Jde to - být zamilovaná do dvou mužů současně?

Leo
ono se to v životě občas tak divně semele... Parma si může vybrat, jestli ublíží sobě tím, že se odřízne od někoho, koho má pořád ráda, nebo svému stávajícímu příteli, který ji zavazuje tou přemírou lásky... nezávidím jí to rozhodování...

Já vím..

Ani já, tímto ji přeju hlavně hodně štěstí

děláš si legraci,s jedním ano...ale jak se musí dusit,když vybírá mezi dvěma?jaké pochyby v sobě musí mít?krásné je být zamilovaný...ale vždy by to měl být jen jeden člověk...protože ta exploze citů je tak zahlcující...že už není místo na zdravý rozum

Leo, Ty jsi moje krevní skupina
Zrovinka jsem v přesně stejné situaci toho ojebávaného
Kdyby tak všichni lidé byli féroví, hraní si na levoty prostě nesnáším. Ale asi jsem (bohužel) jeden z mála trpících iluzí, že ve vztahu má být čisto hlavně ve svědomí.
Když není, tak se to vždycky projeví a v horších případech je vztah likvidační.
Věčný koloběh, přestane vás bavit partner a nemáte náladu nic řešit, tak šup do nového, proč se zatěžovat, lidí je jak sra*ek...
Pardon, mám splín, omlouvám se.

Heč, já to mám v praxi

ahoj kočko Máš recht, některé části lidské duše jsou k nepochopení.

Můžu tě ujistit, že nepatříš k menšině!

jak to myslíš?zamilován až po uši?

thunderbird
ahoj Birdy, s duší je to opravdu složité, ani ten, komu patří, se v ní kolikrát nevyzná... čtu tady, jak se cítíš a asi to není nic moc, tak se drž...

tak nějak zlato. Jen ne má maličkost. To byl pokus o sarkasmus

quote=thunderbird]Jen ne má maličkost[/quote]
docela mně mateš...zřejmě nejsem na tvé vlnové frekvencitykže ona ano ty ne, a nebo byla onou maličkostí myšlena tvá partnerka

Jak je tady každý zvědavý Včetně mě samozřejmě !
Občas si připadám, že tady parazituji na pocitech jiných v podobných situacích, ale tak nějak se člověku uleví, že v tom není sám. Jak by bylo krásně, být nucen řešit jen trapné otázky peněz, bydlení, kam na dovolenou, co k večeři atp.
Řešit vztahy je složité, bolestivé a zoufale vysilující.

thunderbird
Ahoj,ty se v tom asi pěkně plácáš,viď?

o tom mi povídej...já napojovatelka na jakéko-li city a ještě navíc zvědavá jak blázen...ale jedno jsem se naučila...ze všech proher a pádů,nabrat pro sebe to čisté a pozitivníi když to děsně bolí...čas je dobrý léčitel...ps.vysilující jen dočasu...člověk se učí věkem a uvědomuje si víc sebe sama a to,co potřebuje k tomu,aby si duši dobře nakrlmil,bez velkých bolístek...aspoň já v tomhle pomalu stoupám

to je ale si normální...člověk aspoń na chvíli nemá pocit samoty a zoufalství v tomhle velkém světě

medvidek Mi povídej, už není skoro v čem. Teď jsem na jednu stranu ujišťován, že s holkama nebude dělat problémy a na druhou není schopná ani odpovědět na SMS nebo říci, kdy hodlá přijít.
By se jeden fakt podělal. Jako všechno se dá nějak přežít, ale nejde u toho být ještě laxní, nespolehlivý a hrát si pouze na své štěstí a ostatní ať se přispůsobí.
He, jsem ve špatném vláknu. Už je jen jeden.