Jak změnit své chování ke kamarádkám

Prostě bych to Nympho brala tak, že když se někomu tak strašně nelíbí moje jednání, tak se mnou nemusí trávit svůj čas.

Těžko se posuzuje, když své chování tady pouze líčíš. Ale měla jsem podobný problém jak ty. Naštěstí jsem ale měla kamarádky, které mě znaly od malinka, takže mě braly už takovou jaká jsem a ostatní jsem měla na háku. Prostě mně nazajímali.
Když jsem byla někde v kolektivu ( kluci + holky) tak jsem se chovala hrozně střeštěně, furt jsem se tlemila na plné kolo, dělala kravinky, házela vtípky, dle ostatních nejsem ani škaredá, takže kluci ty ostatní holky přehlíželi a kravili se mnou a to pak byl PROBLÉM. Navíc jsem i taká ráznější, takže často řeknu i svůj názor. Což na oblíbenosti taky moc nepřidalo. Byla jsem středem pozornosti. A bohužel přítomné holky to nesly těžce. Prostě to je závist! Ale neboj pokud ti je 21 hodně se sklidníš a dospěješ. Kdybych měla já srovnat třeba 20 a nynější věk 24 - to jsem zestárla snad o 10 let Ale možná mě zklidnila i vysoká.
Prostě charakter nezměníš. O mně říkají taky že jsem sobec, furt mluvím, myslím jen na sebe. Jsem sebestředná. Když se na něco zeptám, nenechám nikoho ani domluvit, a už mám něco na jazyku já. Snažím se to omezit, hodně se to zlepšilo, že poslouchám i ostatní a zajímám se o ně. Ale prostě to je ve mně, vím to, ale těžko se to hlídá.
Zkus nějakou tu knížku přečíst a uvidíš. Třeba jak si naklonit lidi na svou stranu. Nebo něco takového se to jmenovalo, třeba ti to něco dá.

Reaguji na smarny:
Přesně tak ...jinak nemůžu posuzovat tebe, ale měla jsem kamarádku, která ti možná byla trochu podobná. Nic ve zlém. Byla to holka, která měla svůj svět, ve kterém měla pravdu jenom ona a myslela si, že všechny čekáme na to až nám poradí. K těm radám. Veř mi, že je lepší neradit. Já jsem taky kolikrát vděčná, že člověk raději mlčí. Ona i ta nejlepší rada může vyznít špatně a pak jsi za tu co všechno ví, všechno zná. Třeba konkrétně k tomu klukovi, jestli byl tak ošklivý, tak určitě nepotřebuje slyšet, že jí to ještě ty řekneš. Pro tebe může být ošklivý, ale jí se třeba líbil. Ona často i ta nejlepší nabídka pomoci vyzní tak, že si připadáš lepší než ten druhý člověk.

Reaguji na crazyiik:
Taky hodně mluvím, to se snažím omezit ale je to ták těžké Nesmím si dát ani skleničku protože pak jsem nezastavitelná
Když jsem měla angínu a nemohla jsem bolestí v krku mluvit hodně lidí se smálo, že konečně uslyší zpívat ptáčky a šumět vodu a ne jen moje mluvení

No jo, alkohol uvolňuje stavidla. Já jsem taky kolikrát řekla víc, než jsem měla v úmyslu. Na druhou stranu jsem ale nikdy v ovíněnosti nesdělila nic, co bych si doopravdy nemyslela - byla jsem jen otevřenější a víc přímá. Holt, ve víně je pravda. Je na tom vůbec něco špatného? Lidi se pak sice někdy o sobě dozvědí leccos, ale aspoň vědí, na čem jsou. Čímž se opět vracím k tomu, co už jsem psala: Ať si každý hledá kamarády a partnery, kteří mu vyhovují, místo aby se divil, že se každý nebude ve všem přizpůsobovat jeho představám o milém společníkovi.

Nympho, neznám tě, na základě pár popisků si nebudu o tobě dělat úsudek. Takže nevím, jestli a případně jako moc jsi strašná. Ale prostě už taková jsi, i když se třeba časem poněkud změníš, ten základ zůstane. Takže na tvém místě bych si tím nelámala hlavu. Kdo o tebe vážně stojí, ten sem tam něco překousne (ostatní snad žádné vady nemají, které zase koušeš ty?), a ten, komu to dělá problém, za to nestojí. Přece se nebudeš celý život přetvařovat a dělat ze sebe něco, co nejsi. Navíc - kde je psáno, co je dobře a co špatně? Jsou jen nějaké všeobecně uznávané normy, ale jak můžeš vidět v různých dalších oblastech života, ty někdy bývají dost pochybné...

