dobrá a spíš by na to měla být pyšná a ne jezdit k blízkým lidem oblečená tak, "aby si náhodou něco nepomysleli".

Navíc ostatní ženské nejsou úplně mimo, ony většinou vědí, kolik to stálo a spíš čekají, jestli jste schopné to přiznat nebo jestli z nich děláte blby.

Chápu, jak to marbee myslela, už jsem to taky napsala. Ne každý, kdo pronese poznámku "To se mi zdá drahé, to bych nekoupil/a" hned závidí. Jak jsem psala, každý má jiné priority. Mně když řekne kamarádka (kolegyně, známá...), že má kabelku za 6 000, tak si pomyslím, že bych to fakt nedala za kabelku - nahlas to ovšem řeknu jenom u těch kamarádek, kde si to můžu dovolit, protože se navzájem známe "jako své boty" a víme, že upřímností jedna druhou neurazíme.