Je mi trapné přiznat cenu mých věcí

Reaguji na Bajina8888:

Já mamince jednou řekla, za kolik mám podprsenku, ale od té doby radši mlčím o tom, co jsem si koupila. Sestra se jí o té guessce dokonce bála říct tak měsíc, kabelku si nechávala u přítele Ale už si zvykají, jen si asi myslí, že bysme ty peníze měly využívat jinak

Prosímtě, ty z tebe měly zážitek na měsíc, pak večer vzdychaly nad webovkama a užíraly se tím, že ji nikdy nosit nebudou. Jasně, každá má jiné priority, i ten kdo si to může dovolit nemusí nutně mít zájem něco takového vlastnit. Ale takové důležité slepice, co mají komentáře, dotazy atd mi jsou k smíchu.

Nekradu, dřu se jako blázen od nevidím do nevidím, od nikoho jsem nic nedostala, všejsem si vybudovala sama, nikde nedlužím ani korunu a bude se do mě někdo navážet?

A pak ty dotazy, kde na to beru? Slečno, makej šestnáct hodin denně šest dnů v týdnu, měj něco v hlavě a pak to taky půjde!

No přesně to jsou i přítelovi rodiče, myslí si, že bychom ty peníze měly využívat jinak My ovšem hodně utrácíme na jídle, na výletech, na oblečení a celkově na živobytí.... Na nějaké velké šetření nám moc nezbývá )

Já jsem přesně tohle řekla kámošce, že nevím, proč by mě měly vytočit dvě prodavačky, které se užírají tím, že tam musejí tvrdnout. Já jsem slušně pozdravila, zaplatila a odešla, ten, kdo tomu rozumí, tak ví, tím se já uklidňuji Nosím drahé věci kvůli SOBĚ né kvůli takovým závistivkám

Přesně tak

Mě ještě maminka doráží větou "a to ti to přítel dovolil si koupit?" Jako bych se ho někdy ptala
Spíš je mi to trapné v práci, všichni asi vyděláváme nějak tak stejně a jediná já utrácím za blbosti Dokud si to můžu dovolit, proč ne?

A to ani nevíte, ajk je mi někdy blbé, přiznat, jak mám šikovného chlapa, to ostatní holky mávají rukou. Nemyslím ani tak finančně, jako všeobecně..

Za sebe musím říct, že nevidím nic špatného na tom, když se někdo zeptá na cenu a já po pravdě odpovím, ať už je cena jakákoliv. Vždyť jsem to neukradla, tak zač se stydět? Někdo jezdí na drahý dovolený, někdo dá nehoráznou sumu za jídlo, někdo za oblečení a někdo za všechno dohromady. Co je špatného na kabelce za desetitisíce, když si jí člověk koupí za své?

Šikovného !! Ale jooo, to ja svého přítele chválím všude a pořád ! A je mi to občas také trapné, když si někdo stěžuje na svého přítele, zeptá se mě a co já a já řeknu :,, hmm my to máme moc fajn"

jj, to je jasné, takových znám taky pár, ale já mluvím spíše o těch, kteří si na ty dražší věci potrpí - to prostě poznáš, jestli to je věc z tržnice, a nebo odněkud trochu jinde (řečno s nadsázkou)

Já už ho radši moc nechválím, holky si pak myslý, že si vymýšlím Jedna mladá kolegyně mi řekne, ať svojí zkušenost do debaty nedávám, že mám doma ufo. Dneska jsem se ani nemohla pochlubit, že ho povýšili

Reaguji na Bajina8888:
Když na to máš, máš radší kvalitu, tak prostě do toho nikomu nic není

Vždyť na tom není nic špatného se rozmazlovat se, chýčkat se,...

Třeba jednou přijde rodina a tak, tak to pak zase budeš dávat dítěti.
Osobně to beru tak, že dokaď to jde, tak si užívám. Až to nepůjde, tak to nepůjde

No, tak to hold nejsou prostě kamarádky, ale pouze kolegyně, které si myslí, že ideální chlap neexistuje a kdyby náhodou ano, tak ho přeci nemůžeš mít TY ! to je prostě smutné !

No tak gratulujeme k povýšení přítele !

Přesně tak, můj názor !

Já vždycky řeknu, že si to nepamatuju.. Ale nesnášim, když po téhle odpovědi někdo dotírá stylem: "Tak aspoň přibližně". Nikomu do toho nic není. Ale totálně nesnáším pravý opak: Když někomu například pochválíte kabelku a slečna na to: To je Guess a stála 4 500 a tváří se u toho, jak kdyby s tím byla bůhví co...

Úplně chápu tvoje dilema. Já si sice drahé věci dovolit nemůžu, ale i tak s tím mám problém. Dopřávám si totiž lepší kosmetiku (rozuměj Mary Kay, La Roche, Avene, Redken...) a neustále si kupuju nové oblečení (v cenové kategorii Camaieu) a i tak čelím ze strany mé mamky hrozné kritice. Rozdíl je ale v tom, že ona na sebe nedbá, ale vyhazuje nehorázné sumy za jídlo a cigarety. Já zase nekouřím a za jídlo se snažím utrácet rozumně (= koupím si, na co mám chuť, ale nakupuju tak, aby se zbytečně nevyhazovalo). Takže ji, možná drze, vždycky odvětím, že já na rozdíl od ní nekouřím, takže si můžu dovolit tyto věci. Je z toho vdycky hrozný povyk

Tak to mně když někdo něco pochválí (bližší kamarádky), tak většinou cenu taky hlásím, ale z toho důvodu, že mám většinou radost, že jsem danou věc koupila výhodně, tak se chci pochlubit. Navíc mám v okolí holky, které zastávají názor, že vypadat dobře = hrozně za to utrácet, tak se jím snažím dát najevo, že to jde i za rozumné peníze.