Na tvém místě bych se kamarádek zeptala, proč teda vyhledávají tvoji společnost, když jim tvoje osobnost není po chuti.

Nejde o přetvářku, ale o empatii a slušné vychováni. Ne vždy se vše dá říct "na plnou hubu".

Reaguji na Nympha:
No vidíš, lidi jsou ukecaný xD A na takové "musím se polepšit" si nejsem jistá, že funguje. Já jsem toho názoru, že lidé se nemění a i když se snaží vždycky to někde probublá a jenom jim to nakonec ublíží. Takže já bych spíš řekla, najdi si někoho, kdo tě akceptuje takovou, jaká jsi.

Siiri, ano, ale je důležité rozlišovat mezi empatií a pokrytectvím. Já osobně nepovažuji za slušné mazat někomu med kolem úst za každou cenu.

Stačí se rozhlédnout, kam ta tolik uznávaná korektnost někdy vede.

Mohla jsi být netaktní a na tom není nic hezkého Říkat pravdu a to co si myslím za každou cenu je hloupost. Často nikoho váš názor ani nezajímá, ale protože se opijete, tak ho tomu člověku vpálíte a myslíte si, jak jste "upřímné". Já bych spíš řekla neomalené, nevychované, netaktní, nedostatečně empatické A podle toho co píše zakladatelka si myslím, že právě v tom je ten její problém - moc mluví a často příliš rychle, takže si ani neuvědomí, že někoho urazí nebo že říká něco nevhodného. I lidská komunikace je umění...Knih na toto téma je spousta a fakt se to dá změnit

Všechno se nedá svést na závist, já se cítím dost atraktivní a mám spoustu kamarádek, známých, kolegyň, i mnohem starších a mají mě rádi. Podle mě prostě člověk nesmí být takovýto:

To jsou špatné vlastnosti a pokud je někdo má, měl by je změnit a né se vymlouvat na to, že je prostě takový. Všichni jednou zestárneme a pak budeme potřebovat i opravdové přátele a né jen partu kluků, kteří nás "berou" v partě a na pařbách, protože je s námi sranda a jsme hezké. Navíc, myslím, že by jsme se často divili co si o nás muži myslí doopravdy a povídají si mezi sebou Rozhodně si neřeknou - "to je tak supr, jak je ta holka ukecaná a vytlemená Miluju, jak pořád mluví o sobě nebo Je skvělá, vždy každému vpálí pravdu do obličeje a je jí jedno, že ho urazí"

Tak aby nedošlo k omylu: V dobré atmosféře a mezi dobrými lidmi podle mě ani pod vlivem žádné urážky nepadají. Když jsem psala, že jsem někomu narovinu řekla něco, co se mu nemuselo zrovna líbit, bylo to jen proto, že si dotyčný koledoval (a to ne poprvé). Nevím, co by mělo být chvályhodného na tom, culit se na člověka, o kterém vím, že mi např. do očí lže nebo mi něco vyčítá, aniž by si přitom zametl i před vlastním prahem.

Ale k Nymphě: Její příspěvky jsem si přečetla všechny a nikde jsem tam nenarazila na žádnou konkrétní zmínku, kdy a čím někoho urazila. Jestli si někdo nějakou poznámku např. ohledně váhy vztáhl na sebe, je to problém jeho a ne Nymphy. Ani nic, co by nasvědčovalo nějaké přemrštěné sebestřednosti, jsem tam nenašla. (Snad se nepočítá to, že někomu popisovala, jak byla při tanci středem pozornosti, a ten někdo se ze zvláštního důvodu urazil.) Možná jen nenapsala všechno, to nevím... Ale např. popsala, jak dopadla, když někomu do očí řekla, že se jí nelíbí, jak pomlouvá jiné. Neomalenost? Možná, ale vůči sprosťákovi...

