Jak zvládnout nezájem partnera?

Reaguji na srnecka: Aha, tak to jsem nepochopila tak kdyz si ti napíše, tak nevidím důvod mu neodepsat. jen jestli teda ty píšeš skoro pokaždé jako první, tak na to bych se vykašlala. S tím barákem to myslíte vážně?

Reaguji na kozenka88:
Jo, většinou píšu já jako první, ale už nebudu, ať si škubne, když mi nechce psát . No, myslíme...už je z půlky zaplacený. Právě, že on všechno plánuje, jak spolu budem bydlet, co si koupíme, kdy se nastěhujem atd., já nerada plánuju, protože si říkám, žen se může všechno kdykoli změnit, ale on o tom furt básní a pak mi ani nedokáže v týdnu napsat...je to zvláštní

Reaguji na srnecka: no to teda zvláštní je, předpokládám, že tady to, co se řeší, není jediná věc, na kterou máte odlišnej názor..

Reaguji na kozenka88:
Je to jediná věc, jinak si rozumíme ve všem a když jsme spolu je všechno v pohodě, akorát já se do ničeho moc nehrnu, dávám tomu tak nějak volný průběh, chtěla bych, aby nám to vyšlo, ale vše se uvidí..

proč tě tak nazval??

Reaguji na djanettka:
Po tom, co mi napsal, jsem mu řekla, že na mě nebude hnusnej, že já na něj taky nejsem, a on že na mě není hnusnej a že jsem hysterka..

Jak a proč se změnil, Kacii? Chcete oba furt to samý (on tebe a ty jeho)? nesemlel ho náhodou tak trošku studentskej život v Brně a on teď neví, co chce, tak nemá chuť ti oponovat?
Jeslti říká, že se změnil, zpozorněla bych... Pokud má krizi, tak ty hádkama ještě přilejváš olej do ohně Kousni se, udělejte si hezkej večer a nad lahvinkou vínka to rozlouskněte, co vadí jemu, co vadí tobě, co se změnilo, že to teď není ono a co s tím provedete... Obě strany s tím musí chtít něco udělat...

Reaguji na srnecka:
myslím, že to nebude až tak horké já to měla ve vztahu stejně, akorát role byly obrácené přítel po mě vyžadoval ať mu každý den zavolám do práce nebo alespoň napíšu. Přišlo mi to strašně nepřirozené když jsem to neudělala spontálně, ale vyloženě jsem musela jinak přišel z práce uražený a hned mi to předhazoval - že prý jsem měla celý den volno a nebyla mu schopná ani napsat. Začalo mi to časem lézt na nervy a tím tuplem jsem nepsala - ale ne schválně, neměla jsem tu potřebu. Ale nemůžu říct, že by to znamenalo nějaký problém nebo cokoliv negativního z mé strany, měla jsem ho ráda úplně stejně, jen už mě prostě nebavilo to psaní smsek jako v začátcích. Přišlo mi to ohrané si psát každý den.. snad tě trošku uklidním

Reaguji na misickaz:
Díky za názor, ale já už to zvládám . Taky mu už tak často napíšu, někdy čekám, až se ozve sám, někdy mu napíšu já, večer už se ho neptám, co dělá, ale pošlu mu třeba jen pusu (smajlíka) a to je v podstatě celé (1-2 smsky denně, max, pokud zrovna něco neřešíme po smskách). A můžu říct, že i já se cítím daleko líp. Nejsem naštvaná, že mi neodpovídá a cítím se daleko svobodněji , což jsem opravdu nečekala. Pokud mi neodepíše, tak ho neuháním, což on zase naopak dělá. Třeba včera jsem mu navečer poslala pusu a on mi odepsal po 3 hodinách, zrovna jsem neměla čas jít k telefonu, za chvilku mi přišla další smska a po dalších 10 minutách naštvaný další (naštvaný smajlík), což mě fakt vytočilo. Já ho neuháním a on se může zbláznit, když mu neodpovím do pěti minut, asi si na to zvykl.

Reaguji na srnecka: tak to je fakt super, že už to zvládáš

Reaguji na kozenka88:
Ale to jen díky vám, že jste mi otevřely oči jsem ráda, že už to tak neřeším. Nevím jak to popsat, ale cítím pocit úlevy