To já taky ne, ale pochybuji, že by zakládala téma, kdyby neměla problém. Navíc i dobrá kamarádka jí řekla, že

takže asi v tom něco bude...Navíc, všichni se v diskusi obhajují, nikdy nenapíší co špatného doopravdy udělali - vždy zvolí příklad, v kterém nebudou půsovit "tak špatně" a nakonec to obrátí tak, že oni jsou vlastně ti dobří a chyba je vlastně v okolí - takže čtu i mezi řádky - sama zakladatelka říká, že ví, že se někdy říká něco nevhodného, co se druhého dotkne, přiznává si svůj díl viny na tom, že jí ostatní pomlouvají a třeba ani nemají rádi A proto jí píšu to, co píšu, nezajímají mě nějaké konkrétní příklady tady uváděné a řeči, jak všichni závidí a jsou špatní, protože to je jen klišé - ve skutečnosti všichni máme své špatné vlastnosti a víme o nich moc dobře, jen se rádi vymlouváme místo toho, abychom se změnili a pracovali na sobě. Ze zakladatelky cítím, že sama ví, kde je problém a chtěla by se změnit, pracovat na sobě, zlepšit komunikaci s ostatními lidmi a to je skvělé Umění diplomacie a komunikace se v životě může velmi hodit, nejen v osobním životě.

S někým třeba vycházet musím, i když mi není sympatický, a pokud zvládám komunikaci, tak s ním také vycházet budu, ať je jaký je. To neznamená, že mu lezu do zadku ani se na něj nemusím culit, ale je super umět "zvládnout" nepříjmené šéfy tak, že oni vás vlastně mají rádi a respektují, i přestože jsou to blbc*i a některým podřízeným dělají ze života peklo...A přitom se člověk vůbec nemusí ponižovat ani podlejzat, stačí volit svá správná slova a pak můžeš kdykoli říct svůj názor a přitom neurazit.

Tak to vidím já, ale třeba je to jinak, třeba zakladatelka chce slyšet, že jí všichni jen závidí a ať je začne ignorovat a přestane se s nimi stýkat a mluvit s nimi A hlavně ať se nemění ona, protože ona je skvělá a špatní jsou pouze ti druzí a chyba je také pouze v nich (aby nedošlo k omylu, chyba může být na obou stranách, ale změnit může člověk pouze sebe ne ostatní).

Reaguji na martinam:
líbí se mi tvé názory, krom posledního odstavce je vystihnuto snad vše správně

Doufám, že bylo zachyceno, že se s těmi lidmi nechci přestat bavit, že spoustu z nich mám ráda. Své chyby si uvědomuji.¨
Jak jsem psala... moc mluvím, dříve mluvím než přemýšlím... to je myslím občas bod úrazu.

Pěkná věta, které se snažím držet a utvářet dlouhodobá přátelství.

Bohužel vždycky budou v mém životě lidi, kterým budu vadit a budu s nimi muset vycházet.

Reaguji na martinam:

Jistě, s někým prostě vycházet MUSÍME. Jenže v tom to právě je - že s kamarády bychom si měli být natolik blízcí, abychom se nemuseli přetvařovat a mohli se chovat uvolněně (samozřejmě nemyslím sprostě). Kamarádi si přece svěřují leccos, o tom přátelství je. A potom třeba občas dojde k tomu, že se řekne nějaká "krutá" pravda (ne ze škodolibosti).

Ty poznámky o tom, že je do sebe zahleděná atd., taky nejsou zrovna košér. A kamarádka, která s ní rozebírá svoje problémy s postavou, a pak jí vynadá, že si na ní honí ego, ta je v pohodě? Jde o to, jestli všechny ty výtky ohledně Nymphyina nevhodného chování nepocházejí zrovna od takových kamarádek, které by se spíš měly zaměřit na svoje vlastní problémy. Asi jich se sebou mají dost.

To je hlavní, nebude tak těžké je změnit, něco přijde s věkem a zbytek se dá naučit. Dobré jsou knihy o asertivitě, komunikaci, třeba i "profláklá" Jak získávat přátele a působit na lidi apod. Navíc jsou docela zábavné a člověk to využije v různých vztazích.

Myslím, že vše důležité tu bylo napsáno - zkusit přibrzdit, než něco řekneš a zkusit si představit tu situaci z pohledu druhého člověka (jasně, každý občas vypustí něco, co druhého může urazit, ale když jsi založila tuhle diskuzi, tak s tím máš asi víc problémy než ostatní).

Taky mě napadlo, že jestli jsi přehnaně kritická (i kdyby jenk sobě) - tak s takovými lidmi se hůř vychází, protože se před nimi člověk víc hlídá.

I za to, jaké lidi přitahujeme, si můžeme sami.

Reaguji na martinam:
Souhlas snad se vším. Navíc moc pěkně a mile napsáno, takže asi víš, o čem mluvíš